Minulý týden: Tele2, Tiscali, paušál, DPH …
Tele2 zavedlo internetový dial-up s nelineárními minutovými cenami. Tiscali se snaží o zavedení režimu FRIACO, ale pokud by se to podařilo, nabídne uživatelům skutečný neměřený paušál, nebo jen časové kredity? Ministr Mlynář očekává levnější Internet a za paušál, ale ne od Českého Telecomu. Zařazení služeb kabelových televizí do základní sazby DPH zřejmě bylo nedopatřením.Společnost Tele2 před časem ukončila poskytování ADSL služeb v ČR s poukazem na to, že současný model neumožňuje dodržet potřebnou kvalitu pro koncové uživatele. Naopak u hlasových služeb, které Tele2 poskytuje přes (individuální) volbu operátora, problémy s kvalitou nevidí, a tak již dříve uvedlo, že je hodlá dále rozvíjet. Konkrétním projevem je oznámení z pondělí minulého týdne, že společnost Tele2 bude poskytovat přes volbu operátora také internetový dial-up, který v jejím portfoliu dosud chyběl. Na tom by nebylo nic až tak výjimečného, stejnou službu již delší dobu nabízí také mnozí další alternativní operátoři.
Novinkou však jsou konkrétní tarify, a také jejich struktura. Dosud totiž všichni vycházeli z originačních poplatků, stanovených pro hlasové služby, a vycházela jim lineární minutová cena (tj. stejná cena za každou minutu) v rozsahu od 88 haléřů do 1 koruny ve špičce (podle providera), a mimo špičku od 41 do 60 haléřů. Nyní ale Tele2 přišlo s nelineárním tarifem, který kopíruje nelinearitu dial-upového tarifu Českého Telecomu - tedy každá z prvních deseti minut je dražší (1,30 Kč ve špičce a 0,48 mimo špičku), než každá z dalších minut (0,65 Kč ve špičce a 0,24 Kč mimo špičku). Všechny minutové ceny jsou o 4 až 19 procent nižší než u nejrozšířenějšího cenového programu HOME STANDARD od Českého Telecomu. Výjimkou je pouze o hodinu posunuté období špičky a mimo špičky: u dial-upu od ČTc začíná období mimo špičku v pracovní dny již od 18 hodin pracovního dne (a trvá do 06:00), zatímco u Tele2 začíná až v 19 hodin (a končí v 7:00).
Zajímavé také je, že po prvních deseti minutách se tarif Tele2 dostává na 24 haléřů, což je pod úrovní dosavadního originačního poplatku ve výši 32 haléřů. Vysvětlení této disproporce je následující: na konci července vydal regulátor dodatek k cenovém rozhodnutí č. 09/PROP/2002 regulátora (ČTÚ), kterým nově stanovil originační poplatek za internetový dial-up. Nově již není shodný s originačním poplatkem pro hlasové služby, ale je odvozen od terminačního poplatku za internetový dial-up. To fakticky znamená jeho pokles, mimo špičku z dosavadních 32 na 21 haléřů. Tele2 se tedy ani po 10 minutách nedostává pod úroveň svých nákladů, ale na každé minutě "vydělává" jen skromné 3 haléře (za které musí poskytnout mj. i celou IP konektivitu do Internetu). Zde je také zřejmě nutné hledat důvod pro nelineární tarif: aby mohly být "další minuty" zpoplatněny co nejnižší sazbou, je prvních deset minut zpoplatněno naopak sazbou zvýšenou. Vše je zřejmě výsledkem pečlivých ekonomických kalkulací, vycházejících ze znalosti typické délky dial-up připojení k Internetu.
Tiscali: FRIACO bez paušálu?
Úplnou mediální ofenzívu v poslední době spustilo české Tiscali, které co chvíli vydává novou tiskovou zprávu či komentář svého šéfa k aktuálnímu dění. V úterý minulý týden takto Tiscali informovalo o tom, že požádalo regulátora o vyřešení svého sporu s Českým Telecomem o zavedení režimu FRIACO na rozhraní mezi operátory:
Společnost TISCALI dnes oznámila, že Českému telekomunikačnímu úřadu předložila žádost, aby jako národní regulační orgán zasáhl a rozhodl tak spor této společnosti s monopolním telekomunikačním operátorem, ČESKÝM TELECOMEM, týkající se dodatku k jejich Smlouvě o propojení, který zavádí originační model účtování fixních poplatků za propojení
Podstata režimu FRIACO je v tom, že operátoři si nebudou navzájem platit po skutečně provolaných minutách, ale paušálním způsobem (tj. pevnou cenu, nezávisle na počtu provolaných minut). Potřebu zavedení takovéhoto režimu zpoplatnění mezi operátory před časem identifikovalo Fórum pro dial-up, jako nutnou podmínku pro zavedení tolik potřebného paušálního způsobu zpoplatnění i "na konci", neboli pro koncové uživatele. Český Telecom se odmítnul zúčastnit pilotního projektu, který by režim FRIACO otestoval - ale společnost Tiscali jej zřejmě přesto vyzvala, formou návrhu na propojení, aby režim FRIACO do vzájemného propojení zavedl. Příslušná žádost o propojení měla být podána 31.7.2003, a jelikož již uplynulo zákonem stanovených 90 dnů na její přijetí (a návrh zřejmě nebyl Telecomem akceptován), dostala se celá záležitost na stůl regulátorovi, který ji má rozhodnout jako spor.
K čemu by alternativní operátoři a ISP mohli režim FRIACO využít, pokud by byl zaveden, naznačuje následující úryvek z tiskové zprávy Tiscali:
Tento dodatek by TISCALI (a ostatním alternativním operátorům) umožnil nabízet svým koncovým uživatelům paušální poplatky, časové kredity a další výhodné cenové balíčky za vytáčené připojení k internetu zcela nezávisle na ČESKÉM TELECOMU.
Z tohoto vyjádření by se mohlo zdát, že po zavedení režimu FRIACO mezi operátory by se naši uživatelé již konečně mohli dočkat tolik očekávaného neměřeného paušálu. To ale příliš nekoresponduje s jiným vyjádřením pana Naveeda Gilla, v nedávném rozhovoru pro server Živě. Zde dostal zcela konkrétní otázku:
Pokud by bylo schváleno FRIACO, nabídli byste neomezený přístup k Internetu bez omezení počtu prosurfovaných hodin tak, jak je tomu u tarifu Eurotel Data Nonstop?
A odpověděl na ni takto:
Obávám se, že Český Telecom nepřipustí opravdu neomezený přístup k Internetu, ani když přistoupí na FRIACO. Ostatně i v ostatních evropských zemích, kde byl představen Internet za paušál, existuje omezení počtu prosurfovaných hodin.
Pokud by záměrem alternativních poskytovatelů internetových služeb (ISP) bylo nabízet nepřetržitý, neměřený přístup k Internetu po telefonních linkách za paušální poplatek, vyžadoval by takový plán investici Českého Telecomu za účelem rozšíření jeho vlastní sítě k pokrytí následně vzniklého nárůstu internetového provozu. Ale žádný ISP by s takovým přístupem nepočítal. Byl by to totiž postoj komerčně neproveditelný, jak ukázal příklad Velké Britanie, kde se Britský Telecom pokoušel o zavedení podobné koncepce a místo toho má nyní přístup 24/7 (24hod/7dní v týdnu), ale jen 150 hodin měsíčně (http://www.bt.com/ensemble/eps_welcome.jsp)
Lze tomu rozumět jinak, než tak že i kdyby se Tiscali domohlo čistě paušálního způsobu zpoplatnění (režimu FRIACO) na svém rozhraní s Telecomem, koncovým uživatelům by samo nabízelo jen časové kredity (maximálně X hodin měsíčně, za Y korun)?
Kdy a od koho bude paušál?
K perspektivě levnějšího a čistě paušálního připojení k Internetu se minulý týden vyjádřil také ministr informatiky Vladimír Mlynář, v rozhovoru pro Hospodářské noviny. V interview s příznačným názvem
Levný internet bude už příští rok, ale ne od Telecomu
odpovídal například na otázku:
hn: Dá se u Českého Telecomu očekávat v brzké době nabídka nějakého paušálu?
a to takto:
Už jsem se naučil být při očekávání od Telecomu spíše skeptický. A protože Telecom nespadá do působnosti Ministerstva informatiky, neřídím ho a nemůžu mu cokoli nařizovat ani určovat, tak nemám žádnou informaci, která by byla v tomto směru průlomová. Telecom je firma, rozhoduje se podle svého podnikatelského plánu a můj názor je, že v datových službách by měl být odvážnější a že by to bylo pro jeho obchodní politiku do budoucna lepší. Ale protože ji neurčuji a neřídím, nemohu nic v této oblasti říci.
Přesto byl ministr Mlynář ohledně paušálů optimistický. Když byl dotázán na dostupnost slibovaného paušálního připojení v ceně do 500 korun, odpověděl:
hn: Kdy se tedy splní vaše přání, aby u nás existoval paušál za telefonní připojení k internetu pod pět set korun?
Já jsem říkal, že letos budeme mít paušál na vytáčený internet a on existuje u Eurotelu.
hn: Ten ale není za požadovaných pět set korun.
Já bych si přál, aby to bylo během příštího roku a když k tomu dodám, že to bude paušál na nějaký časový úsek v přibližném rozsahu sto hodin, tak to v příštím roce možné je. Ale nechávám si třicetiprocentní rezervu.
hn: Kdo tento paušál nabídne?
Vsadím si na mobilní operátory. Tam je pro Českou republiku cesta k dostupnému připojení.
Co přinese zvýšení DPH?
Zmiňované interview ministra Mlynáře pro Hospodářské noviny se dotklo také problematiky zvýšení DPH u telekomunikačních služeb. K tomu ministr Mlynář poznamenal:
Nakolik zvýšení DPH ovlivní koncové ceny pro uživatele, není v tuto chvíli úplně jasné, ale souhlasím, že se nějak promítne. Já věřím, že to nebude o celých sedmnáct procent, ale že něco z toho spolknou marže telekomunikačních firem. Určitě to však není krok, ze kterého bych měl radost. Česká republika tímto krokem nyní musí projít, protože jsme si v minulých letech nevyjednali v Evropské unii žádné přechodné období pro nižší sazby DPH.
O problematice DPH se ve stejnou dobu hovořilo i na konferenci tel.con 2003 (alias "České telekomunikace: nový rozměr podnikání"). Zde zazněla zkušenost ze Slovenska, kde po přeřazení telekomunikačních služeb ze snížené do základní (tj. vyšší) sazby DPH došlo k celkovému poklesu jejich "konzumace" v objemu 8 až 9 procent. Kolik to bude u nás, se ale skutečně teprve uvidí. V každém případě to žádný pozitivní impuls nebude.
Zajímavá je také zmínka ministra Mlynáře o tom, že ČR nežádalo EU o výjimku na telekomunikační služby. Ve zpravodajství ČTK lze skutečně dohledat informaci z 12.2.2001 o tom, že ČR skutečně o výjimku nežádala:
… v oblasti daní nežádá už o dočasné používání nižší sazby daně z přidané hodnoty na telekomunikační služby a menší spotřební daně na pohonné hmoty....
Na tel.conu 2003 však v panelové diskusi zaznělo, a to z úst vedoucího oddělení DPH na ministerstvu financí ČR ing. Bendy, že v roce 1999 ČR o výjimku žádala, ale že se to ukázalo jako neprůchodné. Nejspíše je to tedy tak, že když jsme v roce 1999 seznali, že je naše snaha neprůchodná, již jsme v ní nepokračovali.
Koncem letošního října se přitom ministr Mlynář, na setkání s irskou ministryní pro informační společnost Mary Hanafinovou, vyjádřil v tom smyslu, že po našem vstupu do EU by chtěl znovu nastolit požadavek na převedení telekomunikačních služeb do nižší sazby DPH. To by si vyžádalo změnu obsahu přílohy H šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 (o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu), která explicitně vyjmenovává, co všechno smí být zařazeno do snížené sazby DPH. Fakticky samozřejmě půjde o vůli takovouto změnu udělat. Pokud by požadavek vrátit telekomunikační služby do nižší sazby byl jen osamoceným požadavkem ČR, pak by asi neměl moc šancí na přijetí. Pokud by jej ale podpořily i další země EU, pak už by se o jistých šancích nejspíše dalo hovořit.
Přílišná horlivost?
Na konferenci tel.con zazněla také zmínka o tom, že nedávná novela zákona o DPH (účinná od 1.10.2003), která k 1. lednu 2004 přeřadila telekomunikační služby do základní sazby DPH, učinila totéž i se službami kabelových televizí - ale zřejmě nedopatřením. Konkrétně v případě služeb kabelových televizí totiž směrnice EU umožňují jejich ponechání ve snížené sazbě. My jsme si je ale, ze zvláštní horlivosti, raději přeřadili do vyšší sazby sami.
Nyní se mají poslanci pokusit o přijetí krátké novely, která by vše stihla napravit ještě před koncem kalendářního roku. Jinak by došlo k paradoxní situaci: k 1.1.2004 by došlo ke zvýšení DPH u služeb kabelových televizí, načež k 1.5.2004 by se zřejmě vrátily zase zpět do snížené sazby (protože k 1.5.2004 by měla nabýt účinnosti "velká novela" DPH, která by služby kabelové televize nejspíše znovu ošetřila, v souladu s direktivami EU).
Jak ale zaznělo na diskusi na tel.conu, kabelový Internet by od 1.5.2004 měl být tak jako tak zařazen do základní sazby DPH (22%), protože je považován za telekomunikační službu, a nikoli za službu charakteru šíření televizního či rozhlasového signálu.