Chceme vůbec lacinější Internet?

Oznámením svého nového konceptu přístupu k Internetu (a ukončením stávajícího modelu) dosáhnul Český Telecom zajímavého a nepříliš povzbuzujícího stavu: nikdo dnes přesně neví, snad vyjma stratégů ČTc, zda u nás Internet pro nejširší masy v brzké budoucnosti podraží či naopak zlevní. Ukazuje to, do jak velké míry má Český Telecom vše v rukou a jak právě on diktuje ostatním subjektům podmínky pro jejich působení na trhu.

V této době nejistoty a očekávaných zmatků je možná vhodné se podívat, jaké priority má v oblasti přístupu k Internetu nové vedení našeho státu, a také zamyslet se nad tím, jaké má nástroje a možnosti k prosazení těchto priorit.

Jaké jsou priority vlády

Začněme nejprve oficiálně deklarovanými prioritami nové vlády. Ty je vhodné hledat v programovém prohlášení vlády, případně v koaliční dohodě, a nahlédnout lze i do takových dokumentů, jako je "konvergovaná" Státní informační a telekomunikační politika. Hned na úvod bych ale rád předestřel, že nesměřuji k obviňování vlády z toho, že by chtěla nějak programově zdražovat Internet, to si opravdu nemyslím. Přijde mi však, že se nedostatečně (málo explicitně) hlásí k záměru Internet zlevnit.

Podporu levnějšího Internetu, byť pouze nepřímou, lze nalézt v této pasáži vládního programového prohlášení:

Vláda bude podporovat zavádění informačních technologií do běžného života občanů a veřejné správy. Při realizaci těchto cílů bude vláda vycházet z principů a postupů obsažených ve Státní informační politice, kterou bude vláda pravidelně aktualizovat, a z dokumentů Evropské unie, zejména pak obsažených v iniciativě "e-Europe".

K tomu je vhodné dodat, že požadavek na levnější Internet je explicitně obsažen právě v evropské koncepci eEurope pro členské země EU, i v koncepci eEurope+ pro kandidátské země - a právě k této koncepci se ČR explicitně přihlásila, usnesením (bývalé) vlády č. 405/01 z 23. dubna 2001. V obou těchto koncepcích je cílem (prioritou) číslo 1 "levnější, rychlejší a bezpečný Internet".

Konkrétním úkolem, který i pro nás vyplývá z našeho přistoupení k eEurope+, pak je závazek

Dosáhnout podstatného snížení ceny za přístup na Internet posílením konkurence a/nebo regulací cen a srovnáváním na evropské úrovni.

Srovnejme si tento oficiální závazek ČR (termínovaný do konce roku 2002), s nynější situací. Například oproti roku 2001 došlo dokonce ke zdražení komutovaného Internetu (z dřívějších cca 15 Kč na hodinu mimo špičku na cca 17 až 18 Kč). Teď jsou na obzoru další změny, které snad ani největší "optimisté" z ČTc nebudou prezentovat jako "podstatné snížení". Osobně to tipuji na kosmetické snížení u Telecomu a jeho IOL, a na vynucené zdražení u konkurence.

Ale zpět k vládnímu prohlášení. V něm lze nalézt ještě jednu pasáž, která se také týká přístupu k Internetu:

Cílem vlády je zamezit vzniku nových sociálních bariér, a proto zváží využití nástrojů, které napomohou k větší dostupnosti informačních technologií a připojení na internet.

"Větší dostupností" nemusí nutně být myšleno zlevňování, ale třeba budování veřejných přístupových míst (internetových kiosků). Ale doufejme, že alespoň nepřímo je touto pasáží myšleno právě zlevňování.

Pokud jde o nástroje k dosažení těchto cílů, něco lze nalézt již v samotném vládním prohlášení, v kapitole týkající se komunikací:

Vláda vypracuje koncepci konvergence spojů a informatiky v souladu s trendy ve vyspělých zemích světa, včetně implementace nové směrnice Evropských společenství o elektronických telekomunikacích. Připraví návrh novely zákona o telekomunikacích, která umožní zpřístupnění místních vedení i alternativním operátorům …..

Vláda považuje za nezbytné pomocí legislativních i nelegislativních aktivit dotvořit podmínky pro rozvoj efektivního konkurenčního prostředí na telekomunikačním trhu.

Toto všechno (efektivní konkurenční prostředí, zpřístupnění místních smyček, …) jsou vcelku standardní nástroje. Jejich nevýhodou je, že potrvá určitou nenulovou dobu, než se je podaří uvést do praxe.

V této souvislosti si neodpustím poznámku o tom, že v první neoficiální verzi vládního prohlášení (které zveřejnily např. Britské listy) se v souvislosti s telekomunikacemi explicitně konstatuje že:

Současný stav resortu je charakterizován …. tím, že dosud není vytvořeno plně konkurenční prostředí na telekomunikačním trhu

Do finální verze vládního prohlášení se toto smutné konstatování ale již nedostalo.

Nástroje?

Pokud by se náš stát v současné době rozhodl nějak explicitně zasáhnout do dění kolem přístupu k Internetu, neboli nějak ovlivnit to co Český Telecom chystá, jaké by k tomu měl nástroje?

Relativně rychle použitelným nástrojem jsou regulační opatření, která může provádět nezávislý regulátor (Český telekomunikační úřad). Takováto regulační opatření jsou zřejmě příkladem "nelegislativních aktivit", prostřednictvím kterých by podle vládního prohlášení mohly být "dotvářeny podmínky pro rozvoj efektivního konkurenčního prostředí na telekomunikačním trhu".

Ovšem v současné době, kdy (alespoň podle draftu vládního prohlášení) "dosud není vytvořeno plně konkurenční prostředí na telekomunikačním trhu", by účinky regulace měly být asymetrické, neboli přísnější a více svazující vůči dominantnímu operátorovi a méně přísné na operátory teprve nastupující. Pouze tak totiž lze dosáhnout rovných podmínek na trhu, a teprve po jejich dosažení má smysl přistupovat ke všem stejně a regulaci postupně odbourávat. Jinak hrozí, že jeden silný subjekt doslova převálcuje těch několik slabých, a nad výdělkem nejvíce spláče koncový zákazník, vystavený dopadům znovuzrozeného monopolu.

Eventuelní regulační zásah vůči snahám Českého Telecomu o prosazení jeho nového konceptu však naráží na jeden konkrétní problém. Jde o to, že regulátor je oprávněn regulovat (explicitně nadiktovat) koncové ceny účtované koncovým zákazníkům pouze tam, kde se jedná o služby spadající do tzv. univerzální služby, jak to vyplývá z platného telekomunikačního zákona. Ostatní ceny již jsou neregulované a stanovuje si je tedy poskytovatel služby sám. Přesně toto pak je moment, který Telecomu umožnil obrátit na hlavu rozhodnutí ČTÚ 03/PROP/2002 a zahrnout do koncové ceny také poplatek, který má platit alternativnímu operátorovi (viz článek "Zvrácená logika Telecomu").

Možným řešením by bylo zahrnout přístup k Internetu do univerzální služby, což by umožnilo regulátorovi přímo stanovit koncovou cenu (jako to udělal např. u hlasových tarifů v případě základních cenových programů). Ovšem rozsah univerzální služby je vymezen v telekomunikačním zákoně a případná změna by tak musela projít parlamentem, což je "na dlouhé lokte".

Bude konečně LRIC?

Komutovaný přístup k Internetu je dnes již formálně možné poskytovat také skrze volbu operátora. Fakticky tak ale dosud nikdo nečiní (pokud je mi známo). Důvodem jsou vysoké poplatky za originaci hovorů, které jsou v případě volby operátora odvozeny od "obecných" propojovacích poplatků (za terminaci hovorů) a navýšené o 6 haléřů na pokrytí nákladů, které měl Telecom se zpřístupněním samotné volby operátora. V současné době má zmíněný propojovací poplatek výši 60 haléřů za minutu ve špičce (resp. 30 haléřů mimo špičku), ale regulátor již má velmi dlouhou dobu na stole podklady pro nové a realističtější stanovení propojovacích poplatků, na bázi modelu LRIC. To by mohlo přinést jejich výrazné snížení, které by eventuelně mohlo převést "Internet přes volbu operátora" z fáze teoretické možnosti do podoby reálné alternativy.

Jako v Maďarsku?

Kromě regulačních zásahů mohou připadat v úvahu i další možná řešení. Jedno z nich nedávno použili v Maďarsku, když tamní Matav zrušil své flat-rate připojení k Internetu s poukazem na to, že se mu nevyplatí jej poskytovat. To vyvolalo bouři nevole mezi zdejšími internetovými uživateli a přimělo ministra pro IT a telekomunikace Kalmána Kovacse k zajímavému kroku - k dotování komutovaného přístupu k Internetu ze státních peněz. Alespoň podle tohoto zdroje na to maďarský stát vyčlenil 1,3 mld. forintů pro zbytek roku 2002 a 3 mld. pro rok 2003. Ministr pak uzavřel dohodu s místními operátory a ISP (Matav, Hungarotel, Vivendi, Monortel and Epitel), kteří budou se státní dotací poskytovat lacinější přístup k Internetu. V nabídce by měly být dva "balíčky": 15 hodin za měsíc za 1550 forintů (cca 196 Kč) a 40 hodin za měsíc, za 4000 forintů (cca 507 Kč). Podle jiného zdroje (Reuters, CNET) jde o 15 hodin týdně za nejvýše 3500 forintů (cca 446 Kč) a 40 hodin týdně za nejvýše 8500 forintů (cca 1078 Kč).

Regulátor bude muset zasáhnout!

Obdobné řešení jako v Maďarsku u nás nejspíše nelze očekávat (zvláště po povodních a díře do státního rozpočtu, kterou ještě vyvolají). Osobně bych takovéto přesypávání peněz ani nepovažoval za správné řešení. Nicméně nějaké řešení se u nás nejspíše hledat bude, a to nejméně na úrovni regulátora. Ten totiž má přímo v telekomunikačním zákoně ustanovení (paragraf 40, odst. 3), které mu velí:

… řešit případy, kdy provozovatel veřejné pevné telefonní sítě anebo poskytovatel veřejné telefonní služby, který má výrazný podíl na trhu, přerušuje, ukončuje, výrazně mění nebo snižuje dostupnost služeb pro ostatní provozovatele telekomunikačních sítí anebo poskytovatele služeb

Tím narážím na skutečnost, že Český Telecom již avizoval, že k 1.9.2002 vypoví ostatním poskytovatelům smlouvy na poskytování přístupu k Internetu. Jsem zvědav, jak regulátor zareaguje.