Minulý týden: ADSL lokality, ČR vs. ostatní kandidátské země...

Minulý týden byl týdnem hlavních vánočních svátků, a tak se většina nejvýznamnějších událostí odehrávala v rodinných kruzích, u vánočních stromků. Přesto se našlo i několik zajímavostí z oblasti telekomunikací, Internetu i tzv. informační společnosti, které rozhodně stojí za zmínku. Byť některé z nich mají spíše charakter "restů, plněných doslova na poslední chvíli".

Začněme nejprve dvěma stručnými konstatováními. Prvním je to, že podle zpráv médií již začalo jednání politických špiček (rozuměj: boj) o podobu druhého kola reformy veřejných financí. Jak jsem psal již v minulém dílu tohoto seriálu, ministr Mlynář hodlá právě v této fázi uplatnit požadavek na daňové zvýhodnění domácích počítačů a připojení k Internetu. Byla by to alespoň malá náplast na zásadní a těžkou ránu, kterou bude (je) uvalení 22-procentní sazby DPH na všechny telekomunikační služby od 1. ledna 2004.

Druhá stručná informace má spíše charakter nesplněného závazku. Evropská unie totiž slibovala vydat ještě v letošním roce v pořadí již třetí zprávu o stavu budování informační společnosti v kandidátských zemích. Mělo se konkrétně jednat o další z průběžných zpráv o stavu naplňování iniciativy eEurope+ kandidátských zemí, ale tato zpráva dosud nebyla vydána. Zřejmě tedy bude publikována až v průběhu závěrečné meziministerské konference iniciativy eEurope+, která proběhne v únoru v Budapešti.

Monitoring telekomunikací kandidátských zemí

Místo třetí hodnotící zprávy plnění eEurope+ tak evropská unie v předvečer Štědrého dne publikovala alespoň jiné srovnání. Týká se také kandidátských zemí, ale nikoli celého spektra "informační společnosti", nýbrž pouze oblasti telekomunikací. Jmenuje se "4th Report on Monitoring of EU Candidate Countries (Telecommunication Services Sector)", a hodnotí aktuální situaci jak v desítce zemí, které skutečně přistoupí k EU k 1.5.2004 (tj. včetně ČR), tak i v trojici dalších "kandidátských zemí", které se do nacházející vlny rozšíření již nedostaly (konkrétně jde o Bulharsko, Rumunsko a Turecko). Všímá si přitom celé řady oblastí, od velikosti a stavu telekomunikačního trhu a úroveň jeho liberalizace, přes cenové hladiny a oblast propojení, až po Internet a jeho dostupnost. Čím se naopak explicitně nezabývá, a to podle mého názoru docela překvapivě, je stav příprav na implementaci nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací, které by nově přistupující země měly převzít nejpozději ke svému vstupu do EU.

V zásadě lze říci, že celá srovnávací studie je jakýmsi benchmarkem, který srovnává aktuální stav rozvoje telekomunikací v kandidátských zemí, a zabývá se především hodnocením kvantitativních parametrů. Obsahuje velké množství zajímavých čísel, která jinde nejsou tak snadno k získání. Tato čísla přitom vesměs pochází od národního regulátora (jen za ČR nejčastěji z jiných zdrojů, hlavně od samotných operátorů). Celou studii přitom zpracovala společnost IBM Business Consulting Services (dříve: PwC), na objednávku EU a jejího direktorátu pro informační společnost (DG InfoSociety). Jde již o čtvrté a závěrečné srovnání v řadě (to předchozí bylo zveřejněno v prosinci 2002). Konkrétní údaje, obsažené ve srovnání, jsou vesměs za rok 2002, nebo vztažená k 30.6.2003.

Česká republika dopadla v celém srovnání velmi dobře. Mezi kandidátskými zeměmi patříme k nejlepším, a v některých aspektech jsme skutečně nejlepší - stále ale s přípodotkem: mezi kandidátskými zeměmi. Srovnání s členskými zeměmi by snesl zřejmě jen rozvoj mobilních sítí a služeb, zatímco v ostatních sektorech by výsledky již tak lichotivé nebyly.

Zhodnocení obsahu celé studie by vydalo nejméně na jeden samostatný článek, zde si proto dovolím uvést alespoň dva zajímavé údaje, které nebývají tak běžně dostupné ani všeobecně známé. Studie například dospívá k závěru, že počet pevných linek u nás celkově neklesá, ale nadále roste - díky tomu, že úbytek pevných linek u Českého Telecomu stačí kompenzovat nové linky, zřizované alternativními operátory (včetně ISDN). Těchto pevných linek od alternativních operátorů jsme k 30.6.2003 měli, v procentuelním vyjádření k celkovému počtu pevných linek, nejvíce ze všech kandidátských zemí: 8,83 procenta. Těsně za námi je Polsko, s 8,12 procenty, a až daleko vzadu je třetí Estonsko, s 2,27 procenty.

Druhou zajímavostí, tentokrát už méně lichotivou, je "velikost" a financování našeho telekomunikačního regulátora. Srovnání uvádí, že náš ČTÚ měl v roce 2002 rozpočet cca 7,78 milionů EURO a k 1.1.2003 celkem 476 zaměstnanců. Například polský regulátor, také placený ze státní rozpočtu jako náš ČTÚ, měl 614 zaměstnanců, a rozpočet téměř přesně dvojnásobný. Nejvíce peněz pak měl regulátor maďarský, s ročním rozpočtem 37,70 mil. EURO (financovaný ovšem nikoli ze státního rozpočtu, ale z poplatků za přidělené licence, frekvence a čísla). Při téměř pětinásobně vyšším ročním rozpočtu oproti našemu ČTÚ však maďarský regulátor zaměstnával prakticky stejný počet: 470. Co ale považuji za nejvíce zarážející, je údaj o počtu pracovníků, kteří se v rámci příslušného národního regulátora skutečně zabývají regulačními otázkami. Zatímco v Maďarsku to k 1. lednu 2003 z celkového počtu 470 bylo rovných 125 lidí, a v Polsku z 614 pouze 70, v ČR to bylo ze 476 pouhopouhých 16 lidí! Slovy šestnáct! Pravda, k 30.6.2003 toto číslo stouplo na 22, ale stále nás to řadí spíše někam na úroveň Malty (11 lidí z celkového počtu 17), či Kypru (14 z 20). Nebo ještě Slovenka, jehož regulátor zaměstnával k 1.1.2003 celkem 188 lidí, a z nich se 10 skutečně zabývalo otázkami regulace.

Není právě zde odpověď na to, proč náš regulátor tak často nestíhá?

Den před letošním Štědrým dnem splnil svůj rest také Český Telecom, který již dříve slíbil zveřejnit seznam lokalit, kde hodlá v příštím roce nově zpřístupnit ADSL. Příslušný seznam najdete na jeho webu (v příloze tiskové zprávy, oznamující zveřejnění tohoto seznamu). Srovnáním výčtu nových lokalit se seznamem těch, které by měly být pokryty již nyní, však lze nalézt některé duplicity. Buďto tedy není stávající seznam pokrytých lokalit až tak přesný (a některé stávající lokality dosud nejsou fakticky pokryty), nebo jde o posílení počtu DSLAMů v již pokrytých lokalitách (pak ale není korektní prezentovat všech 100 lokalit jako "nových"), nebo jde o nějaké nedopatření či chybu.

V každém případě ale v novém oznámení chybí jedna velmi podstatná věc, a tou je údaj o počtu ADSL portů, které Telecom hodlá v jednotlivých lokalitách (či alespoň celkově) instalovat. Uvádí pouze to, že se zprovozněním 100 "nových" lokalit, by ADSL mělo být dostupné již pro cca 2,28 milionu zájemců. Tento údaj ovšem neříká nic o tom, kolik z nich může tuto dostupnost skutečně využít, protože to záleží jak na kvalitě a délce jejich místní smyčky, tak především na počtu portů, které jsou k dispozici na tzv. DSLAMech na příslušných telefonních ústřednách, včetně ústředen předsunutých (tzv. RSU).

Dosud Telecom uváděl, že ADSL je dostupné pro cca 1,6 milionu uživatelů, ale fakticky měl instalováno jen 24000 portů, tj. ADSL mohlo skutečně využít maximálně 24000 zájemců. Kolik jich bude na konci prvního pololetí příštího roku, kdy Telecom hodlá vybavit oněch 100 "nových" lokalit, však není známo.

Podle údajů, které Telecom zveřejnil spolu se seznamem nových lokalit, stihl do vánočních svátků zřídit jen cca 14 tisíc ADSL přípojek. Počet přijatých objednávek přitom dosáhl čísla 15000 ještě v průběhu září!