V pravé poledne o liberalizaci

Vášně kolem liberalizace našich telekomunikací začínají sílit. Nastoupí počátkem příštího roku faktická konkurence, nebo bude vše ještě o dva další roky odloženo? Odpověď se snažil najít i včerejší publicistický pořad V pravé poledne.

Problematikou liberalizace našich telekomunikací v oblasti hlasových služeb se zabýval celý včerejší pořad "V pravé poledne" na ČT1. Kromě moderátora se v něm sešli (na jedné straně stolu) dva představitelé Českého Telecomu - stávající ředitel pan Přemysl Klíma (dříve Dattel) a členka představenstva Českého Telecomu paní Marcela Gürlichová. Na druhé straně stolu pak seděli pánové Michal Čupa (dnes ředitel Contactelu, dříve SPT Telecom) a Ondřej Neff (vydavatel Neviditelného psa).

Paní Gürlichová ovšem vystupovala v pořadu spíše jako náměstkyně ministra dopravy a spojů (jak ostatně dokládaly i titulky, viz obrázek), a tudíž jako zástupce předkladatele nového telekomunikačního zákona, který se nyní stává jablkem sváru. Vzhledem k jejímu členství v představenstvu Telecomu je to ale střet zájmů, který se zákonitě musí nějak projevovat v praxi - co když třeba potenciální konkurenti Telecomu jednají s Ministerstvem dopravy a spojů, ale kompetentní osoba je současně představitelem jejich hlavního konkurenta? Čí zájmy pak tato osoba hájí, zájmy státu, nebo zájmy Českého Telecomu? V dobách hlubokého telekomunikačního monopolu to možná nemuselo způsobovat problémy, ale teď, kdy už se jedná o podmínkách liberalizace, to situaci určitě komplikuje. Konstatuje se to ostatně i v dopise EU, který byl v pořadu citován a který vyjadřuje výhrady k návrhu našeho telekomunikačního zákona.

Přitom to, oč právě nyní jde, je oblastí, kde se střet zájmů projevuje asi nejvíce - jde o konkrétní vymezení toho, jak bude vypadat budoucí "hřiště", na kterém bude hrát jak stávající dominantní operátor, tak i nově příchozí subjekty. Ten, kdo nyní určuje budoucí pravidla, by opravdu neměl současně oblékat tričko žádného z budoucích hráčů. Jinak bude jen velmi obtížně vyvracet námitky, že se pro něj snaží získat výhodnější pozice, než jaké by mu měly ve spravedlivé hře příslušet.

Jak probíhala diskuse

V průběhu televizního pořadu mezi paní Gurlichovou a přítomným ředitelem Klímou žádné významnější rozpory nevznikaly, ty se soustředily na souboj "přes stůl" mezi přítomnými představiteli Telecomu na jedné straně stolu a pány Čupou a Neffem na druhé straně stolu.

Diskuse přinesla několik slovních úletů - například paní Gurlichová si neuvědomila, že u nás není liberalizována místní telefonie a tvrdila, že zbývá liberalizovat jen meziměstskou a mezinárodní. Pan Klíma se zase uřekl větou: "my akorát nechceme, aby konkurence přinesla zlevnění cen na úkor našeho podniku". Jinak ale celá diskuse neodhalila nic zásadně nového. Obě strany se samozřejmě zásadně liší v názoru na to, co je vlastně liberalizace a co by měla přinést.

Přemysl Klíma jako zástupce Telecomu vyjmenoval těchto pět charakteristik:

V liberalizovaném trhu mají všichni operátoři stejné právo zřizovat a provozovat sítě a poskytovat služby.
Provozovatelé mají navzájem právo (ale i povinnost) se propojit za férových podmínek.
Je zajištěna technická dostupnost základních služeb pro každého, tzv. univerzální služba.
Je zřízen jakýsi rozhodčí, neboli regulační orgán.
Telekomunikační trh překračuje hranice státu.

Druhá strana, zastoupená pány Neffem a Čupou, zase vidí samotnou podstatu liberalizace v tom, že koncoví uživatelé mají právo svobodné volby, od koho si konkrétní službu koupí (což vyžaduje nástup faktické konkurence i konkurenční tlaky vedoucí k faktickému snižování cenové hladiny služeb). Poukazováno bylo zejména na zkušenost s mobilní telefonií, kde ceny klesly opravdu významně - a všichni jsme toho svědkem.

Jde tedy o dva zcela odlišné pohledy na liberalizaci. Ve svém důsledku pak i na to, co by měla přinést. Veřejnost nepochybně očekává od liberalizace možnost své vlastní volby, ale také celkový pokles cenové hladiny (v EU to bylo skoro přes noc o desítky procent). Náš Telecom se ústy svého ředitele Klímy ovšem nechal slyšet, že pro příští rok očekává další zvýšení poplatků (i když prý ne dramatické) - měsíční paušál by se měl zvýšit až na 250 Kč, a naopak zlevnit by měly meziměstské a mezinárodní hovory. Tak alespoň informovaly České noviny a Lidové noviny o tom, co pan Klíma říkal na setkání s novináři dne 9. 2. Během televizní besedy se od těchto zpráv o chystaném zdražování distancoval, prý jde o špatnou interpretaci jeho výroků v médiích (osobně nemohu posoudit, zda to bylo skutečně řečeno, či špatně pochopeno, pozvánku na setkání jsem nedostal).

Je Telecom připraven, nebo není?

Skutečným kamenem úrazu samozřejmě zůstává to, zda Český Telecom bude muset vykazovat určitou vstřícnost svým konkurentům, tak aby uživatelé měli skutečnou možnost volby a vznikala skutečná konkurence (jak je to obvyklé ve světě), nebo zda jej zákon této povinnosti ještě na další dva roky zbaví. Konkrétně se jedná o možnost volby operátora a "přenášení" čísel (podrobněji jsem se věcnou podstatou zabýval již v dřívějších článcích, zde a zde).

Jedním z argumentů, kterým Český Telecom zdůvodňuje potřebu odložit právě tyto dvě výše zmíněné služby, je jeho tvrzení, že na to není technicky připraven. Tak to alespoň tvrdil stávající ředitel Přemysl Klíma. Jeho tvrzení ovšem vyvracel přítomný ředitel Contactelu pan Čupa, který dříve působil v SPT Telecom a byl zde zodpovědný právě za rozvoj sítě. Podle něj Telecom již dlouho pracoval na zajištění technických předpokladů pro liberalizaci, tak aby vše bylo připraveno k datu 1. 1. 2001. Jestliže dnes Český Telecom připraven není, a bude potřebovat dva roky na to, aby připraven byl, pak jeho přípravy na liberalizaci musely být zastaveny.

Nebo je snad všechno trochu jinak?