České ADSL vs. rakouský kabel

Minulý týden proběhla v Praze prestižní telekomunikační konference tel.con 2003, alias "České telekomunikace: nový rozměr podnikání". Byl to již její pátý ročník, a současně poslední před naším vstupem do EU. Proto se zde hodně hovořilo o tom, co pro naše telekomunikace vyplývá ze vstupu do EU, a samozřejmě také o problematice širokopásmového připojení. Pojďme se tedy seznámit s tím, co zde zaznělo zajímavého o ADSL a broadbandu obecně, v ČR i v zahraničí.

Na konferenci nechyběla prezentace Českého Telecomu, zaměřená na širokopásmové služby. Původně ji měl proslovit ing. Miloš Mastník, výkonný ředitel pro řízení produktů ČTc, který měl dříve ADSL na starosti. Mezitím však v Telecomu došlo ke změně, a problematiku ADSL převzal ing. Jan Záruba, ředitel rozvoje internetových produktů (dříve měl v Imaginetu na starosti služby IOL-u a portál Quick).

Prezentace pana Záruby nepřinesla mnoho novinek ohledně ADSL. Něco málo nového však přeci jen zaznělo. Poprvé se například Telecom pochlubil přesným číslem o velikosti svého "market share" v oblasti ADSL přípojek pro koncové uživatele: jeho IOL má 58 procent trhu, zatímco všichni ostatní ISP mají dohromady jen 42 procent. Bohužel z dostupných dat není patrné, ke kterému datu se vztahují.

Zdroj: prezentace ČTc, konference tel.con 2003, 5.11.2003

Dále se v prezentaci ČTc objevila struktura jednotlivých variant ADSL přípojek, ukazuje ji následující obrázek:

Zdroj: prezentace ČTc, konference tel.con 2003, 5.11.2003

Jelikož tento obrázek není příliš přehledný a čitelný, zde je stručný přehled:

• "původní" přípojky 192/64 kbps, 1:50, bez limitu - 67%
• "migrované" přípojky 512/64 kbps, 1:50, limit 10 GB - 16%
• "původní" přípojky 256/64 kbps, 1:20, bez limitu - 7%
• "původní" přípojky 320/128 kbps, 1:50, bez limitu - 6%
• "migrované" přípojky 1024/256 kbps, 1:50, limit 20 GB - 2%
• "původní" přípojky 512/128 kbps, 1:20, bez limitu - 2%

Ohledně objemů dat, které přenáší různé skupiny uživatelů, se zde objevil stejný graf, jako v prezentaci Telecomu ze 4.8.2003, kdy ČTc oznamoval zavedení objemových limitů a zdůvodňoval jejich potřebu tím, že rozhodující část zákazníků (89,8%) generuje pouze 44,2%, zatímco zbývající objem provozu jde na vrub "stahovačům". Škoda, bylo by zajímavé podívat se, nakolik se nová strategie ČTc s objemovými limity projevila, a zda splnila či nesplnila deklarovaný cíl.

Nově se ale objevil alespoň následující graf, ukazující rozložení uživatelů podle "zátěže" (objemu přenesených dat za měsíc):

Zdroj: prezentace ČTc, konference tel.con 2003, 5.11.2003

Další zajímavou prezentaci měl na tel.conu šéf rakouského UPC Thomas Hintze. Sám se rozhovořil o tom, jak to u nich dělají se "stahovači", u jimi nabízeného Internetu po kabelu (jde o službu chello, podobně jako u našeho UPC). Také mají "Fair Use Policy" jako náš Telecom, ale ta nespočívá ve stanovení objemových limitů a placení za nadlimitní data. Je založena na tom, že jako poskytovatelé mohou ukončit poskytování služby (připojení) tomu, kdo výrazně překračuje předpokládaný způsob využití služby. Nejprve dostane písemné varování, s předstihem 4 týdnů, a teprve pokud nezmění své chování či nepřejde na jiný druh přípojky, je s ním rozvázána smlouva a ukončeno poskytování služby.

Pan Hintze se také zmínil, že právě on je soudcem, neboli tím kdo v konečné instanci rozhoduje o tom, kdo ještě je "hodný" a kdo už "zlý" a dostane varování, s eventuelním následkem ukončení služby. Měsíčně prý je takových případů na 100 až 150, což je ale nutné hodnotit v kontextu celkového počtu internetových přípojek, které UPC v Rakousku má: těch je prý aktuálně 191 800. Pro srovnání: české kabelovky, sdružené v asociaci ČAKK, nedávno ohlásily 30 000 internetových přípojek, což je méně než jedna šestina oproti samotnému UPC Rakousku. A to máme u nás dokonce ještě větší počet tzv. "homes passed", neboli bytů/domů v dosahu existujících kabelových rozvodů: 1,2 milionu přes všechny kabelové operátory. Naproti tomu rakouské UPC uvádí 923 300 "homes passed". Pak se asi nelze divit tomu, že v Rakousku má připojení k Internetu 41 procent domácností (což je lehce nad průměrem EU), zatímco v ČR jen cca 17 procent domácností.

U rakouského UPC prý také na 97% uživatelů kabelového Internetu přenese měsíčně nejvýše 2 GB dat - což je s uvážením třetího dnešního obrázku podstatně více než u nás na ADSL (neboli: uživatelů, kteří se na českém ADSL "vejdou" do 2 GB měsíčně, by u nás mělo být relativně mnohem méně než v Rakousku na kabelu). Vzhledem k odlišnému stupni rozvoje širokopásmového přístupu u nás a v Rakousku to lze částečně vysvětlit tím, že v ČR se na ADSL vrhli zejména náročnější uživatelé. Zajímavý je v této souvislosti také jiný údaj: rakouské UPC nabízí službu chello ve standardní verzi s rychlostí 600/128 kbps, s tím že přechod na rychlejší verzi cello plus, s rychlostí 1024/128 kbps, obnáší příplatek ve výši 20 EURO (cca 638 Kč). Pro srovnání s naším ADSL: u přípojek s agregací 1:50 přijde zdvojnásobení rychlosti (resp. přechod ze 192/64 kbps na 320/128 kbps) na cca 1000,- Kč, a u variant s agregací 1:20 přijde přechod z rychlosti 512/128 kbps na 1024/256 kbps na 4 až 5 tisíc korun!! Právě tento neúměrně vysoký cenový gradient (nárůst ceny při přechodu na vyšší varianty služby) působí výrazně proti tomu, aby si naši uživatelé vybírali služby lépe odpovídají jejich potřebám. Místo toho se "mačkají" u nejlacinějších variant (což dokládá i jejich četnost, viz výše), a to pak způsobuje problémy s tvrdými dopady agregace.

Rakouské UPC přitom poskytuje svou službu chello jen v bundlu s další službou - nejoblíbenější kombinace kabelové TV a základní verze chello (600/128 kbps) přijde na 59,90 EURO měsíčně (cca 1910,- Kč). U českého UPC přijde obdobná kombinace (programová nabídka Klasik + chello plus, tj. 512/128 kbps) na 1878 Kč, včetně DPH.