Máme v ČR třetí nejlacinější Internet?

Ve svém včerejším článku "Zdraží Český Telecom Internet?" jsem slíbil vrátit se podrobněji k jednomu z argumentů, který zazněl a nejspíše ještě vícekrát zazní v současném boji o rozdělení výnosů z Internetu mezi telekomunikačními operátory. Jde o tvrzení, že podle nejnovějších statistik OECD máme u nás třetí nejlacinější přístup k Internetu (lacinější už je jen Turecko a Korea). Argumentuje jím Český Telecom, když potřebuje doložit své tvrzení ohledně toho, jak nízký je tarif Internet 2001 a jak z něj již nemůže přenechávat větší podíl jiným operátorům.

Jak už ale bývá zvykem, jde jen o jednu z celé skupiny statistik - samozřejmě tu, která se nejlépe hodí Telecomu pro jeho argumentaci. Podívejme se proto i na ostatní částí těchto statistik a udělejme si ucelenější obrázek o tom, jak na tom doopravdy jsme.

Co měří statistiky OECD

OECD produkuje mnoho různých statistických údajů. Kromě jiného také několik na sebe navazujících statistik, které ukazují jak drahý je v jednotlivých členských zemích přístup k Internetu. Hodnocení se provádí na základě jednoduché metodiky, založené na principu "internetového koše". Do něj se zahrne vždy určitý počet internetových hovorů konkrétní délky, realizovaných v určitou denní dobu (ve špičce nebo mimo špičku), a počítají se fixní a průběžné náklady na služby telefonní sítě (placené operátorovi) a na samotný přístup k Internetu (placený providerovi). Výsledek se ještě uvádí v absolutních hodnotách (v přepočtu z místních měn na USD), a pak také v přepočtu podle tzv. parity kupní síly (PPP, Purchasing Power Parity), která zohledňuje specifické podmínky "kupní síly" obyvatel té které země. Základem přitom jsou pro zákazníka nejvýhodnější ceny, účtované operátorem s největším podílem na trhu. V případě ČR se tedy jedná o tarif Internet 2001 a o služby přístupu k Internetu zdarma.

Konkrétním výsledkem jsou statistiky které ukazují náklady na všechny existující kombinace následujících kritérií:

• přístup k Internetu po 20, 30 nebo 40 hodin měsíčně (realizovaný příslušným počtem internetových hovorů v délce 1 hodiny)
• přístup v době špičky a mimo ni (za počátek doby mimo špičku je uvažována 20. hodina)
• náklady v absolutních hodnotách (přepočtené z národních měn na USD), a v přepočtu k paritě kupní síly.

Výsledných kombinací je 12 a OECD skutečně produkuje 12 takto vzájemně provázaných statistik (nejnověji se k nim přidává i statistika "trvalého připojení", kam ale ČR není samostatně zahrnuta). Podrobněji je metodika přípravy těchto statistik popsána zde.

Publikování zmíněných statistik se tradičně odehrávalo s jistým zpožděním, často v délce mnoha měsíců. Nyní ale OECD na svém web-u zpřístupňuje i velmi aktuální statistiky - v současné době jsou zde k dispozici statistiky za srpen 2001. No a právě některými z těchto statistik nyní Telecom argumentuje.

Co říkají letošní srpnové statistiky?

Stejnými statistikami OECD jsem se zabýval zde na Lupě již zhruba před rokem. Tehdy pro nás vycházely výsledky velmi nelichotivě - za rok 2000 jsem v přepočtu podle parity kupní síly patřili jednoznačně k nejdražším v zemích OECD (v době špičky i mimo ni).

Nejnovější statistiky, za srpen 2001, však již berou v úvahu existenci Internetu zdarma (což loňské ještě nebraly), a vzhledem k tomu pro ČR vůbec neobsahují třetí nákladovou složku (na poplatky pro internetového providera). Díky tomu, a zřejmě také díky posunu začátku III. časového pásma z 21. na 19. hodinu, se náš výsledek poněkud zlepšil (snížil).

Pravdou je, že u připojení v době mimo špičku jsme skutečně na 3. příčce (jsme 3. nejlacinější), pokud jde o absolutní čísla. Stejně tak je pravdou, že na stejné příčce jsme byli už v loňském roce, vše pro 20 hodin připojení.

20 hodin přístupu mimo špičku, v absolutních číslech (zdroj: www.oecd.org)

20 hodin přístupu mimo špičku, při přepočtu podle parity kupní síly (zdroj: www.oecd.org)

Ovšem při přepočítání nákladů podle parity kupní síly jsme na tom podstatně jinak - náhle jsem uprostřed startovního pole, velmi blízko průměru přes celé OECD (v roce 2000 jsme ve stejné statistice byli druzí nejdražší). Podobně je tomu i při delších dobách připojení (30 a 40 hodin měsíčně).

20 hodin přístupu ve špičce, v absolutních číslech (zdroj: www.oecd.org)

20 hodin přístupu ve špičce, při přepočtu podle parity kupní síly (zdroj: www.oecd.org)

Podstatně jiná je situace v době špičky. V lońském roce jsme u 20-hodinového připojení byli při přepočtu na paritu jednoznačně nejdražší. Letos jsme Černého Petra přenechali Maďarům a zůstali pouze druzí nejdražší. Pouze v absolutních číslech jsme se dostali těsně pod průměr OECD.

Která statistika je ta pravá?

Naše hodnocení ve statistikách OECD se tedy dosti podstatně liší v závislosti na tom, zda uvažujeme v absolutních číslech nebo v přepočtu na paritu kupní síly. Který pohled ale brát jako směrodatný? Absolutní čísla umožňují přímé vzájemné srovnání mezi operátory v různých zemích a zohledňují to, že část jejich nákladů skutečně je nezávislá na poměrech a kupní síle v zemi, kde působí (jde zejména o pořizovací náklady na technologie). Snad netřeba dodávat, že Český Telecom používá při své argumentaci pouze absolutní čísla.

Alternativní operátoři zase argumentují náklady přepočtenými na paritu kupní síly, což má také svou logiku. Ten, kdo si bude kupovat jejich služby, nebudou cizinci ale tuzemci, jejichž kupní síla, a s ní i schopnost pořizovat si tyto služby, je vyjádřena právě přepočtem k paritě kupní síly. Navíc, nemalá část nákladů telekomunikačních operátorů (například na lidské zdroje) také není určována cenami na zahraničních trzích, ale místními podmínkami - což také hovoří ve prospěch parity kupní síly.

Takže která statistika je ta pravá? Jak jsme na tom u nás s cenou komutovaného Internetu? Jsme třetí nejlacinější, nebo naopak druzí nejdražší? Odpovězte si sami.