Jaké je ADSL od ČTc?
Český Telecom a jeho Imaginet včera představili svou verzi ADSL. Jmenuje se IOL Broadband a vychází o něco málo dražší než dosud zveřejněné nabídky jiných subjektů (1600,- Kč). IP adresy budou veřejné a dynamicky přidělované, za pevnou si připlatíte "několik set" korun navíc. NAT asi přeci jen bude. Od 1. července bude uvolněn trh koncových zařízení.Včerejší den přinesl dlouho očekávané představení ADSL služeb v podání Českého Telecomu, resp. jeho dceřinného Imaginetu (jehož součástí je i Internet OnLine). Nová služba se již nejmenuje IOL Platinum, jako v loňském roce, ale IOL Broadband (odpovídá velkoobchodní verzi Basic), resp. IOL Broadband Plus (odpovídá velkoobchodní verzi Profi). Abych vás dlouho nenapínal, zde jsou koncové měsíční ceny, bez DPH (5%) a bez ADSL modemu:
- IOL Broadband 192/64: 1349,- Kč
- IOL Broadband 320/128: 2349,- Kč
- IOL Broadband Profi 256/64: 3349,- Kč
- IOL Broadband Profi 512/128: 5949,- Kč
- IOL Broadband Profi 1024/256: 11 349,- Kč
K tomu je ovšem třeba ještě připočítat pronájem ADSL modemu: zde Imaginet/IOL pouze kopíruje velkoobchodní nabídku mateřského ČTc a účtuje si 150,- Kč měsíčně za jednodušší modem Alcatel Speed Touch, a 500,- Kč měsíčně za Speed Touch pro vybavený routerem. Tento pronájem je ale zatížen vyšší sazbou DPH, tj. 22%. Celkově tak průběžné měsíční náklady na nejpomalejší přípojku 192/64 kbps vychází na 1349 * 1,05 + 150 * 1,22 = 1599,45 resp. 1600,- Kč. Pro srovnání s dosud známými cenami za stejnou přípojku, se stejným modemem a s daní:
- ČTc/IOL: 1600,- Kč
- SkyNet: 1547,- Kč
- IPEX: 1560,- Kč (1498,- Kč při platbě předem)
Dnes je tedy již jasné, že Telecom "nepodstřelil" své konkurenty s cenou, a že do svého koncového produktu zapracoval "obvyklou" marži. Nyní bude zajímavé, s jakými koncovými cenami přijdou ostatní subjekty, které již podepsaly příslušnou smlouvu. Tipuji, že se nebudou významněji lišit, a že velký rozdíl nebude ani v technických parametrech poskytovaných služeb - protože velkoobchodní nabídka zde nedává prakticky žádný prostor ke vzájemnému odlišení.
Prostor je snad jen v "přibalování" dalších služeb. Zde Imaginet/IOL přidává (a to zřejmě shodně k oběma variantám:
- Emailovou schránku 30 MB, až 5 aliasů k primární adrese, možnost autoforwardu a autoreply
- Prostor pro WWW stránky - 30 MB
Na firemním webu ČTc jsou k ADSL zřízeny nové stránky, ale kompletní ceník jsem na nich hledal marně. Na včerejší tiskovce byly z cenových údajů zveřejněny ještě jednorázové ceny za instalaci (bez DPH 5%):
- IOL Broadband: 1600 Kč
- IOL Broadband Profi: 4900 Kč
Ale to bylo z cen vše.
Jak to bude s adresami a s NATem?
Po ceníku jsem se pídil v souvislosti s pevnými IP adresami. Přímo na tiskovce jsem se totiž ptal na to, jak to bude s přidělováním IP adres. Odpovědi jsem porozuměl tak, že v obou verzích služby bude přidělována veřejná IP adresa, a to dynamickým způsobem, a že rozdíl mezi verzí Profi a verzí bez přívlastku je v tomto ohledu pouze v tom, že u verze Profi si lze připlatit na pevnou IP adresu. Když jsem se domáhal údaje o ceně, odpověď zněla že to bude "několik set". To je stále dosti neurčité (i když "několik set" to stojí i u jiných typů připojení, kde se také přidělují veřejné IP adresy).
Zajímavé to ale bylo s existencí NATu. Když jsem se na to ptal, odpověď vyzněla tak že NAT (překlad adres) nebude ani u základní verze, ani u verze Profi. Po tiskovce, ještě v kuloárech, jsem se o tom znovu a podrobněji bavil s lidmi z ČTc, a dozvěděl se že NAT má být u základní verze "jen" dokud se uživatel nepřihlásí do SSD (Service Selection Dashboard, vlastně portálu), načež mu je přidělena veřejná adresa. Vykládal jsem si to časově, jako opatření omezené v čase, s tím že po přihlášení dojde ke změně IP adresy na straně koncového uživatele z privátní (z poolu ČTc) na veřejnou, z poolu příslušného ISP. Nenapadlo mne, že "jen do dashboardu" by mohlo být myšleno jinak.
Pak jsem si ale přečetl příslušnou pasáž dokumentu FAQ, který Telecom zveřejnil na svém webu, a kde se hovoří jinak:
Q: Dochází u služeb ADSL k překladu IP adres v bodě předávání IP provozu mezi ČTc a AO/ISP, takzvanému NATování
A: V případě služeb Profi k "NATování nedochází". V případě služeb Basic k "NATování" dochází a to v poměru 1:1. To znamená, že zákazníkovi je v okamžiku jeho přihlášení na SSD přidělena neveřejná IP adresa z IP poolu CTc. V okamžiku přihlášení zákazníka do prostoru AO/ISP je zákazníkovi přidělena na úrovni SSG veřejná IP adresa z poolu AO / ISP.
Později jsem se proto obrátil na lépe informovaný zdroj s prosbou o vysvětlení, jak se věci doopravdy mají. Mělo by to tedy být tak, že u základní verze komunikuje koncový uživatel s dahsboardem (SSD) po PPPoE (PPP over Ethernet), a to s využitím privátních adres. Na SSD dochází k NATu, v poměru 1:1, mezi privátní adresou na straně směrem k uživateli, a dynamicky přidělenou (ale veřejnou) adresou od příslušného ISP na straně opačné, směrem k Internetu. Samotný NAT by měl být "inteligentní", realizovaný na aktivních prvcích Cisco. Od "obyčejného" NATu by se měl odlišovat tím, že napravuje nepříznivé efekty NATu na nejčastěji používané aplikace, a tím jim umožňuje fungovat bez problémů i přes existenci překladu.
Konkrétně by bez problémů měly fungovat služby jako: HTTP, FTP, Telnet, SSH, Finger, NTP, NFS, ICMP, FTP PASV, Real Audio, CUSeeMe, DNS, ICQ, NetMeeting, H323, H.225, H.245, VDOLive, ....
Naopak i podle FAQu ČTc:
Problematické bude využití protokolu IPSec ve standardním módu. Pro bezproblémové fungování tohoto protokolu je nutné využít módu "IPSec over TCP" někdy též nazývaného "IPSec over firewall".
Jaká bude dostupnost ADSL?
Častým dotazem zájemců o ADSL je dostupnost této technologie v různých lokalitách. Dosud Telecom deklaroval dostupnost v Praze, Brně a Ostravě, nyní to upřesnil:
- 1,678 tis. tel. linek v dosahu technologie ADSL
- Toto je 44% všech telefonních linek provozovaných ČTc
- Toto je 12% všech ústředen
K reálné dostupnosti ADSL se však váže ještě jeden významný aspekt. Ono totiž nestačí být připojen k ústředně vybavené DSLAMy. Navíc je nutné být na takové místní smyčce (účastnickém vedení), které je svými fyzikálními parametry způsobile pro zřízení ADSL. Podobně jako u ISDN to nejsou všechny místní smyčky - dokonce jich bude ještě méně, než kolik jich vyhoví pro ISDN, které má menší nároky. Když jsem se na tiskovce ptal po odhadu, zazněl údaj o 80 %. Tolik by tedy mělo být těch smyček, které jsou v dosahu ADSL a tato technologie na ně půjde nasadit. Jinými slovy: když si ověříte, že jste připojeni k ústředně vybavené pro ADSL, máte v průměru 80%-ní šanci, že vám skutečně půjde zřídit (na vaší místní smyčce, k otázce na případné hledání jiných párů jsem nedostal odpověď).
Jsme nejlacinější, nebo mnohonásobně dražší?
Součástí včerejší prezentace Českého Telecomu byla i následující tabulka, která měla doložit jak naše současné ceny ADSL jsou vlastně nejnižší v Evropě. Jsou v ní uvedeny ceny nejlevnějších variant připojení v jednotlivých zemích (vše v Kč, v přepočtu podle aktuálních kurzů):
| Země | Instalační poplatek | Měsíční poplatek za ADSL | Měsíční poplatek za ISP | Pronájem tel. linky (měsíčně) | Měsíčně celkem |
| UK | 3 029 | 1 397 | 536 | 1 933 | |
| Belgie | 5 544 | 962 | 754 | 523 | 2 239 |
| SRN | 4 784 | 412 | 949 | 435 | 1 795 |
| Polsko | 6 488 | > 1 453 | 266 | 1 719 | |
| ČR | 1 900 | 1 299 | 299 | 1 598 | |
K této tabulce patří i následující legenda:
- U všech zahraničních operátorů s výjimkou British Telecomu je stanoven limit pro přenos dat. Tento se pohybuje v jednotkách GB. Při jeho překročení je účtován dodatečný poplatek za přenesená data.
- V Británii, Polsku a ČR je zvolen model, kdy zákazník dostává od svého poskytovatele kompletní službu, tzn. širokopásmovou konektivitu a přístup k internetu
- V ČR je nejnižší koncová cena při nejnižší poskytované rychlosti (192/64). Při zavádění služeb na bázi technologie ADSL byly koncové ceny v jednotlivých zemích až třikrát vyšší než je současný stav.
- V ČR se již od počátku drží cena na úrovni evropského minima s výhledem dalšího navyšování rychlostí.
Co k tomu dodat? Ceny uváděné Telecomem v tabulkách nejspíše nejsou nejlevnějšími variantami, a také ne s limitem dat. Například jen letmým pohledem do tohoto přehledu se v UK dá najít jedna z nejlacinějších přípojek za cca 20 liber měsíčně (cca 920 K), dokonce i s pevnou IP adresou (např. od Freedom2Surf), bez omezení objemu přenesených dat. Ale řekněme že to není zase až tak daleko od částky 1397 Kč, uváděné Telecomem. V Německu se zase dá pořídit ADSL přípojka k Internetu, bez omezení objemu přenesených dat (ne s limitem, jak uvádí ČTc) za cca 1200,- Kč měsíčně (i podle ČTK)
Za podstatnější však považuji něco jiného: v UK jde o přípojku 512/256 kbps. U nás, podle ceníku IOL, přípojka 512/128 kbps vychází na necelých 6000,- Kč bez daně (viz výše). Kolikrát je to více, než oněch 20 liber? A co kdyby se ještě vzala v potaz parita kupní síly? To už raději ani nedomýšlet. V Německu zase jde o linku 768/128 kbps (pomalejší tam ani nenabízí).
Na druhé straně alespoň tiskový mluvčí ČTc je optimistou:
Mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha však kritiku odmítá. Ceny u nejlevnějších variant širokopásmového přístupu k internetu jsou podle něj výrazně nižší, než je evropský průměr. "Ceny jsou stanoveny rozumně a s ohledem na stávající podmínky na českém trhu," řekl v dnešním on-line rozhovoru na zpravodajském serveru iHNed.
Jak se můžete dočíst zde, platforma ZUI (Zástupci uživatelů Internetu) rozhodně není jediná, kdo kritizuje výši cen za ADSL služby. Nyní se to nelíbí ani ÚOHS:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má výhrady k cenám vysokorychlostního připojení k internetu, které příští týden přes telefonní linku ADSL nabídne koncovým zákazníkům Český Telecom. Antimonopolní úřad proto vede s Telecomem správní řízení. Ve večerním zpravodajství o tom informovala Česká televize (ČT1).
"Vzhledem ke kupní síle obyvatelstva skutečně ceny za tyto služby jsou vysoké," potvrdil předseda úřadu Josef Bednář.