Podaří se snížit DPH u Internetu?

Pravidelní čtenáři Lupy si možná ještě vzpomenou na článek "DPH: změny na poslední chvíli?", který zde vyšel 11. prosince loňského roku. Psal jsem v něm o tom, že kabelovým televizím se podařilo doslova na poslední chvíli odvrátit hrozbu zvýšení DPH (přesněji: přesunutí do základní sazby DPH) u svých vysílacích služeb. K 1.1.2004 totiž měla nabýt účinnosti "malá novela" zákona o DPH (zákona č. 322/2003 Sb.), která do základní sazby DPH přeřazovala kromě obecných telekomunikačních služeb také "vysílací" služby kabelových televizí (šíření TV a R signálu).

Dnes již všichni na svých peněženkách pociťujeme, že se tak skutečně stalo - ale nikoli pro vysílací služby. Ještě před 1. lednem 2004 se totiž podařilo "novelizovat novelu", a vyjmout z ní právě vysílací služby, resp. zrušit jejich přeřazení do základní sazby. Je přitom pochopitelné, že snahy o "novelizaci novely" započaly již mnohem dříve a rozhodujícím faktorem pro jejich úspěšnost bylo to, že právě u vysílacích služeb byli naši zákonodárci zbytečně horliví. Evropská unie totiž, na rozdíl od telekomunikačních služeb jako takových, umožňuje ponechání vysílacích služeb ve snížené sazbě DPH, a nenutí nás přeřadit je do sazby základní.

Ve zmiňovaném článku z poloviny prosince jsem psal ještě o jedné aktivitě "na poslední chvíli". Konkrétně o snaze operátorů pevných sítí, sdružených v asociaci APVTS, dosáhnout podobného efektu také u těch telekomunikačních služeb, které se týkají Internetu. Tedy jejich ponechání ve snížené sazbě DPH. Jelikož ale tato iniciativa přišla až v prosinci, tedy těsně před účinností novely stávajícího zákona o DPH, neměla již nejmenší šanci zabránit jejich přesunu do základní sazby k 1.1.2004.

Iniciativa pevných operátorů proto mířila a stále míří na něco jiného - na navrácení telekomunikačních služeb ze základní sazby zpět do sazby snížené. Konkrétní způsob, kterým by se toho dalo dosáhnout, je zanést příslušnou úpravu do zcela nové verze zákona o DPH, která je teprve v přípravě a měla by nabýt účinnosti nejpozději k datu našeho vstupu do EU, tj. k 1.5.2004. K tomu je tedy stále ještě určitý prostor, protože příslušný návrh mají v současné době na stole poslanci a jednají o něm. Jinou otázkou jsou ovšem šance na prosazení takovéto změny.

O nejnovějším vývoji zmiňované iniciativy včera informovalo vedení APVTS. Ve stručnosti lze vše shrnout takto:

• APVTS připravila pozměňovací návrh připravovaného zákona o DPH. Je velmi stručný a v zásadě říká toto: "internetové služby budou zařazeny do snížené sazby DPH"
• k pozměňovacímu návrhu připravila APVTS důvodovou zprávu
• návrh i s důvodovou zprávou APVTS předložila předsedovi poslanecké sněmovny
• APVTS vydalo tiskovou zprávu, informující o podstatě a cílech celé iniciativy

Za zdůraznění přitom stojí, že požadavek APVTS se netýká obecně všech telekomunikačních služeb, ale jenom těch, které souvisí s přístupem k Internetu. Přesnější definice z důvodové zprávy je následující:

Za internetové služby, u kterých požadujeme uplatnění výjimky, považujeme veškeré druhy připojení k internetu a veškeré služby s těmito druhy připojení k internetu přímo související.

Ještě konkrétnější je pak dikce pozměňovacího návrhu, který hovoří o službách zařazených do "SKP 64.20.18" (dle klasifikace ČSÚ) a požaduje jejich zařazení do stávající snížené sazby DPH.

Vedle toho pak důvodová zpráva zmiňuje také následující možná řešení (která ovšem pozměňovací návrh nerealizuje):

• Zavést třetí sazbu (nebo-li druhou sníženou sazbu), jak dovoluje legislativa EU a do této sazby přeřadit služby označené v SKP 64.20.18 (služby související s poskytováním přístupu na internet) - tato varianta zatím nemá oporu v právním rámci ČR
• Celkové snížení základní sazby DPH (22 %) na nižší úroveň srovnatelnou s průměrem EU.

Argumentů, kterými APVTS zdůvodňuje svou žádost, je celá řada a tvoří poměrně širokou škálu, od obecnějších proklamací o významu a důležitosti Internetu a potřebě jejich podpory, až po konkrétnější statistiky a další argumenty. Zaměřme se právě na tuto část škály a ocitujme si některé zajímavé pasáže z důvodové zprávy:

Za poslední dva roky nedochází k dalšímu růstu internetového provozu přes modem a telefonní linku (tzv. dial-up, který je zatím nejdostupnější technologií pro domácnosti) ani k výraznému růstu poptávky (v porovnání s jinými zeměmi) po alternativních technologiích, jakými jsou například ADSL, internet po kabelové televizi nebo bezdrátové připojení. Jak ukazují socio-demografické studie členů APVTS, domácnosti si již nemohou dovolit "více internetu" z jejich rozpočtu.

Podle propočtů telekomunikačních společností, které jsou členy APVTS, je cenová elasticita (citlivost zákazníků na cenu) u dial-up internetu vyšší než jedna (tj. zvýšení ceny o 1% vyvolává snížení provozu o více než 1 %).

Zkušenosti s přeřazením telekomunikačních služeb (včetně internetových) ze snížené sazby na základní sazbu DPH mají například v sousedním Slovensku, kde po těchto daňových úpravách došlo k celkovému poklesu "konzumace" služeb v objemu 8 až 9 %.

Penetrace internetu dosahuje v České republice úrovně přibližně 30 %. To nás spolu s Estonskem řadí na špičku mezi státy střední a východní Evropy. Ostatní země tohoto regionu vedené Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Ruskem se umístily až za námi. Ve srovnání s ostatní Evropou již čísla tak pozitivní nejsou. V celoevropském srovnání je ČR na 17. místě (dle studie iAudit International). Odstup mezi Českou republikou a internetově nejvyspělejšími zeměmi je značný. Penetrace internetu dosahuje v těchto zemích následujících hodnot: Švédsko 63 %, Norsko 60 %, Nizozemsko 57 %, Švýcarsko 55 %, Německo 47 %, Rakousko 46 %, Velká Británie 42 %.

V posledních letech se v rychlosti nárůstu penetrace internetu řadíme mezi nejrychleji se rozvíjející země. Byla by velká škoda toto tempo z jakýchkoliv důvodů přibrzdit. Chceme-li si i nadále udržet přední pozici ve využívání internetu mezi kandidátskými zeměmi EU a zároveň dostát svým závazkům vůči EU, je nezbytné, aby byly v České republice trvale vytvářeny podmínky pro co největší penetraci internetových služeb mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.

Velmi zajímavé je také vyčíslení ekonomických dopadů, které by změna sazby DPH přinesla. Důvodová zpráva odhaduje, že při navrácení DPH ze současné 22-procentní sazby do sazby 5-procentní by státní rozpočet vybral na internetovém dial-upu na DPH méně o 224 milionů Kč (optimistický scénář), až o 390 milionů Kč (pesimistický scénář). Ačkoli to důvodová zpráva explicitně neuvádí, je zřejmě vše vztaženo k jednomu kalendářnímu roku.

Důležité také je, že uvedený odhad by se měl vztahovat jen na internetový dial-up, zatímco navrhované snížení sazby DPH by se mělo týkat obecně veškerého připojení k Internetu - tedy například mobilního připojení, bezdrátového, kabelového, přes pevné linky, skrze ADSL atd. Vyčíslení celkového efektu na příjmy státní kasy by tedy vyžadovalo započítat také tyto další varianty připojení.

Argumenty, hovořící pro ponechání internetových služeb v základní sazbě, jsou také vcelku zřejmé. Hlavním je určitě to, že jde o požadavek evropské unie, ze kterého jsme si nedokázali sjednat výjimku. Konkrétně je tento požadavek zakotven, byť nepřímo, v příloze H šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 (o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu), která explicitně vyjmenovává, co všechno smí být zařazeno do snížené sazby DPH. Co zde uvedeno není, patří do sazby základní - s tím podstatným přípodotkem, že EU nestanovuje, jak vysoká tato základní sazba má být. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu APVTS na to samozřejmě poukazuje a podrobněji rozvádí, že v ČR máme jednu z nejvyšších základních sazeb DPH široko daleko.

Osobně proto hodnotím šance na prosazení návrhu APVTS jako velmi malé, až téměř nulové. Jeho přijetí by fakticky znamenalo, že bychom se vzepřeli jednomu z požadavků EU - navíc s načasováním přesně na okamžik našeho vstupu do EU. To by asi nebyla nejlepší "vstupní vizitka". Navíc jsou zde i další faktory, zejména stav veřejných financí a snaha státu získat další příjmy, kdekoli je to jen možné. Takže i když očekávané dopady nevypadají zase až tak tak astronomicky, mohou i ony hrát významnou roli a působit proti požadavku na zařazení internetových služeb do snížené sazby DPH.

Na druhou stranou je pravdou, a důvodová zpráva k návrhu APVTS na to pochopitelně také poukazuje, že náš stát i samotná EU deklarují potřebu podpořit rozvoj informační společnosti a Internetu - což rozhodně není v souladu s uplatňovanými požadavky na DPH. APVTS se proto hlásí ke snahám vlády a MI ČR prosadit potřebnou změnu přímo v rámci EU. Považuje to ovšem za řešení "z dlouhodobého pohledu", které možná někdy přijde - ale něco je třeba udělat již dnes.