QUO VADIS, DNS? - V.
Základní myšlenky dokumentu označovaného jako "White paper" lze shrnout následovně: koordinace Internetu (či: jeho řízení) by mělo být co nejvíce "odstátněno" a předáno privátnímu sektoru. Nová organizace, která by měla "převzít do svých rukou otěže Internetu", by měla být nevýdělečnou (ale komerční) organizací ustavenou podle zákonů USA a se sídlem v USA (nejspíše v Kalifornii). Jejím úkolem by bylo:
Vedení nové organizace (rada ředitelů, Board of Directors), by mělo splňovat celou řadu kritérií, zejména:
Splnění všech těchto kritérií samozřejmě nebude nijak lehké. Dokument "White paper" sám identifikuje čtyři různé skupiny zainteresované na dalším vývoji Internetu, a požaduje jejich zastoupení v radě ředitelů nové organizace:
Pokud si srovnáte tyto základní myšlenky s hlavními tezemi předchozí verze návrhu vlády USA (tzv. Green paperu, viz minulý článek), který byl publikován koncem ledna letošního roku, pak v nich není patrný až tak velký rozdíl či posun ve stanoviscích. Nicméně na původní návrh (Green paper) se sešlo velké množství připomínek, a byly tedy vůbec vzaty do úvahy? Změnila vláda USA nějak svoje stanovisko? Ve skutečnosti ano, a to v jedné podstatné věci: Green paper předpokládal, že konkrétní pravidla hry nového řešení (včetně pravidel fungování nové organizace, jejího konkrétního složení atd.) v rozhodující míře nadiktuje celému světu a i celé komunitě uživatelů Internetu právě státní sféra USA. Nyní je navrhováno něco jiného: nechť se lidé kolem Internetu dohodnou sami mezi sebou na novém řešení, nechť dospějí k potřebnému konsensu (a USA jej budou respektovat, a předají stávající otěže Internetu do rukou organizace, která vznikne na základě takovéhoto konsensu). Ira Magaziner, prezidentský poradce přes Internet a duchovní otec obou návrhů, to při příležitosti nedávné konference INET 98 řekl velmi pregnantně: "Vláda USA má dosud patronát nad systémem DNS, a to z historických důvodů. Naším záměrem je tento stav ukončit co možná nejdříve. Co k tomu ale potřebujeme je konsensus o novém řešení. USA přijmou jen jeden návrh". Současně k tomu ale dodává: "V USA je mnoho vlivných vládních sil, které by rády kontrolovaly Internet. Pokud by se cesta přes privátní sektor ukázala jako neschůdná, pokud by se zde nepodařilo najít potřebný konsensus, pak by tyto síly zřejmě neváhaly nastoupit a převzít samy kontrolu".
Jak zareagovala internetová veřejnost? Výzva, kterou nastolil White paper, samozřejmě nemohla zůstat bez odezvy. Velmi rychle se mezi nejrůznějšími zainteresovanými subjekty začaly formovat všelijaké více či méně reprezentativní zájmové skupiny, a začaly se hlásit o slovo. Jejich aktivity přitom ještě urychlil fakt, že samotná výzva (tedy dokument White paper) byla vydána počátkem června, a již koncem září by nová organizace měla začít skutečně fungovat. Do toho navíc přišlo léto a doba dovolených. Situace je kvůli velmi rychlému vývoji dosti nepřehledná, nicméně ukazuje se, že ostrý časový limit hledání všeobecného konsensu spíše pomáhá. Jako nejvíce reprezentativní se zdá být hnutí, které dostalo název IFWP (od: International Forum on the White Paper). Jde o ad-hoc koalici různých asociací a sdružení, reprezentujících široké spektrum zájmů, od profesních organizací či vzdělávacích institucí, přes poskytovatele připojení, poskytovatele obsahu atd., až po organizace reprezentující zájmy vlastníků chráněných jmen, známek a značek. Mimo jiných jsou členy IFWP i organizace jako Internet Society, Internet Law & Policy Forum, či Commercial Internet Exchange (CIX). Cílem této koalice je zorganizovat a sponzorovat sérii mezinárodních setkání, v rámci kterých by byl hledán potřebný konsensus, po kterém volá dokument White paper. První setkání, určené hlavně k oslovení subjektů zpoza oceánu, proběhlo 1 a 2. července v Restonu ve státě Virginia v USA. Druhé, zaměřené hlavně na subjekty z Evropy, se uskutečnilo v bezprostřední návaznosti na jednání konference INET 98, 24. a 25. července v Ženevě. O tom, že právě tomuto fóru je přikládána nejvyšší míra "reprezentativnosti", svědčí i fakt, že zmíněného evropského jednání se zúčastnili například Ira Magaziner (hlavní autor White Paperu), či Jon Postel, stávající šéf IANA. Právě na půdě IFWP přitom již začínají vznikat první hrubé obrysy budoucího řešení, a formuje se nezbytný konsensus. Ke vznikajícímu konsensu se zřejmě přidá i Evropského společenství, které také zorganizovalo velké setkání zainteresovaných subjektů (European consultative meeting, Brusel, 7 července 1998), a v zásadě se ztotožnilo se směrem, který se začíná postupně formovat na půdě IFWP.
Co je na obzoru?
Řešení, které se zdá být na obzoru (a které se rýsuje z materiálů IFWP), bude zřejmě založené na dvouetapovém vzniku "rady ředitelů" nové organizace dohlížející na chod Internetu. Vzhledem k doslova šibeničnímu termínu (začít by se mělo ke konci září letošního roku) a k nezbytnému přechodnému období (White paper s ním počítá do září 2000) by zřejmě nejprve byla ustavena prozatímní rada (interim board), složená spíše z autorit a známých osobností. Tu by pak časem měla vystřídat "definitivní" rada ředitelů.
První obrysy začíná nabývat i organizační struktura - nová organizace a její rada ředitelů by měly pod sebou několik dalších subjektů "strategického" charakteru, pro které se začíná prosazovat název "council". Ty by měly vypracovávat faktické návrhy řešení na strategické a koncepční úrovni a předkládat je řídící radě, která by je schvalovala. Naopak tato rada by dávala svým "councils" konkrétní zadání, neboli formulovala by konkrétní otázky a problémy, které je třeba řešit. Jde o model dosti podobný tomu, co dnes funguje v rámci společnosti ISOC, která obdobným způsobem zastřešuje orgán IAB (Internet Architecture Board), který řeší technickou standardizaci Internetu (a sám má "pod sebou ještě další výkonný orgán, IETF, který provádí vlastní "technickou práci", spojenou s přípravou standardů, zatímco IAB je schvaluje). V případě nové organizace by analogických "councils" bylo více, zřejmě by se jednalo o:
|