Schváleno, podepsáno … (ne)zdraženo?

Včerejší den přinesl dvě události související s novými tarify Českého Telecomu pro rok 2002: regulátor vydal své první letošní cenové rozhodnutí, ve kterém návrh Telecomu oficiálně posvětil. Vedle toho se včera ráno konalo setkání s novináři, na kterém generální ředitel Telecomu Přemysl Klíma vysvětloval novinářům svůj pohled na vzniklou situaci.

Jak rozhodl regulátor

Podívejme se nejprve na výrok regulátora. V plném znění ho najdete zde (č. 01/2001 , včetně přílohy). Zajímavé je na něm to, že zahrnuje pouze cenové programy HOME MINI, HOME STANDARD, BUSINESS STANDARD, a dále již jen cenový program s kryptickým názvem 2MBL (pro připojení pobočkové ústředny na veřejnou ústřednu traktem 2 Mbps). Z toho vyplývá, že ostatní tarify nejsou zahrnuty do tzv. univerzální služby a nejsou tedy regulovány. Pro připomenutí: jde například o programy HOME MAXI i HOME INTERNET, či o všechny nadstavbové internetové programy či všechny cenové programy ISDN. Navíc rozhodnutí regulátora, zahrnující i ceny hovorného, se netýká hovorů do mobilních sítí či připojení k Internetu.

Jediné změny oproti původnímu návrhu, které se mi podařilo v rozhodnutí regulátora identifikovat, se týkají využití volného kreditu u cenových programů HOME MINI, HOME STANDARD a BUSINESS STANDARD. Zatímco Telecom původně uváděl, že například u programu HOME STANDARD bude kredit použitelný jen na místní a meziměstské hovory v jeho síti (a na informace o tel. číslech), z rozhodnutí regulátora k tomu přibylo i mezinárodní volání. Kromě toho se v rozhodnutí regulátora nic neříká o volání "pouze v síti ČTc", což interpretuji jako další změnu - uživatel bude moci krýt z volného kreditu i hovory k uživatelům v síti jiných operátorů. U tarifu HOME MINI zůstávají v kreditu pouze místní, meziměstská volání a informace o číslech.

Zde jsou některé další důležité skutečnosti, které byly známy již dříve a které rozhodnutí regulátora pouze formálně potvrdilo:

• nové tarify budou platit od února 2001
• volný kredit není převoditelný do dalšího zúčtovacího období (v tomto ohledu mi přijde zajímavé, že rozhodnutí regulátora explicitně říká že "Zúčtovacím obdobím je období v maximální délce 35 kalendářních dní.").
• u místních hovorů se vždy platí celé první dvě minuty, a dále po celých minutách. U meziměstských hovorů se platí vždy celá první minuta a pak po 30 sekundách. Zpoplatňování mezinárodních hovorů, hovorů do mobilních sítí ani připojení k Internetu není v rozhodnutí regulátora obsaženo.
• doba špičky je v pracovní dny od 7 do 19 hodin. Doba slabého provozu ("mimo špičku") je u místních hovorů od 19 do 7 hodiny a celé víkendy a svátky, u meziměstských hovorů je tato doba zmenšena o interval od 22 do 05 hod., kdy je doba tzv. nočního provozu (tj. u místních hovorů noční doba není).
• u cenového programu HOME MINI "nelze poskytnout služby volba, resp. předvolba operátora (Carrier Selection, Carrier Preselection)". Tuto skutečnost považuji za velmi významnou a rád bych se k důsledkům vrátil v samostatném článku.

Jak to vidí Přemysl Klíma?

Včera ráno se také konalo zajímavé setkání s novináři (na které jsem se vnutil ač nezván). Generální ředitel Telecomu Přemysl Klíma zde prezentoval pohled Telecomu na současné změny. Jeho stanovisko bych ze svého pohledu shrnul asi takto: "vždyť se vlastně nic neděje".. Naopak se pan Klíma pozastavoval nad tím, jak kolem všeho vzniká "destruktivní atmosféra", živená některými médii.

Své tvrzení o tom, že se vůbec nic dramatického neděje, dokládal na připravené tabulce, ukazující jak se nové tarify projeví na účtech průměrných zákazníků v kategoriích "málo volající", "průměrná rodina", "hodně volající rodina" a "příznivec Internetu" - jen minimálně, u hodně volající rodiny dokonce zlevněním o 12 procent.

Nechci zde zpochybňovat to, že je možné nalézt takové "průměrné zákazníky" a takové "průměrné chování", při kterém se cenové změny projeví nulovými změnami či dokonce zlevněním. Stejně tak ale je možné snadno najít jiné typy zákazníků a chování, kteří na změnách dost prodělají. Celý problém je podle mého názoru v tom, že Telecom zmenšil svým zákazníkům prostor pro svobodnou volbu toho, jak chtějí svou pevnou linku používat, a více je nutí do určitého konkrétního chování, charakteristického větším odběrem jeho služeb (v předchozích článcích jsem to přirovnal k povinné minimální konzumaci). Tomu, kdo je ochoten to akceptovat, vychází Telecom relativně vstříc, zatímco ostatním nikoli.

Proč vůbec Telecom mění ceny?

Když Telecom tvrdí, že zvyšuje ceny jen o "kosmetických" 3,4 procenta (samozřejmě ve "váženém průměru"), jaký vůbec má důvod pro tak radikální změnu struktury svých cenových programů - směrem k vyšším paušálům s volným kreditem? Přemysl Klíma v tomto ohledu argumentoval tím, že před vstupem konkurence na trh musí Telecom narovnat ceny. Předtím, než na trh nastoupí "konkurence 2. generace" (jak označuje operátory poskytující služby "na prostředích Telecomu"), měly by být od sebe odděleny fixní náklady, které Telecom má na existenci telefonů jako takových (nezávisle na jejich použití), od nákladů "variabilních", závislých na faktickém používání telefonu. Fixní náklady by měly být kryty měsíčním paušálem, zatímco variabilní náklady by měly být pokryty hovorným. Z následné diskuse pak vzešlo upřesnění, že měsíční paušály by měly pokrývat pouze fixní náklady na tzv. přístupovou síť, neboli na účastnická vedení od uživatele až po vstup do ústředny operátora.

To má svou logiku. Až u nás bude skutečně existovat skutečná volba operátora ve variantě s trvalou předvolbou (což by u nás mělo nastat nejpozději k 1.1.2003), a uživatel si zvolí jiného operátora pro všechny své hovory, platil by Telecomu pouze ony náklady na svou přípojku (na svou část přístupové sítě) ve formě měsíčního paušálu, a veškeré hovorné by platil alternativnímu operátorovi kterého si vybral (podrobněji v příštím článku). K něčemu takovému je skutečně nutné, aby byly odděleny náklady na přístupovou síť a náklady na hovorné, a obě tyto služby mohly být "prodávány" samostatně. Není ale těžké domyslet si, že Telecom se bude intenzivně snažit co nejvíce zúžit prostor pro svou konkurenci a její působení. Proto musí mít eminentní zájem na co nejvyšším měsíčním paušálu, vydávaném za náklady na přístupovou síť. A to je právě to, oč nyní běží.

Oficiální dementi?

Včera ředitel Klíma tvrdil, že ani současná výše měsíčního paušálu (tj. po zvýšení k 1.2.2002) stále ještě plně nepokrývá veškeré náklady na přístupovou síť a bude muset být dále zvyšována. Současně tvrdil, že již nepůjde o žádné dramatické zvyšování v řádu desítek procent, ale jen o zvyšování "o inflaci". Dokonce se ostře ohradil proti článku ve včerejší MF DNES, kde kolega Cízner napsal:

Bývalý monopol žádal pro letošní rok původně měsíční poplatek okolo 400 korun.

Pan Klíma tvrdil, že to není pravda. V průběhu dne se pak stejná informace objevila i v dalších médiích, jako výrok předsedy ČTÚ Davida Stádníka. Například na iHNed napsali:

Podle předsedy ČTÚ je cenové rozhodnutí kompromisem mezi původními požadavky Telecomu a představami úřadu. Telecom původně požadoval zvýšení měsíčního paušálu ze 175 Kč na 400 korun.

Z ČTÚ také pochází následující výhled, který dává tušit jak asi bude zvyšování paušálu vypadat (dle ČTK):

Ještě zhruba další dva až tři roky bude Český Telecom zvyšovat měsíční paušální poplatek při současném snižování cen hovorů. Důvodem je to, aby ceny odpovídaly příslušným nákladům. Měsíční paušál by se tak měl zvýšit z letošních 299 Kč měsíčně na hodnotu mezi 300 a 400 Kč, řekl ČTK předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník.

Dovolím si znovu připomenout logiku celého tohoto procesu: zdražováním fixního měsíčního paušálu a eventuelním snižováním hovorného se pro Telecom v součtu nemusí až tolik měnit. Radikálně se ale mění situace pro jeho konkurenci, které se tím více a více uzavírá prostor pro její působení - ona se musí "vejít" dokonce ještě pod ceny hovorného Telecomu, aby mu vůbec mohla konkurovat, ale z těchto cen za hovorné musí pokrýt veškeré své náklady, tedy včetně průběžných i fixních nákladů a všech svých investic. Naproti tomu Telecom nebude ve stanovení fixního měsíčního paušálu konkurencí tlačen ke zlevňování, protože v přístupových sítích nebude mít žádnou reálnou konkurenci (dokud nebude fakticky fungovat zpřístupnění místních smyček, či dokud nebudou všude rozvody kabelové televize využitelné i pro hlasové služby apod.).

K tomu snad už zbývá dodat jen sarkastické: vstoupili jsme do druhého roku liberalizovaného telekomunikačního trhu. Opravdu?

Budou někdy hovory jen za paušál?

V diskusi nad postupným "balancováním" měsíčních paušálů a hovorného jsem se zeptal pana Klímy, zda celý proces nepovede k tomu, že uživatelé budou platit určitý paušál a hovorné klesne limitně na nulu, tak aby aspoň místní hovory byly zdarma, resp. zahrnuté v měsíčním paušálu.

Tentokráte se ale odpověď nenesla v tom duchu, že by to síť Telecomu neunesla. Pan Klíma se vyznal z toho, že má problém s akceptováním takovéto představy (něčeho "zadarmo" v neomezeném množství) a doslova řekl, že mu to "není filosoficky jasné". Použil dokonce příměr s volnou jízdenkou na vlak a s tím, že lidé by si vzájemně záviděli že jeden toho využívá více a druhý méně.

Nu což, řekl jsem si, vytáhl z kapsy síťovou jízdenku na pražskou hromadnou dopravu a jel pryč. Ještě že monopolní DP hl. m. Prahy nemají takovéto filosofické problémy.