Nově na staré téma: Internet, nebo internet?

Před jistým časem kdosi přišel s novátorskou myšlenkou, že by se Internet měl psát s malým "i", tedy jako "internet". Rozpoutala se kolem toho velká diskuse, která ale nevedla k příliš jednoznačnému závěru. V každém případě se však našlo několik renomovaných redakcí a vydavatelů, kteří důsledně přešli z Internetu na internet, zatímco jiné redakce a jiní vydavatelé nikoli. Rád bych zde znovu otevřel diskusi na toto téma, a přišel s novým pohledem na celou věc: jak vlastně stojí otázka? Existuje buď jenom Internet, nebo jenom internet? Neexistují náhodou oba dva, s tím že otázka by měla spíše znít: Má smysl mezi nimi rozlišovat?

Začněme nejprve holými fakty: vlastní jména se v češtině píší s velkými počátečními písmeny. To dosud nezpochybnili ani ti nejhorlivější zastánci Internetu s malým "i". Přitom na světě existuje jedna konkrétní počítačová síť, která má dnes již celosvětový dosah, a má také své vlastní jméno: jmenuje se Internet. Podle dosud platných pravidel češtiny tedy má nárok na psaní svého vlastního jména s velkým počátečním písmenem. Důležité je také to, že Internet je na světě jen jeden, takže nemůže dojít k jeho záměně s nějakou jinou sítí.

Na druhé straně je nutné konstatovat, že existuje také termín "internet" (zkácením z anglického "internetwork", česky třeba "sousítí"), který je obecným označením druhu: takto se označuje libovolná soustava vzájemně propojených sítí. Také takovéto sítě existují, a dokonce je jich hodně - troufnu si říci že tisíce. Celosvětová síť jménem Internet je také jedním z těchto internetů, protože sama o sobě je také soustavou vzájemně propojených sítí. Vedle toho však existují i takové soustavy vzájemně propojených sítí (internety), které nemusí být s Internetem propojeny, a ani s ním nemusí mít jinak cokoli společného. Dnes již si může vlastní internet postavit kdokoli doma, třeba ve svém obýváku - stačí k tomu pár počítačů, spojených mezi sebou do dvou sítí, a mezi těmito dvěma sítěmi stačí umístit nejmenší možný směrovač (router). Tak vznikne jeden konkrétní internet, a jeho vlastník pak má plné právo tvrdit, že skutečně je jeho vlastníkem - zatímco vlastník Internetu neexistuje a ani existovat nemůže.

Faktický rozdíl mezi Internetem a internetem může být v některých situacích velmi důležitý a významný. Například když někdo někde napíše, že "internet má xtolik a tolik uživatelů", pak je to nic neříkající informace, protože z ní není jasné, který z mnoha internetů má autor na mysli. Nebo co třeba formulace ve smlouvě mezi providerem a jeho zákazníkem, ve které by se provider zavázal poskytnout "přístup k internetu"? Co by asi říkal zákazník po podpisu smlouvy, kdyby zjistil že jej provider připojil k nějakému bezvýznamnému internetu bez propojení do celosvětového Internetu? Dodržel by provider smlouvu, nebo nedodržel?

Internet jako nové médium

V zájmu korektnosti je také třeba dodat, že se dnes stále výrazněji formuje nové médium - vedle televize, rozhlasu, tištěných novin atd. - které má elektronickou podobu, dokáže oslovit čím dál tím více lidí, umožňuje vydavatelům publikovat jejich obsah atd., a které velmi úzce souvisí s Internetem - ale na druhé straně s ním není totožné. Jaký je tedy přesný vztah Internetu k tomuto novému médiu?

Je stejný, jako je vztah televize k systému pozemních televizních vysílačů, který u nás provozují České Radiokomunikace: televizní programy se mohou šířit prostřednictvím této sítě vysílačů. Stejně tak se ale mohou šířit třeba prostřednictvím satelitů či sítěmi kabelových televizí, a nejrůznější televizní pořady a filmy si můžeme nechat přehrát třeba z videokazety. Takže jedna věc je televize jako médium s konkrétní formou prezentace svého obsahu divákům (živým obrazem za zvukového doprovodu), a druhou věcí je konkrétní technologické řešení, použité pro šíření tohoto média.

V případě Internetu je takovéto rozlišení mezi médiem a technologickým řešením používaným pro jeho šíření ještě málo markantní. Internet (ten s velkým "I") je ve své podstatě právě oním technologickým řešením, které dává určité možnosti využití. Sám ale není žádným médiem s vlastním obsahem - při maximálním zjednodušení lze konstatovat, že Internet sám žádný obsah nenabízí a lze na něm nalézt pouze takové věci, které tam někdo konkrétní dal. Internet tedy lze přirovnat k pouhé "přenosové rouře", která ale nabízí poměrně zajímavé možnosti jak "rozdistribuovávat" konkrétní obsah k mnoha příjemcům současně. Zajímavé jsou tyto možnosti například v tom, že dovolují rychlou a snadnou interakci "konzumenta" s "producentem".

Nové médium, kterému dal Internet vzniknout, není ještě dostatečně "vyhraněné", jako třeba televize či rozhlas apod., a jeho chápání není příliš ustálené. Není příliš správné ztotožňovat toto nové médium například se službou World Wide Web, protože to je jen jedna z mnoha služeb, které je možné provozovat nad Internetem jako globální přenosovou infrastrukturou, a jejich prostřednictvím přinášet uživatelům nějaký věcný obsah. Pokud si ale vše poněkud zjednodušíme a pracovně si ztotožníme službu WWW a její WWW stránky s novým médiem, pak budeme moci snadno ukázat rozdíl mezi novým médiem (službou WWW) a Internetem: Internet je jedním z možných technických řešení, které umožňují šíření obsahu prostřednictvím služby WWW (tj. šíření WWW stránek). Zdůrazněme si tento rozdíl konstatováním, že WWW stránky je dnes již možné šířit i jinými cestami, například na disketě či na discích CD ROM, a v blízké budoucnosti lze očekávat další metody šíření WWW které s Internetm nemají až tak moc společného. Například služba Intercast, která dnes již v některých zemích funguje, distribuuje obsah ve formě WWW stránek prostřednictvím klasického televizního signálu ( místo teletextu, v době tzv. vertikálního zatemňovacího intervalu).

Nové médium, které se zrodilo v lůně Internetu a zformovalo se podle jeho technických možností a principů fungování, samozřejmě také potřebuje nějaké vhodné pojmenování. Není-li správné ztotožňovat jej se službou World Wide Web (která je ve své podstatě opět jen řešením, které něco umožňuje), jak potom novému médiu říkat? Tady se asi nelze moc divit tomu, že lidé vzali vlastní jméno "Internet" a vyrobili z něj obecné označení i pro nové médium (zde po právu psané s malým "i"). Je ale nutné kvůli tomu zapomínat na rozdíl mezi médiem a jednou konkrétní sítí? Lidská historie již zná přinejmenším jednu paralelu s touto situací, a to se jménem firmy Xerox. Dnes se běžně říká "xeroxovat", koupit si "xerox", a to pro obecné označení kopírování, resp. kopírovacích strojů. Snad ale ještě nikoho nenapadlo chtít po firmě Xerox, aby si změnila své vlastní jméno, a začala jej psát s malým počátečním "x". Po Internetu to ale hodně lidí požaduje.

Co je zač Neviditelný pes?

Zkusme si nyní rozebrat jeden konkrétní příklad, pro osvětlení rozdílů mezi internetem-médiem a Internetem-konkrétní sítí: snad každý uživatel českého Internetu zná Neviditelného psa, který se pyšní tím, že je "internetovým deníkem". Je ale vázán na Internet jako síť, nebo na internet jako nové médium? Troufnu si tvrdit, že je "internetový" ve vztahu k novému médiu, a nikoli k Internetu jako síti. Neviditelný pes je standardně šířen (či spíše "zpřístupňován") prostřednictvím služby WWW po Internetu jako síti. Je ale současně šířen po Internetu i prostřednictvím elektronické pošty. Zvláštní vydání Neviditelného psa vyšla již na několika CD ROMech, a pokud by pan Neff chtěl, mohl by svůj deník vydávat na CD ROM třeba každý den, a tedy způsobem který s Internetem jako konkrétní sítí už nemá nic společného (ale stále má hodně společného s internetem jako médiem). Pokud se někdo s panem Neffem dohodne, může jeho Neviditelného psa pravidelně zpřístupňovat třeba na svém firemním intranetu, který s Internetem není vůbec propojen. Až bude u nás fungovat služba Intercast, mohl by Pes být šířen i jejím prostřednictvím, opět bez přímého vztahu na samotný Internet.

Takže jedna věc je Internet jako takový, s vlastním jménem a právem na velké úvodní písmeno, a jiná věc je internet jako médium či internet jako obecné označení druhu (sousítí). Považujete za potřebné v tom vidět rozdíl?

Ještě k intranetu

V souvislosti s Internetem a intranetem je vhodné se zmínit i o pojmu intranet. Ten by se měl psát vždy s malým počátečním "i", protože jde pouze o obecné označení druhu (zjednodušeně: o síť užívanou k interním potřebám svého provozovatele).