Minulý týden: Invex, Indoš, I.CA, epodpis jako pivo …..

Minulý týden proběhl již třináctý ročník Invexu, a tak většina hlavních událostí byla spojena právě s tímto veletrhem. Přesto se ale odehrálo pár zajímavostí i mimo něj. Například to, že vláda rozhodla o prodloužení projektu "Internet do škol" o další rok. Začněme ale nejprve stručným popisem toho, co se zajímavého se odehrálo právě na Invexu.

Příprava zákona o el. komunikacích

Ministerstvo informatiky prezentovalo na Invexu stav příprav nového zákona o elektronických komunikacích. Oproti semináři z počátku srpna letošního roku, kde stejné ministerstvo poprvé představilo odborné veřejnosti základní principy zákona, se zase až tak moc nezměnilo. Mezitím byla dokončena první pracovní verze návrhu, a předána k připomínkování asociacím a ČTÚ. Ti sepsali své připomínky, a v současné době je MI ČR zapracovává. Koncem října by měla být dokončena druhá pracovní verze, která půjde do měsíčního meziresortního připomínkového řízení. Počátkem prosince by pak zákon měl jít do vlády, a pak absolvovat nezbytnou "legislativní trajektorii" (schvalování v Poslanecké sněmovně atd.). Představa, že by nový zákon mohl nabýt účinnosti k našemu vstupu do EU proto není příliš reálná.

Spuštění portálu veřejné správy

Ke dni zahájení letošního Invexu spustilo MI ČR ostrý provoz Portálu veřejné správy. Ten by měl být hlavním přístupovým bodem občana k informacím a službám, které mu poskytuje jak stát, tak i celá veřejná správa. V současné "startovní" podobě nabízí portál především adresář veřejné správy, úplné a platné verze zákonů, informace o řešení různých životních situací, a v transakční části jednu jedinou agendu (z oblasti sociálního zabezpečení). Další obsah by měl přibývat postupně.

Kritici vyčítají portálu jak omezenost obsahu (kterou zřejmě potvrdí či vyvrátí až další vývoj v čase), tak i cenu a způsob financování. Provoz portálu přijde na 40 milionů Kč ročně, a je řešen v rámci exkluzivity, kterou udělila předchozí sociálně demokratická vláda Miloše Zemana Českému Telecomu, na budování infrastruktury veřejné správy. Vše je tedy řešeno "pod" Rámcovou smlouvou mezi státem a ČTc, a tudíž bez nutnosti výběrového řízení. Český Telecom přitom zajišťuje konektivitu a hosting, na softwarovém řešení se podílí společnosti IBM a Microsoft.

O obsah portálu se přitom starají především ty orgány veřejné správy, kterým konkrétní data a agendy patří. I to se stalo předmětem kritiky, protože povinnosti jednotlivých resortů a dalších orgánů přispívat do obsahu portálu, resp. starat se o něj, nejsou dosud vyřešeny (měly být řešeny zákonem o registrech, místo kterého se nyní připravuje "Zákon o výměně informací ve veřejné správě").

Dalším zdrojem kritiky portálu je i jeho samotná koncepce, založená na centralizovaném řešení. Ta totiž nebere příliš v úvahu skutečnost, že mnohé subjekty z veřejné správy již provozují vlastní systémy, které veřejnosti poskytují stejné informace a služby, jaké by nyní měl poskytovat i centrální portál. Má pak smysl vše "překlápět" do centrálního portálu, nebo dokonce provozovat vše dvakrát, jednou centrálně a jednou ve vlastní režii?

Vládní a opoziční koncepce

Letošní Invex zažil představení dvou vzájemně si konkurujících koncepcí v oblasti ICT. Jednu z nich, s názvem "Státní informační a komunikační politika", představilo Ministerstvo informatiky ČR. Jde zatím pouze o návrh ministerstva, který teprve musí projít veřejnou diskusí i připomínkováním mezi resorty, a teprve pak půjde do vlády. Jde přitom o výhled do roku 2006, vycházející především z požadavků EU (zejména koncepce eEurope 2005) a usilující rozpracovat je do tuzemských podmínek. Materiál je dostupný na webu MI ČR, a připomínky veřejnosti jsou očekávány do konce října.

Druhou koncepci, o "roli státu v informatice a telekomunikacích" připravila ODS, a na Invex ji přijel představit osobně šéf strany a současně premiér stínové vlády ODS, Mirek Topolánek. O základním rozdílu mezi oběma koncepcemi napovídá již skutečnost, že ve stínové vládě ODS není pro stínového ministra informatiky místo. To odpovídá spíše "anglickému modelu", a pravdou je že takovéto řešení dává více šanci na prosazení různých "nadresortních" záležitostí, na které může být samostatné ministerstvo krátké.

Otázkou ovšem je, nakolik by ODS považovala za potřebné takovéto pravomoci skutečně využít, když dalším charakteristickým rysem její koncepce je téměř absolutní minimalizace regulace a úplné otevření trhu, včetně uvolnění rukou pro dominantní operátory (i asymetrická regulace, mající za úkol vyrovnat šance inkumbentů a nově nastupujících operátorů, je prý škodlivá).

Indoš bude pokračovat

Ve středu 8. října, zcela mimo invexové dění, došlo na zasedání vlády k poměrně významnému rozhodnutí (alespoň podle mého názoru). Týká se ještě realizace Státní informační politiky ve vzdělávání (vycházející z dosud platné Státní informační politiky), a týká se prodloužením projektu Internet do škol o další rok, tj. do roku 2006. Osobně považuji tuto správu za poměrně překvapivou, vzhledem k nedávnému nálezu NKÚ a zvláště pak v kontextu toho, že v médiích se před časem objevilo (bez dalších podrobností) stanovisko samotného ministerstva školství o tom, že celý projekt má být předražen o astronomickou částku 1,3 miliardy. Podrobnosti ovšem nejsou známy ani o konkrétním způsobu, jakým byl projekt prodloužen o další rok - z dostupných zdrojů vyplývá pouze to, že

a že pro letošní rok si MŠMT našlo potřebné stamiliony na Internet do škol ve svém vlastním rozpočtu (zejména přesuny z jiných oblastí, například "reprodukce majetku"), a proto již nepožaduje dodatečné posílení svého rozpočtu o 370 milionů.

Komu bude patřit I.CA?

Zajímavá informace se na letošním Invexu objevila v souvislosti s prodejem společnosti PVT konsorciu, které tvoří dva finanční investoři a jeden strategický partner, polský Prokom. Ten by měl získat prakticky všechny "odborné", resp. "technologické" aktivity původního PVT (a finanční investoři zase nemovitosti a s financemi související aktivity). Mezi ně patří i dceřiná společnost PVT, kterou je I.CA - jediná dosud akreditovaná certifikační autorita.

Součástí dohod o prodeji PVT je zřejmě i určitá změna vlastnických vztahů k této certifikační autoritě. Tyto vztahy by se měly rozšířit, v tom smyslu že vlastnický podíl na I.CA bude mít více subjektů, a dokonce i jeden subjekt ze státní správy. Jak zaznělo na invexové tiskovce PVT, před podpisem je převzetí I.CA novým konsorciem akcionářů, ve kterém bude zastoupeno jak PVT (resp. Prokom), tak i Eurotel, ČSOB, Česká spořitelna, a také Státní tiskárna cenin.

Bude elektronický podpis lacinější?

Ještě v průběhu Invexu se k problematice elektronického podpisu vyjádřila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která jako jediná již provozuje konkrétní aplikaci v transakční části portálu veřejné správy. Jde konkrétně o sběr měsíčních přehledů vyměřovacích základů a pojistného u malých organizací, do 25 zaměstnanců, a celá aplikace využívá ke svému fungování elektronický podpis.

Jak se ale vyjádřil ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Ing. Jiří Hoidekr, je "cena elektronického podpisu" (fakticky pořizovací cena kvalifikovaného certfiikátu) příliš vysoká a brání lidem v tom, aby více využívali služeb elektronických podatelen.

Kvalifikované certifikáty, nutné pro komunikaci "v oblasti veřejné správy", přitom vydává právě a pouze výše zmiňovaná I.CA (jelikož je jedinou dosud akreditovanou certifikační autoritou, ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu), a to za 700,- Kč. To je podle ředitele ČSSZ moc. Jeho představa je následující:

ČSSZ proto apeluje na Ministerstvo informatiky, aby dosáhlo zlevnění elektronického podpisu (přesněji: kvalifikovaných certifikátů). Pokud by k tomu nedošlo, hodlá Česká správa sociálního zabezpečení pro elektronická podání poskytnout svým klientům vlastní komerční certifikáty. Ty by byly zdarma a sloužily by pouze pro elektronickou komunikaci klientů s ČSSZ.