Kdo s kým a proti komu - v SPT Telecomu

Uvnitř SPT Telecom se zřejmě odehrávají velké a nelítostné mocenské boje. Informace o nich samozřejmě nejsou veřejné, ale určitý obrázek si lze udělat i z toho, co je dostupné z otevřených zdrojů.

Zajímavý a velmi zasvěcený článek o mocenském boji uvnitř Telecomu vyšel před časem na ISDN serveru. Jmenoval se "17.listopad ála Telecom", a pro pojmenování obou mocenských skupin používal trefnou metaforu:

….. uvnitř Telecomu existují dvě silné zájmové skupiny. Boj mezi nimi je veden nesmlouvavě a rafinovaně, a protože o těchto dvou skupinách budeme mluvit i dále, dejme jim kódová označení Stíhači a Dělostřelci. Dělostřelci určují obchodní politiku dnes, Stíhači by ji rádi určovali zítra.

Uhádnout, o koho se jedná, není až tak těžké - stačí si přečíst jiný článek, který vyšel o něco dříve (15. 10. 1998) v MF Dnes:

O klíčové pozice ve vedení SPT Telecom nyní probíhají souboje. Ve firmě existují přinejmenším dvě zájmové skupiny. Jedna je soustředěna kolem generálního ředitele Svatoslava Nováka a patří k ní i šéf pražské oblasti Radomír Sabela či předseda představenstva firmy Luboš Řežábek. Druhou naopak představují lidé kolem bývalého ředitele Mezinárodní telefonní a telekomunikační ústředny a nynějšího zástupce Sabely v pražské oblasti Antonína Kaldy a bezpečnostního specialisty SPT Telecom Jana V. Vaculíka

Formu mocenského boje, který se mezi oběma skupinami začal odehrávat, naznačil již zmiňovaný článek na ISDN serveru:

Na základě předvolební rétoriky dnešní vládnoucí strany se očekávala vhodná chvíle k útoku na pozice Dělostřelců. Stíhači zasáhli nečekaně, v souvislosti se zákonem o utajovaných skutečnostech (kauza Sabela), ale Zemanova vláda nedokázala toto nabídnuté předmostí využít.

O kauze Sabela toho bylo napsáno opravdu hodně. Podstatou je to, že ředitel odštěpného závodu SPT Telecom, a. s., oblast Praha, o. z., ing. Radomír Sabela, nebyl doporučen pro styk s utajovanými skutečnostmi (např. s mobilizačními plány apod.). Cituji z deníku Právo dne 12. 10. 1998, ze článku, který napsal jeden ze "Stíhačů", Jan Vaculík:

Jeden z ředitelů společnosti Telecom, člen vrcholového managementu firmy, ředitel odštěpného závodu SPT Telecom, a. s., oblast Praha, o. z., Radomír Sabela, nar. 22. 6. 1958, těmto kritériím nevyhovuje. Tuto skutečnost osvědčuje NBÚ Ministerstva vnitra ČR svým dokumentem č. j. NBÚ-506/ST-PC-98, vydaným v Praze dne 6. 8. 1998. Praví se v něm, že u ing. Radomíra Sabely byly zjištěny překážky pro jeho určení jako osoby, která by měla přicházet do styku se státním tajemstvím. Z tohoto důvodu je shora uvedeným úřadem vydáno nedoporučující vyjádření, aby jmenovaný byl podle § 9 odst. 1 zákona č. 102/1971 Sb. ve znění č. 383/1990 Sb. určen pro styk se státním tajemstvím.

Nedoporučující vyjádření NBÚ tedy přišlo někdy počátkem srpna, ale celá kauza se zřejmě začala vyhrocovat až počátkem září, jak dosvědčuje následující článek: podle něj se Sabela, coby jeden z "Dělostřelců", neúspěšně pokusil odvolat jednoho ze "Stíhačů", svého zástupce a současně ředitele úseku pro síť Antonína Kaldu. Cituji z MF Dnes, 15. 10. 1998):

Vyhrocení sporů zřejmě urychlil šéf pražské oblasti Radomír Sabela, když se koncem září pokusil svého zástupce Antonína Kaldu odvolat.

Poté došlo k medializaci celé kauzy, o což se počátkem října postaral další ze "Stíhačů", Jan V. Vaculík, bývalý kriminalista a v inkriminované době bezpečnostní specialista SPT Telecom. On publikoval mj. i výše citovaný článek v deníku Právo, dne 12. 10., s přesnou citací osvědčení NBÚ ohledně pana Sabely.

Dělostřelcům se ale podařilo tento útok "ustát" a přejít do protiofenzívy - propuštěn nebyl Sabela, ale naopak ten, kdo na problém s ním upozornil, tedy pan Vaculík (cituji např. Právo, 20. 11. 1998):

S informací o nezpůsobilosti Sabely vykonávat jeho funkci přišel před několika týdny jako první bývalý zaměstnanec SPT Telecom Jan V. Vaculík, který byl právě v souvislosti s touto kauzou z Telecomu propuštěn.

K odvolání pana Sabely v té době nedošlo proto, že se za něj postavili ostatní Dělostřelci, resp. nejužší vedení SPT Telecom. To přišlo s argumentem, že pan Sabela nepřichází do styku s utahovanými skutečnostmi, a tudíž žádné prověření nepotřebuje. Viz např. časopis Týden, 19. 10. 1998:

"Pan Sabela si sice požádal o prověření, ale nebylo to třeba," sdělil TÝDNU generální ředitel SPT Telecom Svatoslav Novák.

"Provozní výbor společnosti tuto záležitost prověřil a konstatuje, že akciová společnost SPT Telecom plní požadavky dané v této oblasti,"

V kauze Sabela se velmi aktivně angažoval i ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám, který požadoval po generálním řediteli SPT Svatoslavu Novákovi Sabelovo odvolání. Když se tak nestalo, požadoval hlavu samotného Nováka (Právo, 20. 11. 1998):

"Nebudu dva až tři měsíce čekat na to, až úředník splní pokyn ministra,"

Ve prospěch Sabely, i samotného generálního ředitele Nováka, se vyslovil i hlavní představitel strategického partnera (konsorcia TelSource) pan Bessel Kok (MF Dnes, 8. 12. 1998):

"Provozní výbor i představenstvo dospěly k tomu, že podpoří jak generálního ředitele Nováka, tak pana Sabelu," řekl tehdy zástupce konsorcia TelSource Bessel Kok

Radomír Sabela, který byl ve funkci ředitele oblastního Telecomu od července 1996 (přičemž od února 1993 do září 1995 byl náměstkem ministra Vladimíra Dlouhého) nakonec odstoupil sám - 19. listopadu oznámil svou rezignaci k 1. 1. 1999. Lze jen spekulovat nad tím, zda to nakonec nebyla dobrovolná oběť Dělostřelců, kteří raději obětovali oblastního ředitele, než aby přišli o ředitele generálního. Ministr Peltrám, který původně kategoricky požadoval Novákovu hlavu a chtěl dekapitaci provést na valné hromadě SPT Telecom dne 9. 12., nejprve nezměnil svůj požadavek: (Právo, 21. 11. 1998):

Na naši otázku, zda Novákovu situaci nyní zásadně nezměnilo odstoupení pražského oblastního ředitele Telecomu Radomíra Sabely, Peltrám odpověděl: "Z mého hlediska se nezměnilo nic. Myslím, že odvolání Nováka prosadím. Jsem úředník, a jestliže dostanu sdělení, že pan Sabela nemůže pracovat s utajovanými skutečnostmi, tak si nemůžeme hrát na to, že nedostává tajné dopisy, když má odposlechy a všechny tajné aktivity ve svém závodě. Je to zásadní věc. Jestliže na ni Novák nereagoval a Sabelu neodvolal, přestože jsem ho na to před svědky čtyřikrát upozorňoval, má teď smůlu."

Zajímavé bylo, že v tom samém článku ministr Peltrám načrtnul souvislost mezi osobou generálního ředitele Svatoslava Nováka a zdražováním, které Telecom přichystal pro rok 1999:

V pátek Peltrám Právu řekl, že tato personální změna by měla pomoci k tomu, aby Telecom omezil zdražování místních telefonních hovorů.

Pan ministr dokonce ještě upřesnil, jak to bylo s původními požadavky Telecomu a jak osobně nesouhlasí ani s tím, co Telecomu nakonec prošlo:

Peltrám potvrdil, že Telecom letos na jaře ve svém původním návrhu požadoval, aby se od 1. ledna 1999 místní hovory zdražily o 40 procent a měsíční poplatky za telefon ze 100 na 200 Kč. Po jednání s Ministerstvem dopravy a spojů a Ministerstvem financí však SPT slevil na zdražení o 26 % a poplatků o 30 Kč. Ani to ovšem ministr nepovažuje za konečné. "Se zvýšením cen místních hovorů nesouhlasím," zdůraznil.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů, však těsně před konáním mimořádné valné hromady Telecomu radikálně změnil názor (MF Dnes, 8. 12. 1998):

Kolotoč okolo postu šéfa jednoho z největších domácích podniků, SPT Telecom, nečekaně nabral opačný směr. Ministr dopravy Antonín Peltrám totiž překvapivě včera oznámil, že generálního ředitele Svatoslava Nováka nechce odvolat. O jeho odchod přitom usiloval od poloviny října letošního roku. "O tom, že ministr nebude navrhovat na mimořádné valné hromadě Telecomu odvolání Svatoslava Nováka, se ministr rozhodl během posledních několika dnů," řekl mluvčí ministerstva dopravy Otakar Veverka.

"Pan ministr zjistil, že míra zavinění ředitele Nováka ve věci odvolání ředitele Sabely není tak závažná, jak se domníval, " uvedl bez bližších podrobností Veverka.

Ještě mnohem zajímavější vysvětlení je ale to, které přineslo o několik dní později Slovo (11. 12. 1998, v článku nazvaném "O generálním řediteli Telecomu se jednalo na nejvyšší úrovni"; tento článek lze také nalézt na Internetu, zde, ale vzhledem ke způsobu řešení zdejšího archivu je nutné ručně vyhledat vydání z 11. 12. 1998):

Překvapivá změna dříve pevného úmyslu ministra dopravy a spojů Antonína Peltráma odvolat generálního ředitele SPT TELECOM Svatoslava Nováka z funkce byla důsledkem "dohody na nejvyšší politické úrovni". Peltrám to uvedl pro náš list s tím, že "mu to bylo doporučeno politickými partnery se zdůvodněním, že pan Novák dělal vše pro to, aby odvolal ředitele pražského závodu Telecomu Radomíra Sabelu, ale provozní výbor společnosti mu to nedovolil".

Jen pro úplnost připomínám, že ve zmíněném provozním výboru, který je pětičlenný, má majoritu strategický partner Telecomu, který vlastní minoritních 27 procent akcií: představitelé TelSource jsou v tomto provozním výboru tři: pánové Bessel Kok, Urs Kamber a James A. Hubley, zatímco majoritní českou stranu reprezentuje vedle generálního ředitele Nováka již jen pan Michal Čupa, viceprezident pro sítě a služby s přidanou hodnotou.

A také jen pro upřesnění a pro opravu mé předchozí nevědomosti - ještě když jsem psal reportáž z tiskové konference po skončení valné hromady SPT Telecom, napsal jsem, že mi není jasné, proč strategický partner vyjádřil svou nelibost nad personálními změnami v předsednictvu a proč hodlá svolat jednání členů konsorcia TelSource k projednání nově vzniklé situace. Teď už mi to dochází: je to zřejmě proto, že státu, potažmo FNM, potažmo ministru Peltrámovi se podařilo protlačit do nového předsednictva jednoho ze Stíhačů - pana Antonína Kaldu (který mimochodem dostal výpověď z SPT Telecom). MF Dnes to 12. 12. 1998 napsala zcela na rovinu:

Jablkem sváru je především bývalý člen vedení Antonín Kalda, kterému dal Telecom před měsícem výpověď.

Zřejmě z tohoto důvodu také nebyl ještě na valné hromadě či těsně po ní zvolen nový předseda představenstva.

Když už jsem zde citoval zmíněný článek v MF Dnes ze dne 12. 12., nedá mi to neocitovat z něj ještě další pasáže. Celý článek je totiž nadepsán titulkem "Jde hlavně o byznys, říká Gürlichová", a velmi dobře vystihuje, o co dnes jde především:

Osobní šarvátky musí jít stranou. Důležité podle mě je, aby představenstvo začalo zcela pragmaticky pracovat ve prospěch firmy v jakémkoli složení. V první řadě jde přece o byznys.

Paní Gurlichová, náměstkyně ministra Peltráma a nově zvolená členka představenstva SPT Telecom, to aspoň říká bez obalu: osobní šarvátky mezi Dělostřelci a Stíhači by měly skončit a měl by nastoupit zcela pragmatický byznys. Tedy žádný rozvoj telekomunikací, ale tvrdý byznys, česky také: tvrdé vydělávání. Ale na kom a na čem? Telecom si jistě dobře uvědomuje, že ždímat peněženky občanů této země musí hodně rychle, dokud v nich ještě něco je - protože kvůli rychle se zhoršující ekonomické situaci je docela dobře možné, že za chvíli už nebude co ždímat. To je zřejmě ještě naléhavější, než jakási vágní hrozba eventuelní konkurence kdesi daleko v příštím miléniu.

Uvědomuje si ale ještě někdo, že SPT Telecom dostal monopol právě proto, aby se mohl věnovat rozvoji komunikací a nemusel si hledět byznysu?