Hosting hlasových služeb

Různé formy hostingu i samotné poskytování aplikačních služeb lze chápat jako projevy zákonitostí současného vývoje. Reagují totiž na celou řadu akutních potřeb, které stojí před dnešními podnikatelskými subjekty. Jde zejména o potřebu rychlého nasazení do praxe, bez jakéhokoli experimentování a rizika, navíc s lineárními a snadno predikovatelnými náklady, bez nutnosti pořizovat si vlastní knowhow, s garancemi funkčnosti a typicky i kvality, s možností dopředu vyzkoušet nabízené služby atd. Vše přitom podporuje, či spíše "umožňuje" technický i ekonomický pokrok v oblasti telekomunikací, který nejrůznějším subjektům umožňuje pracovat na dálku, prostřednictvím telekomunikačních služeb.

Historicky nejstarší formou hostingu zřejmě bylo provozování WWW stránek na serverech poskytovatelů. Hlavní motivací zde byla příliš velká náročnost provozování vlastního WWW serveru přímo zákazníkem, neúměrná typicky malému počtu stránek, které potřeboval někde vystavit. S růstem potřeb zákazníků se hosting rozšířil na celé virtuální WWW servery (neboli řešení chovající se jako logicky samostatné WWW servery), a posléze dospěl až k ne-virtuálním WWW serverům. Tedy k řešením na bázi server hostingu, kdy fyzický server patří externímu provozovateli a obsah jeho zákazníkovi. Dalším stupněm pak je tzv. server housing, kdy fyzický server i jeho obsah patří zákazníkovi a externí provozovatel poskytuje pouze "přístřeší" pro tento server a dostatečnou konektivitu.

Klasické "poskytování aplikačních služeb" však začíná až o něco dále, tam kde externí provozovatel sám provozuje určité aplikace a svým zákazníkům dává možnost jejich využití na dálku, prostřednictvím takových možností dálkového přístupu, jaké jsou k dispozici. Dnes jde nejčastěji o aplikace určené k zajištění provozu firmy (různé agendy, systémy na podporu rozhodování atd.), a také o aplikace určené pro práci se zákazníky (různé CRM systémy apod.).

Zajímavou otázkou je ale to, co lze očekávat jako další směr vývoje, kterým se bude celá oblast hostování aplikačních služeb ubírat. O jaké aplikace resp. služby půjde? Velmi pravděpodobnou strategií je vývoj směrem k poskytování hlasových služeb na ASP bázi - nebo alespoň takových služeb, které vzájemně kombinují služby datového i hlasového charakteru.

Proč hlasové služby?

Pravdou je, že všechny až dosud uvažované služby, poskytované na principu hostingu resp. ASP modelu, jsou službami datovými. Tedy službami, které ke svému fungování vyžadují vhodné přenosy dat, a tudíž také využívají infrastrukturu určenou k takovémuto účelu (k přenosu dat). Stejně tak je pravdou, že klasické hlasové služby (zejména: telefonování) využívají ke svému fungování zcela jinou infrastrukturu, optimalizovanou pro přenos hlasu (a charakteristickou svým fungováním na principu přepojování okruhů, zatímco pro datové přenosy se používají sítě na principu přepojování paketů). Nicméně i ve světě hlasových přenosů dochází k výraznému vývoji a jednou z konkrétní změn je možnost využívat k přenosu hlasu i datové sítě (sítě fungující na principu přepojování paketů). Asi nejznámější jsou technologie VOIP (Voice over IP), neboli technologie přenášející hlas prostřednictvím protokolu IP - nicméně existují i technologie další (např. Voice over Frame Relay apod.).

Jestliže tedy na jedné straně existují technologie umožňující přenášet hlas po datových sítích, a na straně druhé existují subjekty ASP a jejich zákazníci, s fungující infrastrukturou budovanou pro potřeby přenosu dat, co brání využití této infrastruktury i pro potřeby přenosu hlasu? Pokud nic zásadního, jaké konkrétní podoby takovéto využití může mít?

Klasické hlasové služby

Jednou z možností "hostovaných hlasových služeb" jsou klasické telefonní služby, poskytované zejména firemním zákazníkům připojeným vhodně dimenzovaným datovým spojem ke svému ASP. Pokud takovýto firemní zákazník nemá vlastní pobočkovou telefonní ústřednu, může mu potřebné hlasové služby poskytovat jeho ASP prostřednictvím telefonní ústředny, kterou provozuje on - jde například o služby telefonních záznamníků, faxové služby, služby konferenčních hovorů, různá přesměrování hovorů, tarifikace apod. Jednotliví uživatelé firemního zákazníka přitom mohou využívat již přímo telefony uzpůsobené telefonování po datových sítích (tj., telefony s datovým rozhraním). Vše, co je potřebné k přechodu do klasické telefonní sítě, tedy potřebné brány mezi datovými a hlasovými sítěmi, pak může pro svého zákazníka provozovat opět jeho ASP. Ten může současně fungovat i jako telekomunikační operátor, tj. může sám poskytovat i další širokou škálu hlasových služeb, od vedení místních hovorů včetně meziměstských a mezistátních až po tzv. least cost routing, neboli inteligentní směrování hovorů takovou trasou, jaká je právě optimální.

V zásadě stejné možnosti připadají v úvahu i pro takové firemní zákazníky, kteří již mají vlastní pobočkové ústředny - rozdíl je snad jen v tom, že zde nedochází k připojování jednotlivých koncových uživatelů v rámci sítě zákazníka, ale přímo celé pobočkové ústředny, prostřednictvím jejího datového rozhraní.

Kde jsou přínosy?

V obou případech je přitom podstatné zejména to, že je využívána již existující infrastruktura - tedy "datové" napojení zákazníka na jeho ASP, a to dalším, novým způsobem. Veškeré investice do potřebného vybavení přitom jdou na vrub subjektu ASP, zatímco jeho zákazník platí pouze za využívání poskytnutých služeb.

Pro obě strany to tedy může být velmi atraktivní - zákazník získá další služby na bázi ASP modelu, se všemi výhodami které jsou s tím spojeny, a pro samotné subjekty ASP je to určitě další vítané rozšíření vlastního podnikání. Stejně tak ale může subjekt ASP přenechat faktické provozování všech nebo některých hlasových služeb jinému subjektu, podobně jako k tomu dochází u "datových" služeb, například pokud jde o provozování datacenter či provozování jednotlivých aplikací, poskytování konektivity atd.

Zajímavou perspektivou je jistě i takový stav, při kterém by do datacenter (lokalit provozovaných subjekty ASP) ústily vhodně dimenzované datové přípojky vedoucí z jednotlivých domácností, kanceláří (takovéto přípojky dnes ústí do míst kde se nachází telefonní ústředna dominantního operátora). Pak by totiž subjekty ASP mohly nabízet své služby i individuálním zákazníkům (ne pouze firmám), kterým by navíc mohly zprostředkovávat přístup ke službám různých telekomunikačních operátorů podle volby zákazníka. Vlastně by se tím efektivně vyřešil problém poslední míle i problém volby telekomunikačního operátora, a naopak by mohlo docházet k velmi efektivnímu sdílení místních smyček.

Kombinované hlasové-datové služby

Tolik diskutovaná konvergence hlasových a datových komunikací má celou řadu různých podob, a ne pouze konvergenci dosud oddělených přenosových infrastruktur. Dalším konkrétním projevem jsou služby s přidanou hodnotou, jako například tzv. unified messaging - jde v zásadě o řešení, umožňující lidem vzájemně komunikovat jakýmkoli způsobem který je pro ně právě vhodný, tedy jak v psané formě, tak i v mluvené podobě, případně se zapojením živého obrazu atd. Ilustrativním příkladem konkrétního řešení může být služba Click, kterou v ČR provozuje společnost Radiomobil. Prostřednictvím této služby mohou uživatelé uchovávat ve své schránce psané zprávy, faxy i hlasové záznamy a pracovat s nimi takovým způsobem, jaký je pro ně nejvhodnější (například si přehrávat hlasové vzkazy prostřednictvím Internetu). K implementaci této konkrétní služby je zřejmě použito vlastních prostředků operátora (Radiomobilu), ale stejnou službu by mohl nabízet i subjekt ASP, patřičně vybavený pro současné hostování hlasových i datových služeb.

Jiným příkladem je vzájemné prorůstání World Wide Web-u a hlasových služeb, na principu "click-to-call". Jde například o to, že návštěvník určitých WWW stránek, kterému nestačí informace poskytované na těchto stránkách, se chce zeptat někoho "živého" - klikne na příslušnou ikonku a v důsledku toho je iniciován klasický hlasový hovor s lidským operátorem. Takovéto řešení se dnes stále více prosazuje například u virtuálních obchodních domů, kde si zákazník může takto vyžádat rozhovor s živým prodavačem. Další možností jsou různá call centra na bázi WWW, centra obsluhy zákazníků, CRM doplněné hlasovými funkcemi atd.