×
![samostatný obrázek]()
Vyšlo na České škole, 6.5.2002
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b02/b0506001.php3
Kolik co stojí v Internetu do škol?
Tolik diskutovaná otázka rozložení nákladů v rámci projektu III SIPVZ je konečně zodpovězena. Nyní již lze vypočítat, na kolik přijde jedno PC, kolik stojí konektivita či jak velká je režie samotného projektu.
Dotazů na detailní strukturu nákladů a zejména na to, kolik stojí jedno PC (resp. SKP, standardní klientské pracoviště) v rámci projektu PIII alias "Internet do škol", jsem zažil již mnoho, ale nikdy nebyly zodpovězeny. Naposledy jsem zaznamenal takovýto dotaz na půdě Poslanecké sněmovny (viz moji reportáž z jednání školského výboru) – ani poslankyně Šojdrová však tehdy nedostala od ministra Zemana konkrétní odpověď.
Jedinou možností, jak se dopočítat nějakého odhadu, pak bylo vydělení celkové částky plánovaných nákladů (4,43 mld. Kč) počtem instalovaných počítačů, což vedlo k závratné sumě 174 409 Kč na jeden počítač. Takovýto výpočet však není příliš směrodatný, protože se v něm směšují náklady, které mají jednorázovou povahu (hlavně zřízení sítí LAN na školách) a nejsou přímo úměrné počtu počítačů.
Nyní ale konečně jsou k dispozici podrobnější data o struktuře nákladů, umožňující provést smysluplnější propočty. Příslušná data zazněla minulý čtvrtek na půdě parlamentu, v rámci semináře s názvem "Záměry, projekty a současný stav SIPVZ", který uspořádali realizátoři celé SIPVZ pro poslance a senátory (s účastí veřejnosti).
Jaká jsou čísla?
Jak tedy vypadají příslušná čísla? To, co bylo zveřejněno, ukazuje následující tabulka. Zdůrazňuje hned na začátku, že jde o náklady jen na projekt P III, a to až do roku 2005:
| "Kapitola" | popis | částka do roku 2005 (v milionech Kč) | procento z celkové částky |
| PC, včetně SW a příslušenství | PC, monitor, aplikační SW | 630 | 14 |
| LAN | kabeláž, rozvaděče, zásuvky, … | 310 | 7 |
| Lokální infrastruktura | servery, tiskárny, aktivní prvky, základní a aplikační SW | 400 | 9 |
| CIS | servery, základný a aplikační SW, serverovna a příslušenství | 87 | 2 |
| Konektivita | globální infrastruktura/WAN, připojení na internet | 1 100 | 25 |
| Provoz | garantovaný provoz, servis a dohled do 31. 12. 2005 | 445 | 10 |
| Finanční náklady | úvěrové zajištění, pojištění, ochrana kurzových rizik | 263 | 6 |
| Řízení výstavby a provozu | řízení, integrace, fyzické obhlídky, projektová činnost, logistika a dopravní náklady, administrativa, PR, marketing | 355 | 8 |
| DPH | – | 840 | 19 |
| Celkem | 4 430 | 100 |
Jak nyní tato data správně interpretovat? Mimo jiné s ohledem na to, že některá mají spíše jednorázový charakter, zatímco jiná charakter vysloveně průběžný? Že některá má smysl rozpočítávat na počet PC, a jiná zase na počet škol? Zkusím to vzít jednotlivě.
Sítě LAN na školách
Vcelku nejjednodušší je to s druhou řádkou tabulky – sítě LAN. Tady jde o pasivní část těchto sítí (kabelové rozvody), které jsou budovány na všech školách a poté používány. Klasické síťové rozvody (na principu tzv. strukturované kabeláže) mají 15 letou záruku. Zde se vždy nejedná o takovouto strukturovanou kabeláž, ale stejně jde o zařízení, která se jednorázově zrealizuje a pak se na ně alespoň po 36 měsíců, kdy platí kontrakt, nebude muset sahat, resp. vynakládat další prostředky. Z doposud dostupných informací také vyplývá, že tuto část nákladů by MŠMT mělo hradit ihned po připojení školy.
Takže tuto položku má smysl rozpočítat na počet škol (3620) a nezahrnovat ji do nákladů na 1 PC. Celkových 310 milionů při 3620 školách, byť ne se stejně velkými sítěmi, dává 85 635 Kč na jednu školu (tedy: v průměru). Adekvátnost této částky mohu jen těžko posuzovat, velmi záleží na místních podmínkách a konkrétním provedení. Kritizoval bych spíše to, že síťové rozvody jsou oproti běžné praxi jen minimálně předimenzovány (na 25 400 počítačů připadá jen 36 800 zásuvek), což nedává příliš prostoru pro budoucí rozšiřování počtu počítačů bez nutnosti instalace nových rozvodů.
Lokální infrastruktura
V kolonce "lokální infrastruktura" se zřejmě skrývá to, co je zapotřebí pro chod místní sítě LAN na školách a pro jejich připojení směrem ven, do školského intranetu. Tedy jednak aktivní prvky zdejších sítí LAN (hub u škol kategorie A, switch u kategorie C a E), dále místní server (u kategorie C a E), SW pro připojení školy (WinRoute u kategorie A, MS ISA server a MS Exchange u kategorie C a E), dále zdroj UPS a tiskárna.
Ačkoli zde existuje závislost na počtu počítačů (dle kategorie školy), přesto považuji za smysluplnější rozpočítat tyto náklady opět na počet škol: 400 milionů dává v průměru 110 427 Kč na jednu školu. Navíc by se opět mělo jednat o jednorázové náklady.
K částce 110 427 Kč je vhodné dodat, že u škol kategorie A, které by měly mít nezanedbatelný podíl na celkovém počtu škol, budou skutečné náklady výrazně pod tímto průměrem: chybí zde server (jeho roli plní učitelský počítač), běžný hub přijde na několik tisíc, tiskárnu odhaduji kolem 10 tisíc, podobně UPS, program Winroute v neomezené verzi má základní cenu (bez množstevních a edu slev) cca 22 tisíc.Takže celkem to odhaduji (se započítáním slev) na maximálně 30 až 40 tisíc. O to více pak z průměru zbývá na školy kategorií C a E, kde je oproti kategorii A navíc samostatný server a místo laciného programu WinRoute drahý MS Exchange a MS ISA server.
Konektivita
Poměrně jasná je situace u konektivity (pátá řádka tabulky). Zde se jedná o tolik kritizovaný školský intranet a skrze něj realizované připojení na internet. Celkovou částku 1 miliardy a 100 milionů, která má být na konektivitu vyhrazena, má smysl vztáhnout na počet škol, neboť každá z nich dostane to samé – přípojku 64 kbps (zřejmě včetně přístupového routeru).
Částka 1 100 milionů, rozpočítaná na 3620 škol, dává úctyhodných 303 867 Kč na jednu školu. U těchto nákladů je ale třeba zdůraznit, že mají dlouhodobější charakter, neboť pokrývají připojení škol po dobu 36 měsíců, po které je smluvně garantováno. Takže má smysl tuto celkovou částku rozpočítat na 36 měsíců: vychází cca 8 440 Kč měsíčně (za 64 kbps do školského intranetu). Je to hodně, nebo málo?
Jak kde. Pro některé školy může být dostupná podstatně rychlejší konektivita za podstatně méně peněz (zejména ve větších městech). Jinde zase nikoli, hlavně u odlehlejších škol. I tam ale mohou existovat použitelné alternativy. Například satelitní připojení, kterému je úplně jedno, jak moc odlehlá je ta která škola. Pro připomenutí: v nabídce Českého mobilu bylo takovéto připojení za cca 3 500 Kč měsíčně.
Hlavní problém spatřuji v tom, že projekt se nesnažil hledat nejvýhodnější připojení v té které lokalitě, ale místo toho dal exkluzivitu jednomu dodavateli – Českému Telecomu, který má za jednotnou cenu dodat stejně rychlé (či spíše „pomalé“) připojení ve všech lokalitách.
Pravda, při využití nejvýhodnějšího místního připojení by nemělo z principu smysl vytvářet nějakou privátní celorepublikovou páteřní síť, resp. komunikační infrastrukturu, která sice nebude školství vůbec patřit, ale její vybudování je dnes prezentováno jako hlavní úkol projektu III. Náklady na vybudování této infrastruktury musí být zahrnuty právě v této složce celkových nákladů.
Při využívání nejvýhodnějšího místního připojení by navíc nemohl vzniknou ani privátní školský intranet, který je možné uzavírat a provádět jeho řízenou komercionalizaci skrze obecně prospěšnou společnost. Ale o tom už se zde na České škole psalo vícekrát.
Náklady na Centrální internetový server (CIS)
Relativně méně významnou položkou jsou v celkovém kontextu náklady na CIS ve výši 87 milionů Kč za celé období do roku 2005 (čtvrtá řádka tabulky). Zde je dobré si uvědomit, že stále rozebíráme jen náklady na projekt III, který se nezabývá obsahem a službami tohoto serveru (jde pouze o technologii CIS).
Finanční náklady
Pátou řádkou tabulky s rozdělením celkových nákladů mají být „finanční náklady“, s vysvětlením, že jde „úvěrové zajištění, pojištění, ochrana kurzových rizik“. Přiznám se, že těmto nákladům nerozumím. Z úst ministerských úředníků i samotného ministra (nejnověji i na čtvrtečním semináři v PSP) jsem mnohokráte zažil důrazné ujišťování, že veškerá rizika i investiční náklady nese generální dodavatel, zatímco ministerstvo žádné riziko nenese a platí pouze za skutečně dodanou službu, navíc pouze pokud je v předem nasmlouvané kvalitě.
Rozumím tomu, že generální dodavatel si na realizaci vezme úvěr a že se chce pojistit i proti změnám kurzů a jiným rizikům, které by mohly nabourat jeho výchozí kalkulace. Ujišťování ministerstva jsem nicméně chápal tak, že s tím spojené náklady skutečně ponese generální dodavatel (například formou pojištění proti rizikům). Z výše uvedené tabulky mi ale vyplývá, že je fakticky ponese školství.
Pokud bychom tyto „finanční náklady“ ve výši 263 milionů rozpočítali na počet škol, vyšlo by cca 72 652 Kč na jednu školu. Pokud bychom je rozpočítali na počet počítačů, vyšlo by cca 10 354 Kč na jeden počítač (nebo cca 288 měsíčně, rozpočítáno ještě na 36 měsíců). Zajímavé je také vztáhnutí částky 263 milionů „finančních nákladů“ na celkovou sumu nákladů na celý projekt, tj. na 4,43 miliardy. Jde o 6 procent.
Řízení výstavby a provoz
Projekt takového rozsahu, jako je Internet do škol (přesněji: P III, když "Internet do škol" je výmysl médií) samozřejmě má nemalou vlastní režii. Je-li vyčíslena na 355 milionů (opět: za celé období trvání projektu), pak v přepočtu na jednu školu vychází na cca 98 066 Kč, v přepočtu na jeden počítačů cca 13 976 Kč, případně 388 Kč měsíčně na 1 PC.
Náklady na PC, včetně SW a příslušenství
O jednorázových pořizovacích nákladech na jednotlivá PC by měla vypovídat hned první řádka tabulky v úvodu článku: na PC, monitor a aplikační SW (a zřejmě i systémový SW) připadá celková částka 630 milionů. Tu má smysl rozpočítat pouze na počet těchto počítačů, pak vychází cca 24 803 Kč na 1 PC.
Náklady na provoz
V této položce (šestá řádka tabulky, celkem 445 milionů), by měly být zahrnuty provozní náklady na správu a údržbu počítačů PC, serverů, tiskáren atd. V zásadě by se (podle mé interpretace) mělo jednat o všechny průběžné náklady vyjma konektivity a služby poskytované ve školském intranetu.
Tuto část nákladů lze celkem jednoduše rozpočítat na počet PC (vychází cca 17 520 Kč na 1 PC, resp. SKP) a na počet měsíců (cca 487 Kč měsíčně, po dobu 36 měsíců).
DPH
Za zmínku jistě stojí i položka DPH, která by měla dosáhnout výše 840 milionů Kč (za celé období do roku 2005) – samozřejmě pokud se nezmění dnešní sazby (například pokud telekomunikační služby nepřejdou do kategorie s 22 procentní sazbou DPH, z dnešních 5).
Zajíkavý je efekt této položky: pokud stát uvolní celkovou část 4,43 miliardy, uvažovanou v této rozvaze, dostane z ní zpět 840 milionů.
Kolik tedy stojí 1 PC?
Interpretaci výše uvedených faktů, a zejména pak odpověď na otázku kolik vlastně stojí 1 PC resp. SKP, raději ponechám na vás – záleží totiž na tom, co všechno budete chtít do této ceny zahrnout a co pojmete jako samostatné, byť související náklady.
Znovu připomínám, že výše uváděné výchozí údaje pochází ze semináře na parlamentní půdě a jsem přesvědčen, že je lze považovat za oficiální.
Vedle těchto údajů o struktuře nákladů je jistě zajímavé i to, jak konkrétně probíhá placení za poskytnuté služby ze strany MŠMT ve prospěch generálního dodavatele. Ministerstvo stále deklaruje, že platí pouze průběžné měsíční platby za skutečně poskytnuté služby (v kvalitě odsouhlasené generálním auditorem).
Základní orientační výpočet si může snadno udělat každý sám: celkovou částku 4,43 miliardy, uvažovanou v této rozvaze, lze vydělit počtem počítačů a počtem měsíců (36). Rozumnější je ale nejprve odečíst náklady na sítě LAN na školách (310 milionů), které by měly být placeny samostatně a jednorázově. Pak nám vychází na 1 PC a měsíc cca 4506. Ale co další složky, třeba na konektivitu, finanční zajištění, na realizaci apod.?
Kolik stát skutečně platí na měsíčních paušálech?
Žádné oficiální údaje o tom, kolik stát platí průběžně každý měsíc za 1 realizované SKP k dispozici nemám. Mohu citovat pouze z neoficiálních zdrojů, podle kterých platby za jednotlivá SKP (standardní klientská pracoviště) nejsou zcela lineární, ale mají jednorázovou složku za aktivaci služby, a pak adekvátně nižší měsíční platby:
- 48 195 Kč (včetně DPH) jednorázově za aktivaci Komplexní služby (tj. zprovoznění a připojení 1 PC k síti a k poskytovaným službám)
- 3005,80 Kč měsíčně (včetně DPH) za 1 SKP, ve struktuře:
- 357 Kč za aplikační programy (Word Excel, Outlook, …), síťové a adresářové služby, Internet a školský intranet, poštovní služby, služby CIS a služby Call Centra
- 1451,89 Kč za počítač s vybaveném, souborové služby a tiskové služby,
- 1197 Kč za služby komunikační infrastruktury (služby MPLS sítě Telecomu, služby dohledového centra Telecomu, služby Internetu) a technickou podporu komunikační infrastruktury.