Tendr o třetího operátora: Kostky jsou vrženy, hraje se dálPoté, co odevzdali své nabídky do soutěže, uchazeči o třetí mobilní licenci dále komunikují s veřejností. Sice velmi pomalu, ale přeci jen poodhalují něco ze svých konkrétních záměrů. Co o sobě řekla konsorcia MobilCzech a Orange+Gity? Včerejší den se konalo hned několik tiskových konferencí uchazečů o třetí mobilní licenci v ČR, kteří v úterý odevzdali své nabídky do rukou Českého telekomunikačního úřadu. Pozván jsem byl na dvě, a z nich vám také přináším své dojmy. MobilCzech, alias Telekom Austria, Telecom Italia a další
Dopoledne pořádalo svou tiskovou konferenci konsorcium, které si zvolilo název MobilCzech (pozor, neplést s konsorciem Český Mobil). Podle oficiální tiskové zprávy je složení konsorcia MobilCzech včetně podílů jednotlivých členů následující:
Tím je také vysvětlena drobná nesrovnalost, na kterou jsme narazili v předchozím článku o tom, kdo vlastně nabídky odevzdal a kdo ne - protože na Mobil serveru se objevila informace o tom, že v tomto konsorciu je místo Telekom Austria místní Mobilkom. Explicitně jsem se na to zeptal, a bylo mi řečeno že Mobilkom je 100% vlastněná dceřinná společnost Telekom Austria, a že je vhodnější, aby členem konsorcia byla mateřská společnost. Pokud jde o obě české firmy zúčastněné v konsorciu, podrobnější informace o nich nejlépe získáte přímo na jejich webových stránkách (viz odkazy).
K zajímavým informacím, které na tiskovce zazněly, patří například to že konsorcium MobilCzech se rozhodlo deklarovat svou odhodlanost realizovat celý projekt tím, že si samo a dobrovolně předepsalo určité smluvní pokuty pro případ nesplněných konkrétních milníků. "Speciálně jsme si zvolili snadno měřitelný cíl, což je instalace základních stanic, které jsou klíčovým prvkem při pokrytí země a zajištění dostupnosti a kvality služeb nabízených na českém trhu" - píše se v tiskové zprávě. Při prezentaci pak zazněla i konkrétní částka za každou BTSku, která by nebyla včas postavena. Osobně si ale neuvědomuji, že by zadavatel soutěže kvantifikoval svá kritéria v počtu instalovaných stanicí BTS, ale v procentech pokrytí plochy i procentech pokrytí populace (což chápu tak, že je na operátorovi, jakým počtem stanic BTS takto definované pokrytí dosáhne). Proč tedy chce MobilCzech penalizovat samo sebe za malý počet vybudovaných stanic, a ne za malý rozsah pokrytí, které tyto stanice vytvoří? Odpověď na tuto otázku možná souvisí s další informací, která na tiskovce zazněla. Hned v úvodu bylo řečeno, že MobilCzech hodlá v horizontu 10 let pokrýt celou ČR počtem 1500 základnových stanic (stanic BTS), přičemž nejvíce by jich mělo být instalováno v prvním roce, a to 900. Toto číslo mi připadlo neskutečně malé, a tak jsem se raději v diskusi zeptal - zda jsem se nepřeslechl, zda jde skutečně o 1500 stanic, a jaké procento plochy a populace s nimi má být pokryto. Odpověď vyzněla tak, že jsem se nepřeslechl a že účastníci konsorcia mají dostatečné zkušenosti s pokrytím i velmi složitých geografických území (citováno bylo Řecko). Pokud jde o přesná procenta, zmíněných 1500 základnových stanic by mělo pokrýt 98 procent plochy státu a 99,9 procent populace.
Pro srovnání: stávající operátoři, kteří dnes dosahují srovnatelné procentuelní pokrytí v pásmu 900 MHz, na to museli vybudovat zhruba dvojnásobný počet základnových stanic, a to každý. Neoficiální seznam stanic BTS obou operátorů, který zřejmě není zcela úplný (vedený na Mobil serveru zde) obsahuje u každého stávajícího operátora údaje o přesném umístění cca 2500 stanic. Podle odhadu kolegy Zandla z Mobil serveru jde ve skutečnosti o cca 3000 stanic BTS u každého z dosavadních operátorů. Přitom jednou z odlišností systému DCS 1800 od "klasického" GSM na 900 MHz je právě to, že počítá s větší hustotou buněk zejména v městských aglomeracích, takže počty základnových stanic by měly být v pásmu 1800 MHz spíše vyšší než nižší. Další konkrétní informací, která na tiskovce zazněla, bylo to, že konsorcium MobilCzech hodlá v případě svého vítězství vytvořit nadaci, která by financovala každý rok postgraduální studia 30 mladých českých studentů (např. v USA a dalších zemích). Mělo by se jednat o částku do výše 3,5 milionu Kč na rok a studenta, celkem pak za deset let o 1,1 miliardy Kč. Na dotaz z pléna, zda si tímto nebude společnost vychovávat své budoucí zaměstnance, zazněla odpověď: do jisté míry ano. Pozvání na mixér
Už jste někdy dostali pozvánku na mixér? Navíc přímo do arcibiskupského paláce? Pod názvy jako "párty", "koktejl" apod. si umím představit, o co jde, ale co znamená "jít na mixer" (nebo snad: do mixeru) jsem ještě nevěděl - a tak jsem se vydal to zjistit. Jednalo se o akci, kterou pořádala Britská obchodní komora v ČR pro konsorcium Orange (což je britská firma) plus Gity. Jak jsem se záhy dozvěděl, "mixer" je společenská akce, která má svést dohromady lidi z různých oborů, aby se poznali a třeba i navázali nějaké nové kontakty či přímo obchody. Celá akce se konala ve velmi netradičním prostředí pražského arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Byla to zřejmě první akce svého druhu v těchto prostorách, a musím říci, že interiéry paláce jsou skutečně nádherné. Měl jsem s sebou redakční fotoaparát a chystal se mohutně fotit - bohužel hned po prvním snímku mi jako naschvál došly baterie (ve skutečnosti to samozřejmě bylo tím, že jsem je zapomněl dobít). Tak vám mohu ukázat alespoň ten jediný snímek, který se mi povedl, snad si i z něj uděláte alespoň základní představu o vnitřku arcibiskupského paláce.
Samotný mixer byl hlavně společenskou událostí, na které jsem zaznamenal i přítomnost některých známých lidí z oblasti kultury - byl zde například herec Martin Dejdar či herečka a moderátorka Petra Pyšová. Hlavně zde ale nechyběl velvyslanec Spojeného království, který mixer oficiálně zahájil. Další projevy pak měli představitelé obou členů konsorcia, pánové Colin Tucker za Orange, a Valentin Girstl za GiTy. Mnoho nových a konkrétních informací zde nezaznělo, ale něco přece: konsorcium Orange a GiTy hodlá podle pana Tuckera spolupracovat s místní akademickou obcí na různých výzkumných projektech, které zřejmě bude vhodným způsobem financovat či spolufinancovat. Nejde tedy o stipendia jednotlivým studentům jako u konsorcia MobilCzech, ale o oboustranně výhodnou spolupráci s akademickou obcí a vědeckovýzkumnými institucemi. Jde o obdobný model, jaký Orange aplikoval již ve své domovině, a který vyústil v jeho těsnou spolupráci s University of Strathclyde ve skotském Glasgowě, ze kterého vzešla například technologie SCT (viz tento článek o zařízení Orange Videophone). Další zajímavou informací, byť již ne tak novou, byl akcent na působení v regionech. Pokud konsorcium Orange-Gity získá třetí licenci a začne provozovat celorepublikovou síť, hodlá budovat střediska její správy a podpory zákazníků nikoli v Praze, ale v regionech. Co říkají čtenářské ankety
O osudu výběrového řízení nyní rozhoduje výběrová komise, resp. tzv. Řídící výbor, a výsledek by měl být znám na konci září. V mezidobí je prostor alespoň na sondování názorů čtenářů, prostřednictvím čtenářských anket. Dvě ankety zde na Novinkách se ptaly na to, koho čtenáři tipují, že vybere komise, a koho by vybrali čtenáři sami. Konsorcium Orange+GiTy s přehledem vyhrálo vlastní volbu čtenářů - pokud by rozhodovali sami, 40 procent by vybralo právě toto konsorcium. Pokud jde o tipy na volbu výběrové komise, zde se konsorcium Orange+Gity umístilo až na třetím místě, se 17,9 procenty, za Českým Mobilem a Novým Mobilem. Druhé konsorcium, o kterém dnes byla řeč, se v obou průzkumech pohybovalo na hranici statistické chyby, 1,5 a 1,4 procenta, což je v obou případech poslední místo. V obdobném hlasování čtenářů, které na Mobil serveru po našem vzoru promptně rozdělili do stejných dvou kategorií, dopadly výsledky hlasování pro konsorcium Orange a Gity ještě příznivěji: v obou případech je na prvním místě. Naproti tomu Telekom Austria a Telecom Italia se i zde umístily zcela na konci.
|
