SPIS chce data bez DPH

Sdružení pro informační společnost (SPIS), které samo sebe definuje jako profesní sdružení firem z oboru informačních a telekomunikačních technologií, s cílem prosazovat tyto technologie do života a budovat tzv. informační společnost, se před časem rozhodlo zalobovat konkrétními impulsy v oblastech, které vidí jako největší překážky rozvoje ICT v ČR. V této předvolební době se ale SPIS již neobrací na současnou vládu - snaží se adresovat své podněty vládě budoucí, která teprve vzejde z nadcházejících voleb o tomto víkendu.

Aby zmapovalo současný stav a dokázalo určit hlavní priority, nechalo si sdružení SPIS udělat několik průzkumů veřejného mínění, od agentur DEMA a TNS Faktum. Na základě jejich výsledků se pak SPIS pokusil formulovat svá doporučení a návrhy. Navíc, aby zvýraznilo "mediální dopad", rozhodlo se oslovit média nadvakrát. Na první tiskové konferenci, která proběhla 23.5.2002, byli novináři seznámeni pouze s výsledky zmíněných průzkumů. Teprve včera, téměř v předvečer voleb, pak proběhla další tiskovka, na které již SPIS přednesl své konkrétní návrhy a doporučení (či chcete-li: první jasný konkrétní impuls budoucí vládě, jak se ostatně jmenovala včera vydaná tisková zpráva).

Co přinesly průzkumy?

Průzkumy, které si SPIS nechal zpracovat, se týkaly 3 oblastí:

• Egovernmentu
• Teleworkingu (práce na dálku a hlavně z domova)
• Přístupu k Internetu

Mnohé výsledky byly takové, jaké by člověk asi očekával:

• 97% procent respondentů si přálo úřady bez čekání ve frontách,
• 88% procent dotazovaných si myslí, že vláda by měla udělat něco opravdu účinného pro zrychlení práce úřadů
• 80% lidí si myslí, že větší míra nasazení IT by mohla zlepšit výkonnost úřadů
• 74% dotazovaných je přesvědčeno, že vláda o lepším fungování státní správy více mluví než koná

Pokud jde o možnost teleworkingu, chápaného v průzkumech hlavně jako možnost práce z domova, zde 69% dotázaných odpovědělo, že by to mohlo být řešením pro ty, kteří nechtějí či nemohou dojíždět do práce (a pokud jde o zdravotně postižené, zde je téhož názoru na 86%). Současně si ale 79% dotazovaných myslí, že pro práci doma by měly být vytvořeny lepší podmínky v zákonech.

Když došla řeč na Internet a na největší překážky jeho intenzivnějšího využívání, zde 56% občanů hovoří o svých chybějících technických znalostech. Že by vláda měla učinit něco konkrétního pro zpřístupnění Internetu lidem, si myslí na 77% populace. O procento více si myslí, že tím co je třeba udělat, je přístup k Internetu zlevnit. Významných 90% respondentů pak přisuzuje Internetu částečnou nebo velkou důležitost pro rozvoj vzdělání a vědy.

Podrobnější výsledky zmiňovaných průzkumů najdete zde.

Co SPIS navrhuje?

Výsledky průzkumů nepovažuji za nic převratného - zajímavá je spíše míra, v jaké se lidé přiklánějí k tomu kterému názoru a stanovisku. Co si ale z těchto průzkumů odnesl sám SPIS a co hodlá doporučit nové vládě (předložit jí jako "konkrétní impuls", způsobem který nebyl blíže specifikován)?

V oblasti egovernmentu SPIS navrhuje vládě, aby zajistila:

K tomu si dovolím poznamenat, že formulace "využití elektronického podpisu jako elektronického dokladu totožnosti" je dosti zvláštní, autoři nejspíše měli na mysli čipové karty. Něco takového ve světě skutečně existuje, například ve Finsku. Shodou okolností se ale toto pondělí konala v Praze konference e-security pulse, kde na toto téma také došla řeč. Zaznělo zde, že jde o dosti drahé řešení, navíc komplikované omezenou životností čipových karet (prý cca 3 roky). Přítomní odborníci na bezpečnost pak vyjádřili názor, že použití čipových karet pro zajištění bezpečnosti el. podpisu a současně pro identifikaci není vůbec optimálním řešením.

Relativně jednoduchá situace je u teleworkingu. Zde SPIS navrhuje vládě, aby zajistila:

Data bez DPH?

Nejvíce dotazů se na tiskovce točilo kolem třetí oblasti, tedy přístupu k Internetu. Zde, na základě provedeného průzkumu, SPIS došel k závěru že lidé očekávají jasný a zřetelný impuls, jakousi deklaraci od vlády, vypovídající o tom že i vláda si přeje zlevnění přístupu k Internetu (že považuje finanční dostupnost Internetu za svou prioritu).

Poněkud překvapivě, alespoň pro mne, však SPIS neseznal, že by tou správnou cestou k řešení (resp. k iniciování takovéhoto impulsu, což asi nemusí nutně být to samé) není tlak na dokončení liberalizace a nástup konkurence na telekomunikačním trhu. Místo toho SPIS požaduje něco jiného:

Dnes jsou telekomunikační služby (charakteru přenosu dat) zatíženy 5% daní z přidané hodnoty. To, co navrhuje SPIS, je tedy zlevnění o max. 5% (byť jen pro ty, kteří DPH skutečně platí, ne si jej odpočítávají, ale to jsou právě domácí uživatelé). Fakticky by si tak telekomunikační operátoři přišli stále na stejné peníze, a úbytek na výnosech z DPH by měl pouze stát (tento úbytek byl v diskusi odhadnut shora na 1 mld. Kč, později snížen na půl mld. Kč).

Osobně si myslím, že zlevnění o 5 procent je příliš málo. Na druhou stranu je možné hodnotit pozitivně to, že jde o určitý tlak kompenzující snahy přesunout telekomunikační služby do kategorie s 22% DPH. Pokud na to nebudeme mít výjimku, nejspíše by nás sjednocení sazeb DPH čekalo nejpozději se vstupem do EU, kde datové přenosy nejsou od daně osvobozeny. Takže z tohoto pohledu si dovolím označit návrh SPISU za poněkud nesystémové opatření.

Pokud je mi známo, v EU jdou na zlevňování přístupu k Internetu nikoli snižováním či úplným odpouštěním daní a poplatků, ale snižování základu, ze kterého se daň počítá a odvádí. To je mnohem účinnější. Proč se nepoučíme raději zde?