Jak dál s UMTS licencemi?

Problematika udělování licencí na mobilní sítě 3. generace, obvykle označované zkratkou UMTS, je poměrně komplikovaná. V loňském roce proběhly v některých zemích západní Evropy aukce těchto licencí, které vyšroubovaly jejich cenu doslova do astronomických výšin. Stalo se tak v období určité euforie nad potenciálem těchto sítí, která ale záhy pominula, zvláště poté co vítězové aukce měli skutečně splatit částky za které licence vydražili. Následně došlo k překyvu příslovečného jazýčku vah spíše směrem ke skepsi telekomunikačních operátorů, kteří na prvních aukcích finančně téměř vykrváceli.

U nás došlo k prvotnímu ohodnocení tuzemských licencí ještě v době oné "euforie" a 4 celoplošné licence sítí 3. generace, pro které se našly nezbytné frekvence, byly ohodnoceny na částku 20 miliard korun. Tato částka byla posléze "fixována" politickou dohodou dvou nejmocnějších stran v říjnu minulého roku, když se dohadovaly o státním rozpočtu na letošní rok. Částka 20 miliard za prodej licencí byla následně zahrnuta jako očekávaný vstup státního rozpočtu a odsouhlasena Parlamentem schválením tohoto rozpočtu (s tím že co bude strženo nad tuto částku půjde na snížení státního dluhu a investice). Dokonce se tehdy naši politici nechali slyšet, že z oněch 20 miliard půjde 9 na školství a 4 na zvýšení platů učitelů.

Pozdější vystřízlivění celého telekomunikačního sektoru dosud nemělo na očekávaný výnos 20 miliard korun žádný vliv. Pouze nový ministr financí Rusnok se nedlouho po svém nástupu do funkce v jednom interview vyjádřil v tom smyslu, že očekávaný výnos 20 miliard je nereálný, a osobně očekává spíše 10 až 15 miliard. Také samotní mobilní operátoři se dosud vyjadřují v tom smyslu, že 5 miliard na jednu licenci je příliš mnoho a tolik nejsou ochotni zaplatit (jimi uváděné částky se pohybují mezi 1 a 3 miliardami za 1 licenci ).

Samozřejmě zde platí zřejmá závislost mezi tím, kolik stát vybere za udělení licencí a tím, kolik peněz zbude mobilním operátorům - čím více operátoři utratí za licence, tím méně jim zůstane na budování nových sítí třetí generace, resp. tím více budou muset vybrat od svých uživatelů aby dostáli svým finančním závazkům. Cena licencí proto obecně působí spíše proti budování a rozvoji sítí 3. generace, a stejně tak zvyšuje cenovou hladinu služeb těchto sítí. Vysoké ceny za UMTS licence proto celkem zákonitě vedou i k určité skepsi ohledně toho, zda se tyto sítě vůbec vyplatí, zda o jejich služby bude dostatečně velký zájem atd. Jsou to samozřejmě velmi složité otázky, vyžadují pečlivé ekonomické rozbory, ale i poté budou odpovědi zatíženy vysokou mírou neurčitosti.

V našem konkrétním případě bude také velmi záležet na konkrétních podmínkách, které budou udělení licencí doprovázet. Obecně čím více budou podmínky svazující, tím méně budou operátoři ochotni zaplatit za příslušné licence. Stejně tak bude záležet i na tom, zda licence budou skutečně 4, jak se doposud počítá, což by v každém případě rozšířilo počet mobilních operátorů na našem přeci jen omezeně velkém mobilním trhu. A jakým konkrétním způsobem budou licence udělovány? Dostanou "předkupní právo" stávající mobilní operátoři, a do následné aukce půjde jen zbývající čtvrtá licence plus případné odmítnuté licence z prvního kola? O konkrétním postupu i dalších podmínkách padalo na naší politické telekomunikační scéně mnoho výroků, ale vše nasvědčuje tomu, že definitivně ještě není nic rozhodnuto.

S tím koresponduje i rozhodnutí vlády ze dne 21. května ve formě usnesení 592/01, které dává ČTÚ právo vybrat poradce pro udělení licencí (dokonce zrychlenou formou, nikoli otevřeným výběrovým řízením, ale přímým oslovením nejméně tří subjektů). Toto usnesení také potvrdilo záměr vlády utržit 20 miliard, a to v termínu do 30. září 2001 (aby se utržené finance mohly skutečně stát vstupem letošního rozpočtu). Zajímavé přitom je, že ještě v únoru Český telekomunikační úřad se stejným návrhem (na účast poradce) u vlády neuspěl. Teprve nyní tedy ČTÚ dostal zelenou. Krátce nato, 24.5.2001, publikoval v Telekomunikačním věstníku svůj záměr vypsat výběrové řízení, na který očekává reakce zainteresovaných stran. Jde ve své podstatě o jakýsi dialog či veřejné připomínkové řízení, ve kterém se zainteresované subjekty mohou vyjadřovat k navrhovaným podmínkám udělování licencí. Tyto podmínky skutečně ještě nejsou přesně stanoveny, jak o tom svědčí například i výrok ministra dopravy a spojů Schlinga na tiskové konferenci po skončení jednání vlády 21.5.:

… tady probíhá taková ta normální hra, kdy zájemci říkají, že dají 3 miliardy a já osobně říkám, že by měli dát 7 miliard. A že jsem připraven s nimi diskutovat o podmínkách ….

Při jiné příležitosti zase šéf ČTÚ David Stádník prohlásil, že neví kolik bude mít celý proces udělování licencí kol. Z dalších výroků politiků a z agenturních zpráv zase vyplývá, že není zcela jasné ani to, zda se vůbec budou udělovat 4 UMTS licence nebo jen 3, tak aby se nezvýšil stávající počet mobilních operátorů - i toto je zřejmě jedna z otázek, o kterých ministr Schling jedná se zájemci.

Úkolem poradce určitě bude navrhnout konkrétní podmínky a postupy udělování licencí a pomoci v dialogu mezi zájemci a státem, resp. ministerstvem resp. ČTÚ. Bezprostředně po rozhodnutí vlády ministr dopravy a spojů Schling odhadoval, že výběr poradce by mohl proběhnout nejpozději do dvou měsíců, nicméně ČTÚ celý proces značně zrychlil a hodlá oznámit výsledek svého výběru ještě tento týden. Ovšem do 24. června pak již ČTÚ musí vypsat samotný tendr (do měsíce od vydání oznámení, které bylo publikováno 24.5.), což znamená že by měly být ujasněny i všechny jeho podmínky. Dá se ale takovýto šibeniční termín vůbec stihnout? Dokáže se v této době najít shoda na konkrétních podmínkách udělování licencí, když se za celou dosavadní dobu nenašla? Uvidíme.

Samotné výběrové řízení (tendr) by mělo skončit do konce září udělením licencí, tak aby utržené peníze stihly doputovat do státního rozpočtu.