Akční plán SIP: přesně do roka?

Přesně před rokem, 31. května 1999, přijala naše vláda zásadní koncepční dokument nazvaný "Státní informační politika - cesta k informační společnosti" . Tím se přihlásila k budování tzv. informační společnosti a současně naznačila jakou cestou se míní ubírat (v dokumentu je stanoveno celkem 8 priorit). Přijetím tohoto dokumentu jsme poněkud předběhli Evropu, která přijala významem srovnatelný dokument (eEurope) až koncem loňského roku. Ovšem Evropa se postavila k praktickému naplňování své vize, obsažené ve zmíněném dokumentu, podstatně konstruktivněji než my - o našem postoji asi nejlépe svědčí tento citát:

Akční plán velmi poznamenal fakt, že státní informační politika (SIP) nebyla chápána resorty jako závazný dokument, jako něco, čím se mají resorty skutečně řídit, co vyžaduje konfrontaci s resortními prioritami.

Tento úryvek přitom nepochází z žádného pochybného zdroje, který by maloval situaci na černo. Jde o zápis z lednového zasedání Rady vlády pro státní informační politiku (plný text najdete zde), a byl pronesen v souvislosti s přípravnými pracemi na vyhotovení tzv. Akčního plánu.

Akční plán je dokumentem, který by již z logiky věci měl rozpracovat Státní informační politiku (dále jen SIP) do konkrétních úkolů, které by pak měly být postupně naplňovány. Ovšem praktický osud tohoto dokumentu velmi odpovídá laxnosti, se kterou se náš stát ke své informační politice staví.

Podle samotného SIP-u měl být Akční plán vypracován a schválen do konce září 1999. Nestalo se. Důvodem nejspíše bude skutečnost, že sice určitý plán vzniknul, ale jeho finanční zajištění bylo ministerstvem financí odmítnuto. Toto je další citace, konkrétně ze zápisu z jednání Rady vlády pro státní informační politiku ze dne 23.9.1999:

Ředitel Sekretariátu Rady informoval o rozhodnutí vedení MF k předloženému rozpočtovému rámci Akčního plánu. Finanční zabezpečení se odkládá o rok s tím, že nyní je nutné soustředit se na dokončení legislativního procesu přípravy návrhu zákona o ISVS.

Rada vlády to vzala na vědomí a rozhodla se posunout předložení Akčního plánu na konec února 2000. Ovšem dokument, který byl v únoru připraven a do vlády skutečně předložen, zřejmě nebyl příliš kvalitní a vláda jej vrátila předkladateli (ministru Mertlíkovi) k přepracování. Příslušné usnesení (zde) dokonce explicitně ukládá Radě vlády "prosazovat cíle státní informační politiky", což nesvědčí o velké spokojenosti s kvalitou předloženého materiálu. Uložen byl i nový termín předložení přepracovaného dokumentu: do 30. dubna 2000. No a dnes, s dalším jednoměsíčním skluzem, je nová verze znovu předkládána do vlády.

Co je akční plán?

Představa, že Akční plán realizace státní informační politiky je podrobným rozpracováním záměrů do konkrétních postupů, úkolů a kroků, není úplně přesná. Původní dokument SIP sice říkal, že:

Obsahem Akčního plánu budou konkrétní úkoly realizace státní informační politiky

ale bezprostředně k tomu dodává:

Tyto úkoly budou plněny zásadně formou projektů, a to buď v jednotlivých prioritních oblastech nebo jako projekty průřezové.

Akční plán je tedy především souhrnem konkrétních projektů a především požadavků na jejich realizaci. V současné době jde o 33 projektů které řeší 24 subjektů především z oblasti státní správy, cílově by se mělo jednat až o 50 projektů. Pro představu: v neúspěšné únorové verzi Akčního plánu byly zahrnuty projekty jako:

• Registr územní identifikace (vytvořit základní registr územní identifikace cestou sjednocení existujících datových zdrojů a jeho využití pro potřeby veřejné správy a veřejnosti).
• Reinženýring (upravit struktury státní správy a v jejím rámci probíhající procesy)
• Inteligentní dopravní systémy (vytvoření metodiky návrhu dopravních telematických systémů s ohledem na jejich distribuovanou architekturu a požadavky na informační a telekomunikační technologie v dopravě.)

a naopak projekty týkající se vzdělávání a školství byly z Akčního plánu vyjmuty (a přenechány na samostatný dokument: Státní informační politika ve vzdělávání).

Zajímavá je určitě otázka financování Akčního plánu. Výše uvedený citát ("Finanční zabezpečení se odkládá o rok…") dává tušit, že na letošní rok není v rozpočtu prakticky nic. Ještě koncem loňského roku mluvil tehdejší předseda ÚSIS a sekretář Rady vlády Karel Berka o částce 500 milionů (v kapitole "všeobecná pokladniční správa"), která by na realizaci státní informační politiky mohla být čerpána. Na březnové konferenci ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) se hovořilo jen o 400 milionech Kč. V zápisu z dubnového zasedání Rady vlády se hovoří již jen o částce 250 milionů (stále na rok 2000). Na další rok 2001 je ovšem nárokováno rovných 6 miliard korun!

Počkejme si tedy, jak dopadne dnešní jednání vlády, a jaký osud stihnou požadavky na rozpočet příštího roku. V každém případě je ale nutné mít na paměti, že celý Akční plán je především plánem informatizace státní správy. Otázkami jako je vzdělávání, školství či rozvoj podnikání nebo lacinější přístup k Internetu se zabývá jen velmi málo nebo vůbec. To je asi největší odlišností našeho Akčního plánu od nedávno zveřejněného Akčního plánu EU, který se naopak zabývá především těmito hlavními úkoly:

• investicemi do lidských zdrojů
• lacinějším, rychlejším a dostupnějším přístupem k Internetu
• podporou používání Internetu