Internet a počítačové sítě na Invexu 98

Skutečnost, že výstavy jako je Invex již nepřináší tolik skutečně přelomových událostí jako v dřívějších letech, lze vysvětlit větším rozložením významných událostí v čase - ten, kdo s nějakou novinkou přijde, má dnes mnoho dalších možností jak "dát o sobě vědět" kdykoli v průběhu roku , a nemusí již čekat jen na veleakce typu Invexu. Dokonce často ani čekat nemůže, nechce-li propást svůj časový náskok před eventuelní konkurencí.

V letošním kalendářním roce se v oblasti českého Internetu objevily dvě opravdu přelomové novinky, které zásadním způsobem změnily dosavadní "stav věcí" a ovlivnily další vývoj. Jedná se o služby Expandia banky, která jako první přišla se skutečným přímým bankovnictvím, včetně možnosti plnohodnotně nakládat s vlastním účtem prostřednictvím Internetu, a včetně možnosti platit on-line způsobem přímo z účtu u této banky při nákupech ve virtuálních obchodních domech. Druhou skutečně přelomovou novinkou byla služba Paegas Internet Call, která jako první umožnila využít i u nás výhod a předností internetové telefonie. Obě tyto služby pak po zásluze získaly na Invexu ocenění nejvyšší - Křišťálový disk.

Vývoj v oblasti internetové telefonie

Služba Paegas Internet Call je příkladem jedné ze tří základních kategorií služeb v rámci internetové telefonie - té, která nabízí možnost telefonování stylem "z telefonu na telefon", a která dosahuje úspory tím, že se snaží vést hovor přes lacinější datové sítě místo přes dražší síť telefonní. Vedle této kategorie však existují ještě další možnosti, například telefonování stylem "z počítače na počítač" - k čemuž stačí dvěma uživatelům Internetu již jen vhodný "telefonní" program, ale nepotřebují k tomu žádného poskytovatele telefonních služeb.

Přechodem mezi dvěma výše uvedenými variantami je telefonování stylem "z počítače na telefon", které přeci jen vyžaduje existenci vhodného poskytovatele. Zde se využívá možnostmi vést část hovoru po datové síti (např. po veřejném Internetu) až k místu, kde existuje vhodná brána z datové sítě do sítě telefonní. Přes ni pak hovor "přestupuje" a dále pokračuje již jako klasický telefonní hovor, k účastníkovi který vůbec nemusí být vybaven počítačem a přípojkou k Internetu. Na letošním Invexu byly představeny dvě takovéto služby, a to Net2Phone a PhoneGlobe. Obě využívají možnost vést hovor skrz veřejný Internet až do USA, kde je umístěna nezbytná brána, a přes ni hovor přestupuje do místní telefonní sítě a dále pokračuje za zde platné tarify - které jsou výrazně nižší než tarify tuzemské. Například služba Net2Phone, kterou v USA provozuje společnost IDT Corporation (a u nás její místní partner CESNET z.s.p.o.) nabízí volání do USA, Kanady a dalších zemí za 3,50 Kč za minutu. Služba PhoneGlobe, kterou provozuje společnost Delta Three Inc. (u nás zastoupená firmou Globe) si účtuje 5,- Kč za minutu do USA, což je stále výrazně méně než kolik si účtuje SPT Telecom za hovor do USA, a stejně tak je to méně než kolik stojí hovor do USA přes službu Paegas Internet Call (19,90 za minutu).

Kromě tarifů je ale nutné vzít v úvahu i otázku kvality telefonních hovorů vedených přes Internet. Ten totiž obecně nedokáže garantovat kvalitu přenosových služeb, a tak v praxi záleží na mnoha faktorech, včetně momentálního provozu, druhu přípojky apod. Obecně jde o věčný kompromis mezi vyšší kvalitou a vyšší cenou na straně jedné, a nižší cenou s nižší kvalitou na straně druhé. Konkrétní řešení tohoto kompromisu si ale musí každý zájemce o výhodné telefonování po Internetu zvolit sám. Rozhodování naštěstí nemusí být nijak nákladné, protože jednotlivé možnosti si lze vyzkoušet s minimálními počátečními investicemi - v případě služby Paegas Internet Call stačí vlastnit mobilní telefon od RadioMobilu, a v případě služeb Net2Phone a PhoneGlobe stačí stáhnout si zdarma potřebný program, a zakoupit si nejlacinější předplatné (cca 1000,- Kč) - obě služby totiž fungují na principu předplatného, kdy zákazník předem zaplatí určitou částku, a pak ji může dle svého uvážení protelefonovat. Podrobnosti lze nalézt na adresách http://phone.cesnet.cz a http://phone.globe.cz.

Ceny za připojení k Internetu

Cena, kterou uživatelé Internetu platí za své připojení, má dvě složky. Jedna odpovídá nákladům na přístup do Internetu jako takového, a jde do kapsy poskytovatele připojení (tzv. providera). Druhá odpovídá nákladům za propojení uživatele s přístupovým bodem sítě providera, a jde do kapsy toho, kdo toto propojení realizuje. V případě uživatelů připojených k Internetu trvale, prostřednictvím pevného datového okruhu, jde tato složka nákladů do kapsy poskytovatele tohoto okruhu. V případě "drobných" uživatelů, připojených k Internetu přes komutovanou telefonní síť, jde tato složka do kapsy provozovateli veřejné telefonní sítě, tedy SPT Telecom.

Na letošním Invexu se markantně projevil trend ke snižování první složky nákladů ve výše uvedeném smyslu, včetně nástupu "tarifních programů", které vychází vstříc různým požadavkům zákazníků. Není divu, vždyť v této oblasti je u nás již plná konkurence, která poskytovatele nutí chovat se efektivněji. Pokud jde o druhou složku nákladů, zde došlo k liberalizaci trhu v oblasti poskytování datových okruhů, takže i zde již existuje konkurence a ceny klesají. Pro komutovaný přístup přes veřejnou telefonní síť však faktická konkurence ještě neexistuje, a tato složka nákladů na připojení k Internetu zřejmě ještě poroste - s tím jak SPT Telecom signalizuje potřebu zvýšit tarify za místní hovorné v důsledku interního rebalancování tarifů (odstranění křížového financování místních hovorů z výnosů hovorů dálkových). Pro uživatele, kteří se k Internetu připojují přes telefon a využívají jej častěji než jen skutečně příležitostně, je tato druhá nákladová složka významnější než složka první - časově neomezený plný přístup k Internetu lze dnes pořídit za cca 500,- Kč měsíčně, ale pokud se v pracovní době připojíte na déle než na cca 10 hodin za měsíc, protelefonujete na místním hovorném více (navíc s perspektivou dalšího zdražování).

Pokud jde o první složku nákladů - týkajících se samotného přístupu k Internetu - zde se již delší dobu objevují různé varianty, včetně velmi úsporných, které umožňují pouze práci s elektronickou poštou, případně přístup ke službě WWW a dalším službám Internetu jen v době mimo špičku. V souvislosti s Invexem přišla celá řada oznámení providerů o tom, jak snižují své ceny, od připojení pevnou linkou až po připojení komutované. Se zajímavou novinkou pak přišla firma MOPOS - jde o analogii předplatních karet Go a Twist u mobilních telefonů - zde jde o tzv. IPnet kartu, která také obsahuje určitý počet předplacených minut přístupu k Internetu, které lze vyčerpat a pak event. dokoupit další. Jiný zajímavý princip zavedla firma InWay, v rámci své služby City.Way - zde finančně zvýhodňuje přístup k Internet pouze prostřednictvím své vyrovnávací (cache) paměti, a jinak plný přístup který skrz ni nemusí procházet. Důvod je jednoduchý - přístup jen přes cache paměť šetří linky providera, a způsobuje mu výrazně nižší zátěž.

Bezdrátový přístup k Internetu

Jednou z možností, jak snižovat celkové náklady na připojení k Internetu, je využít bezdrátových technologií. Ty totiž nevyžadují pokládku jakýchkoli kabelů, a tím dokáží řešit nepříjemný problém tzv. poslední míle (neboli "dotažení" datového okruhu až do prostor zákazníka).

Bezdrátové technologie jsou na našem trhu nabízeny již delší dobu, a proto bylo jen otázkou času, kdy je někdo použije i pro zajišťování přístupu k Internetu. Na letošním Invexu byly prezentovány hned dvě nabídky, které toto činí. Obě mají společné to, že vychází z obdobného buňkového principu jako například mobilní telefony GSM - předpokládají umístění vhodné základnové stanice do konkrétní lokality, s tím že kolem této základnové stanice mohou být umisťovány koncové přijímající stanice jednotlivých uživatelů. Komunikace v rámci takovéto buňky se ale neodehrává po oddělených kanálech, ale v pásmu, které je společné všem koncovým účastníkům v rámci buňky. To v praxi znamená, že šířka datového toku je všemi účastníky buňky sdílena! Každý z nich tedy má potenciálně k dispozici veškerou přenosovou kapacitu buňky, která může být až několik megabitů za sekundu, aktuálně pak má k dispozici pouze to, co je monmentálně nevyužito.

Jednou ze zmíněných dvou nabídek je právě služba City.Way pražské firmy InWay, citovaná již v předchozím odstavci v souvislosti s vazbou svých tarifů na použití cache paměti. Vzhledem ke sdílenému charakteru komunikace v rámci buňky pak služba City.Way nezpoplatňuje své uživatele podle průchodnosti (podle rychlosti, kterou jsou připojeni), ale podle objemu přenesených dat. To samo o sobě je pro Internet dosti nezvyklé. Podrobnosti lze získat na adrese http://www.inway.cz.

Druhou nabídkou v oblasti bezdrátového připojení k Internetu je služba/síť Eridan ostravské firmy SNISNET. Ta používá bezdrátové technologie BreezeNet izraelské provenience. Podrobnosti na adrese http://www.snisnet.cz.

Sdílený přístup k Internetu

Dalším markantním trendem v oblasti přístupu k Internetu je tzv. sdílení přístupu. Jde o analogii způsobu připojování celých větších sítí přes tzv. firewally, ale tentokráte "v malém", a s poněkud jiným primárním cílem, než je ochrana proti neoprávněnému přístupu zvenčí, z veřejného Internetu. Cílem sdíleného přístupu, který se typicky týká malých až velmi malých sítí (například dvou, tří, čtyř atd.) vzájemně propojených počítačů, je vystačit s jedinou přípojkou k Internetu (a jediným účtem, i jedinými poplatky za připojení), ovšem tak aby možnost využívat výhod Internetu měly všechny uživatelské počítače.

V dnešní době existují dvě kategorie řešení, která takovéto sdílení umožňují. Jednou z nich jsou řešení čistě softwarová, a druhou řešení hardwarová. V prvním případě jde o program, který se nainstaluje na počítač fungující v roli brány mezi Internetem a malou místní sítí (resp. ostatními počítači). Počítač s tímto programem pak zajišťuje vše potřebné pro sdílení přístupu k Internetu, včetně případné ochrany, může plnit i roli poštovního serveru, WWW serveru a další funkce. V tuzemsku je zřejmě nejznámějším produktem tohoto typu program WinProxy, a jeho novější vývojová větev jménem WinRoute, která slaví úspěchy i ve světě. Zajímavou modifikací, která byla na Invexu k vidění, byl Winroute Lite, s přídomkem "idiot-proof" (jde o to, že se v maximální možné míře nakonfiguruje sám, tak aby jej mohl instalovat i naprostý laik).

Na Invexu byly letos k vidění nejnovější verze obou programů, WinProxy i WinRoute, a byly dokonce i přihlášeny do soutěže o Křišťálový disk (který ale nezískaly).

Kromě toho však byly na Invexu k vidění i čistě hardwarová řešení problému sdílení jedné přípojky k Internetu více počítači. Asi nejznámějším byl produkt WebRamp od Microcomu, zahrnující v sobě malý router a hub pro připojení čtyř počítačů. Vedle něj se ale ve vitrínách různých prodejců objevila celá řada analogických produktů, s opravdu přijatelnou cenou - i zde tedy již konkurence stačila zapracovat, udělat ze zařízení pro sdílení přístupu běžnou komoditu a srazit jejich cenu na úroveň několika tisíc korun.

Tesla a její set-top box

Se zajímavou novinkou se na letošním Invexu prezentovala naše stará známá Tesla, resp. její dceřinná Tesla Television. Vystavovala totiž na Invexu svůj první set-top box.

Jde vlastně o jednoúčelový počítač, optimalizovaný pro přístup k Internetu a využití jeho služeb. Nemá ale vlastní monitor, a místo toho se připojuje k běžné televizi, na které zobrazuje své výstupu. Uživatel se vlastně může brouzdat Internetem na vlnách služby WWW prostřednictvím své televize, a stejně tak prostřednictvím své televize může pracovat i s elektronickou poštou, a eventuelně i s dalšími službami báječného Internetu.

Základní verze set-top boxu od firmy Tesla, která byla na Ietošním Invexu představena pod názvem Tesla Internet Box, by podle neoficiálních informací měla stát kolem 15 tisíc korun. Měla by obsahovat vše potřebné pro elektronickou poštu a použití služby WWW (včetně zabudovaného modemu), a je vybavena bezdrátovou klávesnicí. Více vybavený model set-top boxu, s názvem Tesla Super Station, by pak měl stát asi 23 tisíc korun, a měl by fungovat více jako univerzální počítač --měl by umožňovat psaní textů, vedení osobního adresáře a diáře, a měl by také obsahovat zabudovaný přehrávač CD disků, a sloužit i pro hraní her či přehrávání audio CD disků.

Důležité je, že takováto zařízení mohou výrazně změnit profil lidí, kteří se k Internetu připojují. Dosud to jsou výhradně uživatelé počítačů, který například v domácnostech není zase až tak mnoho. Naproti tomu set-top boxy míří právě do domácností, a jejich masovější nasazení by mohlo přilákat k Internetu velké množství nových uživatelů.

Internetové televize

Spojení Internetu a televize kupodivu nemusí mít pouze podobu set-top boxů, popisovaných v předchozím odstavci. Televizi a Internet lze zkombinovat například i takovým způsobem, že se televizní program nevysílá "éterem", ale prostřednictvím Internetu. Díky tomu pak mohou vznikat i zcela nové "internetové televizní stanice", které šíří svůj program pouze prostřednictvím Internetu. Jejich výhodou je to, že ke svému fungování potřebují výrazně nižší počáteční kapitál, než televizní stanice klasické. Díky tomu pak mohly v souvislosti s Invexem vzniknout hned dvě nové a dočasné televizní stanice, které vysílaly svůj program po dobu konání letošního Invexu (a s určitým přesahem před a po). Jde o stanici s názvem TV24, za kterou stojí internetová kavárna Planeta a poradenská agentura Stránský - Internet and Media, a stanice TV VISUAL, za kterou stojí společnost Visual Connection.

Vysílání obou těchto internetových televizních stanic je ale nutné řadit stále ještě mezi experimenty, a to i přesto, že obě vykázaly poměrně velkou sledovanost (tisíce diváků). Prozatím rozhodně nemohou konkurovat klasickým televizním stanicím, protože elá technologie televizních přenosů po Internetu je dosud ve stádiu vývoje, ale hlavně potenciální divácká obec je ještě příliš malá, a průchodnost dnešního Internetu a způsob jeho fungování vůbec nevychází vstříc přenosu živého obrazu a zvuku. Do budoucna se ale určitě oba světy, svět televize klasické a svět televize internetové, budou utkávat v boji o cop největší přízeň diváka.