Vyšlo na Lupě, 22.1.2001
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b01/b0122002.php3

Kolik zákazníků má Internet OnLine?

Koncem první lednové dekády hlásil IOL dosažení 150 000 zákazníků svého dial-upu. O osm dní později to již bylo 200 000 tisíc. Co přesně tato čísla znamenají a jak je možné je interpretovat?

Nejen na českém Internetu, ale asi obecně v celé ČR je zvykem spíše utajovat nejrůznější údaje a statistiky, než je zveřejňovat. Mezi tuzemskými providery je světlou výjimkou Internet OnLine, který v poslední době téměř zaplavuje média zprávami o tom, kolik má zákazníků svých dial-up služeb. Nechci to kritizovat, to určitě ne, ale přeci jen mi bylo poněkud divné, když jsem jeden týden dostal tiskovou zprávu ohlašující dosažení hranice 150 000 zákazníků a týden poté obdobnou tiskovou zprávu s cifrou 200 000. Proto jsem se na tato čísla podíval trochu podrobněji a zapátral i ve starších zprávách. Zde je výsledek.

150, nebo 200 tisíc?

Tiskovou zprávu IOL, hovořící o počtu 150 000 uživatelů, jsem dostal mailem 11. ledna. Druhá tisková zpráva, hovořící o 200 000, dorazila 19.ledna 2001. Že by za osm dní dokázal IOL získat dalších 50 tisíc nových zákazníků? Vysvětlení je jiné a mnohem prozaičtější: první číslo, 150 000, se týká pouze NEPLATÍCÍCH zákazníků, tedy uživatelů bezplatného připojení. Ostatně, příslušná tisková zpráva byla nadepsána: "INTERNET OnLine přivítal 150 000. zákazníka služby QUICK.cz". Naproti tomu druhá tisková zpráva se týká platících i neplatících zákazníků současně (a byla nadepsána: "INTERNET OnLine překročil hranici 200 000 uživatelů svých dial-up služeb").

Vyhledal jsem si starší tiskové zprávy IOL a v nich našel následující údaje:

  • koncem listopadu 2000 měl IOL 100 000 neplatících zákazníků
  • koncem října 2000 měl IOL 100 000 platících i neplatící zákazníků

Přitom službu Quick (a dial-up připojení k Internetu, poskytované zdarma) začal IOL poskytovat od 1. října loňského roku. To znamená že za necelé dva měsíce (do doby před koncem listopadu) stačil získat 100 000 neplatících uživatelů, a za následující cca měsíc a půl (do kterého spadly i vánoční svátky) pak získal dalších 50 000.

Jak je to ale s počty platících i neplatících uživatelů současně? Zde je možné vyjít z toho, že až do konce září 2000 měl IOL pouze platící uživatele (byť v tom jsou zřejmě započítáni i uživatelé, kteří získali připojení spolu s předplatným MF Dnes za 1 korunu). Počty uživatelů dial-up služeb do konce září 2000 přitom jsou známy z veřejných zdrojů (zejména z výročních zpráv a informací mateřského Telecomu):

  • 31.12.1998: 4 000
  • 31.12.1998: 22 000
  • 30.6.1999: 33 000
  • 30.9.1999: 41 000
  • 31.12.1999: 45 000
  • 30.6.2000: 49 000
  • 30.9.2000: 48 000

Výsledné počty jsou zakresleny na následujícím obrázku - počty neplatících červeně, počty všech dial-up zákazníků pak modře.

Co z výše uvedených čísel resp. křivek vyplývá? IOL začínal poskytovat připojení zdarma s klientelou platících zákazníků v rozsahu necelých 50 000. Dnes, v polovině ledna, je rozdíl mezi oběma počty, připadající na platící zákazníky, stále na stejné úrovni, tedy na necelých 50 000. Pokud jsou tedy uváděná čísla správná a vycházejí z korektní metodiky, znamená to, že IOL prakticky nepřišel o žádné platící zákazníky. To mne osobně docela překvapuje, protože bych čekal poměrně výrazný úbytek platících zákazníků dial-upu.

Z průběhu křivek na obrázku je také patrné, že první nabídky Internetu zdarma v podání Video OnLine ještě v roce 1999 a World OnLine v únoru 2000 a Raz Dva od Contactelu v březnu 2000 ještě výrazněji neovlivnily růst počtu platících zákazníků IOL. K tomu došlo teprve ve třetím čtvrtletí loňského roku, kdy počet platících zákazníků dokonce poklesl (údaje ke konci pololetí a třetího kvartálu 2000 přitom pochází z příslušných verzí souborů s provozními údaji, které na svých stránkách zveřejňuje Český Telecom).

Zákazníků, nebo aktivních uživatelů?

Při posuzování výše uvedených čísel je dobré mít na paměti, co vlastně znamenají. V případě "platících zákazníků" je asi možné považovat každého z nich za skutečně aktivního uživatele, který své připojení také skutečně používá (jinak by za něj asi neplatil). Naproti tomu u neplatících uživatelů takovéto rovnítko určitě neplatí - zde je nutné interpretovat uváděné počty jako počty registrací resp. účtů v rámci služby Quick (resp. připojení zdarma v rámci této služby), s tím že určitý počet těchto účtů je také skutečně využíván s dostatečnou pravidelností, a ostatní nikoli. Konkrétní poměr aktivních uživatelů vs. celkových registrací samozřejmě není zveřejněn, a jeho přesnému stanovení brání i samotná definice "aktivního uživatele" - jak často musím existující účet skutečně využít, abych byl považován za aktivního uživatele?

Osobně si netroufám učinit žádný konkrétní odhad, a proto zde pouze ocituji odhad Marka Antoše z dubna loňského roku, v souvislosti s prodejem VOL. Jde současně o jeden z velmi mála odhadů počtu zákazníků jiných providerů (je zakreslen i na obrázku). Pokud je mi známo, žádný z ostatních tuzemských providerů svá čísla nezveřejňuje, proto je i srovnávání s ostatními problematické:

Podle některých údajů počet registrovaných uživatelů VOLného vysoko překročil sto tisíc, ale skutečných lidí z masa a kostí ho zcela nepochybně používá mnohem méně. Podle mého odhadu by mohlo jít zhruba o padesát až šedesát tisíc lidí; v současné době tento počet může dosti kolísat v souvislosti s nástupem dalších nabídek připojení k Internetu zadarmo

Zkusíte si tipnout vy? kolik procent přístupových účtů na QUICku je skutečně (pravidelně) využíváno? 80-100% 60-80% 40-60% méně než 40%