Jak drahý je český Internet?

Budeme-li věřit oficiální statistice OECD, pak náš Internet byl již v roce 1998 široko daleko nejdražší. A co teprve dnes, po novoročním drastickém zdražení telefonních poplatků?

Kvantifikovat to, jak drahý je u nás komutovaný přístup k Internetu, je věc dosti obtížná - nesmírně totiž záleží na metodice, kterou k tomu použijete. Podle toho vám pak mohou vycházet opravdu diametrálně odlišná čísla, a věrohodné srovnání se zahraničím naráží na nutnost použít všude stejnou metodiku. Bez takovéto společné metodiky a znalosti dostupných údajů nám kdokoli (včetně našeho Telecomu) může předkládat prakticky jakákoli hausnumera, a tvrdit do očí, že jsme jedni z nejlacinějších.

V úterý byla vydána nejnovější studie OECD Communications Outlook, která vždy jednou za dva roky vyhodnocuje celou řadu ukazatelů v oblasti veřejných komunikačních infrastruktur a služeb ve 29 členských zemích organizace OECD.

Jde o studii, která není volně dostupná (je nutné ji koupit). Nicméně některé důležité ukazatele z ní jsou veřejně přístupné a lze je nalézt zde. Najdeme zde například přehledný graf, ukazující náklady na připojení k Internetu pro dobu slabého provozu (mimo špičku). Jde zřejmě o celý "internetový spotřební koš", neboli o určitou konkrétní metodiku, kterou autoři studie aplikovali na situaci v jednotlivých zemích. To, co jim vyšlo, pro nás rozhodně není lichotivé - jsme ze všech členských zemí OECD nejdražší, viz následující úryvek z grafu (který ukazuje pouze oba kraje grafu, pro celý graf si klikněte na "větší obrázek").

Náklady na připojení k Internetu v době mimo špičku, za rok 1998 (úryvek grafu)

Zdůrazněme si, co tento graf ukazuje: jsou to absolutní náklady, tedy konkrétní částky peněz, které někdo někde zaplatí. Nejde o žádné relativní srovnání, vztažené například ke kupní síle obyvatelstva nebo třeba k místnímu HDP. Jakpak by asi dopadlo naše srovnání se "sousedním" Německem, kdybychom vzali do úvahy průměrné mzdy v Německu a v ČR?

Snad nejdůležitější ale je uvědomit si, že studie srovnává data z roku 1998! Tedy náklady na komutované připojení ještě před drastickým zdražením na přelomu roku!

Důležité je na grafu OECD i to, že rozkládá náklady do dvou složek - do nákladů na použití telefonu, které jdou do kapsy provozovateli této telefonní sítě (jde o nižší složku modré barvy), a na poplatky providerům (horní složka, zelená). Nechci zde zdůrazňovat fakt, že i z této druhé složky nakonec skončí velká část v kapse Telecomu, od kterého si většina providerů musí kupovat své vstupy. Za důležitější považuji jinou věc: druhá složka má tendenci klesat (díky konkurenci mezi providery) a uživatel zde má poměrně široké možnosti výběru tarifů různých typů. To, že je tato složka na grafu reprezentována částkou cca 35 dolarů (což je něco kolem tisíce korun), je výsledkem použité metodiky, neboli zvoleného "spotřebního koše". Jde zřejmě o průměr mezi nejlacinějšími tarify (od čistě poštovních 89 Kč až po neomezenou paušální pětistovku) a tarify nejdražších providerů, které stále sahají až někam ke třem tisícům. Důležité je, že stejná metodika je použita i jinde a že uživatel má v praxi velkou volnost a možnost výběru toho, co odpovídá jeho potřebám. Naproti tomu druhá složka, tedy náklady na použití telefonu, má tendenci růst. Naposledy vzrostla s příchodem roku 1999, o hodnotu která pro delší hovory dosahuje 62,5 procent! Tarif Internet 99, který je teprve v současné době zaváděn, ač měl původně kompenzovat právě ono drastické zdražení při přechodu z loňského na letošní tarif, možná skutečně poskytuje určité zvýhodnění pro ty, kteří chtějí "nakupovat ve velkém", zatímco ostatním uživatelů jejich připojení dokonce ještě více zdražuje. Ale pozor na to, že nerovnoměrná výhodnost tohoto tarifu je vždy srovnávána s běžným telefonním tarifem roku 1999, zatímco pro nás tak tragické grafy OECD se týkají ještě původního (a tedy nezdraženého tarifu), který platil v roce 1998!!!

Jak jsme na tom s počtem připojených uzlů

Jednou z nejlépe měřitelných statistik Internetu je počet uzlových počítačů v té které části Internetu. Tento údaj se zjišťuje tzv. hostcountem a je pravidelně vyhodnocován (například organizací RIPE či firmou Network Wizards). Naměřené hodnoty pak není žádným problémem vztáhnout na počet obyvatel a vynést do grafu počet internetových uzlů připadajících např. na 1000 obyvatel. Ani toto srovnání pro nás není nijak radostné, jak ukazuje následující graf:

Počet internetových uzlů na 1000 obyvatel (úryvek grafu)

Jsme na tom sice stále ještě lépe než Poláci, ale už před časem nás předstihli Maďaři a i třeba takové Řecko. Povšimněte si také korelace mezi umístěním na obou grafech - země "na okrajích" jednoho grafu jsou často i "na okraji" grafu druhého - například země jako Finsko, Island či Kanada nebo z opačného pohledu Maďarsko, Řecko či ČR. Také vás přitom něco napadá? Že pro skutečný rozvoj Internetu nejsou až tak důležité výnosy a zisky telekomunikačních společností, jako cenově dostupné komunikace?

Výše uvedený graf s počtem uzlů na 1000 obyvatel je zajímavý i v tom, že je pouze statickým pohledem na situaci v určitém časovém okamžiku, a nepostihuje vývojové trendy. Díky všeobecné dostupnosti výsledků hostcountu lze ale poměrně snadno ukázat, že naše zaostávání za ostatními zeměmi v počtu připojených uzlů se s časem zvětšuje. Ukazují to následující tabulky, ze kterých je zřejmé, že v poslední době dochází všude ke zpomalení tempa připojování nových uzlů, ale u nás je toto zpomalení zdaleka největší.