Telecom bude prověřen nezávislým auditem

Návštěva z nizozemského KPN konečně dorazila a sama navrhla provést nezávislý audit našeho SPT Telecom. Také opakovaně přislíbila poodhalit roušku tajemství nad pravidly hry uvnitř tohoto kolosu - ale zase ne tak úplně. O zveřejnění důležitých dodatků ke smlouvám nebylo rozhodnuto.

O tom, že osud našich veřejných telekomunikací a monopolního SPT Telecom, není tak docela v tuzemských rukou, svědčí dosud marné snahy ministra Peltráma ovlivnit dění uvnitř SPT i kolem něj. Zvláště tristní je to, když ministr dopravy a spojů hořekuje nad tím, že "nevidí dovnitř" rozhodujícího podniku v resortu, který řídí a za jehož chod odpovídá, a musí se dožadovat návštěvy představitelů jistého zahraničního subjektu, aby byli tak laskavi a přijeli mu poodhalit roušku obchodního tajemství nad fungováním státem uděleného a státem garantovaného monopolu. Naposledy si ministr Peltrám takto postěžoval minulý týden v pořadu Kotel na TV Nova,

Antonín Peltrám v Kotli

kde ke svým možnostem uvedl mj.:

"Pokud jde o Telecom, mám žhavou touhu, aby někdo ukázal smlouvy se strategickým partnerem, abychom... udělali tlustou čáru - tohle se povedlo, tohle je třeba udělat, toto plníte, toto neplníte - a vyvodili z toho příslušné závěry. Ujišťuji vás, že se o to snažíme."

Jaký potom může mít Ministerstvo dopravy a spojů (České republiky!) vliv na rozvoj telekomunikací a šanci jej ovlivnit, když ani neví, jak jsou rozdány karty a kdo má co dělat? Klíč k našim telekomunikacím očividně drží konsorcium TelSource. K jednání s ním ministr řekl:

"...já nejsem pověřen jednat přímo se strategickým partnerem, to je FNM, nicméně se o to snažíme, měli jsme asi tři nebo čtyři pokusy, aby přijeli ti představitelé TelSourcu - no a jestli vás to potěší, mají přijet koncem tohoto týdne a budeme znova jednat o podmínkách, je nám víc věcí nejasných."

Tato slova byla pronesena v pořadu, odvysílaném minulý týden ve středu. Koncem týdne byl myšlen pátek, kdy návštěva skutečně dorazila. Podle agenturních zpráv ale nikoli z konsorcia TelSource (ve kterém má 51 procent nizozemský KPN, 49 procent švýcarský Swisscom, a nemajetkovou účastí je zde zastoupeno i americké AT&T). Soudě podle dostupných zpráv dorazili pouze zástupci KPN, kteří by měli mít rozhodující slovo v TelSource (vzhledem ke své majoritě i vzhledem ke skutečnosti, že sami vlastní dalších 6,5 procenta akcií SPT Telecom).

Nezávislý audit Telecomu

Jako blesk z čistého nebe na mne zapůsobila zpráva o tom, že celkovou situaci v Telecomu (včetně hospodaření společnosti) prověří nezávislá auditorská firma. Jak napsala ČTK na Českých novinách, dohodli se na tom při pátečním jednání představitelé hlavních akcionářů firmy, Fondu národního majetku a nizozemské společnosti KPN (a to na návrh KPN). Audit by vybraná auditorská firma měla vypracovat během několika měsíců.

O možnosti nezávislého auditu se u nás v souvislosti s Telecomem a jeho fungováním příliš nehovořilo - nejspíše proto, že něco takového by ještě před několika dny patřilo do kategorie hodně odvážných sci-fi. A teď je to realita. Nepochybuji, že právě toto je správná cesta, jak se postavit problému čelem a začít jej řešit. Jen doufám, že nepůjde o nějaký povrchní audit, který se omezí jen na konstatování, že všechny výdaje jsou řádně podloženy příslušnými fakturami a že Telecom řádně odvedl státu za své zaměstnance daně i pojištění. Otázkou není to, zda Telecom má své účetnictví v pořádku (tipuji že má), ale to, zda jeho technologická řešení, tarifní politika i obchodní strategie jsou přiměřené jeho monopolnímu postavení a závazkům, které na sebe vzal, a zda je nezneužívá k tomu, aby si dnes, v dosud neliberalizovaném prostředí, násilím vynutil co nejvýhodnější pozici pro okamžik, kdy k liberalizaci dojde. Tedy jde o to, zda plní dohody a nezneužívá současného stavu k tomu, aby za nynějších monopolních podmínek získal něco, na čem bude v pozdějším liberalizovaném prostředí nezaslouženě vydělávat.

Jednou ze zásadních otázek, na které by tento audit mohl odpovědět, je to, zda Telecom dotuje své internetové aktivity z výnosů telefonních služeb, nebo nikoli. Ještě důležitějším okruhem otázek ke zodpovězení by mohlo být to, jak zúčastněné strany plní své závazky - zda stát skutečně dodržuje podmínky monopolu, který Telecomu udělil, včetně svých závazků v oblasti tarifní politiky, a zda strategický partner dodržuje své závazky a nezneužívá závazky druhé strany. Třeba se dočkáme i fundované a nezávislé odpovědi na to, zda drastické zdražení místního hovorného na přelomu loňského a letošního roku bylo v souladu s předem dohodnutými podmínkami monopolu.

Provést takto zaměřený audit však rozhodně nebude triviální a jsem zvědav, kdo bude jeho provedením pověřen. Pevně doufám, že rozhodnutí o auditu sleduje právě takovéto náročné cíle, a ne nějaké povrchní překontrolování součtů v kolonkách, které by se nestaralo o význam čísel (nebo třeba nemělo přístup k akcionářské smlouvě a všem jejím přílohám).

Druhý pokus o zveřejnění akcionářské smlouvy

Podle dosti kusých zpráv ve sdělovacích prostředcích byla konkrétním výsledkem pátečního jednání také dohoda o zveřejnění tzv. akcionářské smlouvy.

Pořad V pravé poledne 17.1.99

Tato akcionářská smlouva je i se svými dodatky utajována z titulu obchodního tajemství, a to i před představiteli státu, po kterých je požadováno její naplňování (což při svém laickém právním názoru považuji za spor s premisou, že žádná smlouva nemůže zavazovat někoho, kdo nemá možnost se s ní seznámit). První rozhodnutí o zveřejnění této smlouvy zaznělo veřejně (v televizním pořadu V pravé poledne) dne 17. ledna z úst zástupce TelSource Bessela Koka a ministra Peltráma. Buď to ale oba pánové nemysleli tehdy se zveřejněním až tak vážně, nebo nejsou ti praví, kdo o něčem takovém mohou rozhodnout. Nyní prohlášení o zveřejnění zaznívá podruhé. Jak ale píší například na Českých novinách, nemuselo by se opět jednat o zveřejnění celé smlouvy (včetně všech dodatků). Samotná smlouva je totiž dosti rámcová a konkrétní závazky a další detaily jsou až v jejích přílohách. O jejich zveřejnění pak nejspíše není rozhodnuto (což interpretuji jako snahu nezveřejnit je).

Smlouva, která vznikla po vstupu konsorcia TelSource do Telecomu v roce 1995, popisuje základní práva a závazky akcionářů, způsob výkonu vlastnických práv, podmínky vypověditelnosti smlouvy, sankce při jejím porušení a podobně. Dodatky, o jejichž zveřejnění není rozhodnuto, obsahují strategické plány firmy a ukazatele, které musí Telecom každý rok plnit. (České noviny, 12.3.1999).

Možný důvod naznačil ve zmíněném lednovém pořadu V pravé poledne bývalý předseda představenstva Telecomu pan Řežábek, když prohlásil, že tyto dodatky obsahují rozvojové plány Telecomu a bylo by soustem pro konkurenci k nim získat přístup.

Pokud měl pan Řežábek na mysli rozvojové plány Telecomu po skončení monopolu, tedy plány Telecomu na jeho fungování coby plně komerčního subjektu v prostředí liberalizovaného trhu, pak ty ať si Telecom pečlivě hlídá, a to sám. Ale co by takovéto plány dělaly v přílohách akcionářské smlouvy z roku 1995, která se týká období neliberalizovaného trhu? Nedovedu si představit, že by přílohou akcionářské smlouvy mohlo být něco jako business plán pro dobu po 1.1.2001.

To, co v přílohách akcionářské smlouvy nejspíše je, jsou konkrétní podmínky týkající se doby existence monopolu Telecomu, ústící až do popisu požadovaného stavu telekomunikací "v okamžiku 0", kdy dojde k liberalizaci trhu. Tento stav by ale měl být znám všem potenciálním hráčům na liberalizovaném hřišti - pokud jej bude znát jen jeden, pak bude naopak on zvýhodněn vůči ostatním.

Kalda se obává nepřipravenosti Telecomu

S připraveností Telecomu na liberalizaci našeho telekomunikačního trhu souvisí i další zajímavá zpráva, která se objevila zde na Českých novinách.

Jde o materiál s názvem "Základní prvky přípravy SPT Telecom, a.s. pro činnosti v plně konkurenčním prostředí", který jako příspěvek do diskuse o SPT Telecom předložil pan Antonín Kalda (ze zprávy ale není zřejmé, komu či kam, resp. kde jej přeložil).

Pan Kalda je členem představenstva SPT Telecom. A právě on je osobou, kterou se ministr Peltrám snažil již třikrát prosadit za předsedu představenstva - marně, protože pan Kalda zřejmě není přijatelný pro zástupce strategického partnera i pro některé české členy představenstva.

Jak píší České noviny, pan Kalda se obává že Telecom nebude připraven na liberalizaci telekomunikačního trhu v roce 2001. A jako první opatření navrhuje nezávislý vnější audit dosavadního způsobu činnosti firmy (což je právě to, o čem již bylo rozhodnuto, viz výše). Následovat by měla analýza potencionální konkurence, stanovení základní podnikatelské strategie a změna organizační struktury společnosti. Ta by se měla změnit na model obchod - technologie.

Materiál údajně navrhuje také začlenění SPT Telecom do mezinárodních aliancí formou kapitálového vstupu - právě tato možnost přitom byla v roce 1994, kdy se rozhodovalo o celkovém řešení oblasti telekomunikací, uvažována jako alternativa ke vstupu strategického partnera. Nevím, zda by bylo rozumné kombinovat dnes tyto dvě varianty. Nevím ani, co by takovéto dodatečně "nalití" peněz do Telecomu odněkud ze zahraničí přineslo (zvláště před blížící se liberalizací trhu) a co by to změnilo na způsobu fungování Telecomu a na poměrech, které v něm panují. Možná by to umožnilo zlevnit služby Telecomu, ale stejně tak by to mohlo jenom posílit rozmařilost tohoto gigantu a umožnit mu získat ještě drtivější převahu nad budoucí konkurencí. V každém případě je to velmi zásadní otázka, o které by se mělo rozhodovat velmi kompetentně. Ale kým?