Jak si neproděravět vlastní peněženku

Jako uživatelé veřejné telefonní sítě nemáte nejmenší šanci ovlivnit tarify, které si bude provozovatel sítě účtovat za vámi provolané impulsy. Svým vlastním chováním však můžete ovlivnit alespoň to, kolik těchto impulsů bude naskakovat při vaší práci v Internetu. Zde je několik mých zkušeností, jak chránit vlastní peněženku před mlsnými choutkami nenasytného monopolu.

Pokud se k Internetu připojujete prostřednictvím veřejné telefonní sítě, pak vás jistě velmi nepříjemně zasáhnou důsledky avizovaného zdražení místního hovorného, které pro nás přichystal SPT Telecom od nového roku 1999 (možná jako trochu předčasný dárek pod stromeček). Vaše šance ovlivnit stávající i budoucí tarify monopolního provozovatele telefonních služeb je samozřejmě nulová, ale na druhé straně máte šanci ovlivnit alespoň míru toho, jak na vás jeho monopolní ceny dopadnou. Pokud nemáte možnost připojit se k Internetu jiným výhodnějším způsobem a jste odkázáni na použití modemu a veřejné telefonní sítě, můžete způsobem své práce a svým chováním ovlivnit dobu, po kterou musíte být připojeni (a za kterou si vás SPT Telecom posléze nemilosrdně zkasíruje).

Pokud bych měl všechna svá doporučení shrnout do jedné věty, pak by nutně musela znít: "připojujte se jen na nezbytně dlouhou dobu, a co nejrychleji se zase odpojujte". Jednoduché, ne? Však jsem vás také včera varoval, že to nebude nic světoborného!

Ale teď už trochu vážně: to základní doporučení by mělo znít trochu jinak, a říká se mi velmi bolestně, protože právě v něm je skryt veškerý zdrcující vliv, který časově závislé a nesmyslně vysoké telefonní tarify přináší. Jde o to, že pokud chcete výrazněji omezit své výdaje za telefonování do Internetu, musíte odložit skoro veškeré čtení, psaní, přemýšlení, poznávání a další aktivní práci s nejrůznějšími informacemi na Internetu na dobu, kdy nejste připojeni. Řečeno velmi lapidárně: když jste on-line, nemyslete ale rychle konejte.

Asi nejlépe to lze ilustrovat na elektronické poště: zásadně ji zpracovávejte v off-line režimu (neboli v době, kdy nejste připojeni). To znamená rychle si "nacucnout" veškerou došlou poštu, pak se rychle odpojit, a teprve pak se dívat, kdo vám píše a co je obsahem jeho mailu. Budete-li odpovídat, připravte si nejprve odpovědi na všechny zprávy, na které považujete za potřebné odpovědět, a pak se připojte jen na dobu nebytně nutnou pro odeslání takto dopředu připravených zpráv. Přitom pamatujte i na detaily, které mohou šetřit nejen vaši kapsu, ale i kapsu příjemce: pokud například posíláte nějakou přílohu, je vhodné zmenšit její objem zkomprimováním, například tím že ji tzv. za-ZIP-ujete. Pokud jde o formát odesílaných zpráv, pamatujte na to, že čím bohatší bude, tím bude větší i objem přenášených dat, a tím déle bude muset trvat vaše připojení při odesílání, neboli tím více zaplatíte - pro většinu sdělení je prostý text plně postačující, a při potřebě větší štábní kultury raději sáhněte po HTML formátu, který je vcelku úsporný (ale dbejte na to, aby příjemce jej dokázal správně přijmout). Jste-li opravdu bohatí, můžete psát texty svých zpráv v některém plnohodnotném textovém editoru, třeba v MS Wordu (takovouto možnost vám dokonce bude vnucovat instalační program novějších poštovních klientů od Microsoftu). Pak třeba i jednořádkový vzkaz může nakynout do velikosti desítek kilobajtů (ale když na to máte vy i příjemce, proč ne…..).

Nepříjemný problém je s poštovními službami poskytovanými gratis, typu POST.CZ, EMAIL.CZ apod. S nimi totiž pracujete prostřednictvím Web-u, a tam jsou vaše možnosti práce v off-line režimu dosti omezené. Však také celý princip těchto služeb počítá s tím, že budete delší dobu "civět" na jejich WWW stránku i s příslušným reklamním proužkem, díky kterému může být daná služba poskytována zdarma. Svým způsobem je ale její láce kompenzována tím, že při jejím použití více protelefonujete (a pokud vám takováto služba dovoluje stáhnout si vaši poštu k vám, pomocí protokolu POP3, a zpracovat ji u vás v off-line režimu, obvykle si za to nechává platit, neboť přichází o životodárnou reklamu).

Pokud jde o službu World Wide Web a oblíbené brouzdání Internetem, zde můžete hlavní zásadu "nemysli, ale rychle konej" naplňovat následujícím způsobem: jste-li právě na určité WWW stránce, jejíž obsah vás zajímá, nezdržujte se jejím podrobnějším studováním. Jen tuto stránku letmo přehlédněte, aby jste se mohli rozhodnout zda vám stojí za pozdější podrobnější studium nebo nikoliv, a zda z ní vedou odkazy hodné následování. Pokud vás zaujmou nějaké odkazy vedoucí z této stránky dál a budete je chtít navštívit, neklikejte na ně! Tedy ne obvyklým způsobem, pomocí levého tlačítka myši, tak aby nová stránka nahradila stránku původní - raději si novou stránku nechte načíst do nového okna browseru. Pokud nevíte jak, klikněte si na příslušný odkaz pravým tlačítkem myši, a z vynořivší se nabídky vyberte "Otevřít v novém okně", resp. příslušný cizojazyčný ekvivalent. Takto si můžete z jedné výchozí stránky, kterou budete mít stále k dispozici, poměrně rychle načíst další logicky navazující stránky, třeba několik na sebe navazujících částí jednoho a téhož článku, a mít je všechny k dispozici pro čtení v samostatných oknech v době, kdy už budete odpojeni od Internetu (instancích browseru, mezi kterými se můžete podle libosti přepínat).

Chcete-li konkrétní příklad: až budete číst třeba Novinky, nechte si nejprve načíst jejich domovskou stránku. Jakmile vám začne postupně "přitékat", průběžně ji přelétávejte očima, zda vás nějaký článek něčím neupoutá. Pokud ano, zadejte si jeho načtení do nového okna browseru, ale nezdržujte se čekáním na jeho úplné načtení či dokonce podrobné čtení. Vraťte se do původního okna s hlavní domovskou stránkou, které mezitím "přiteklo" o trochu více, a celý postup opakujte s dalšími články, které vás něčím zaujmou (také si je nechte si je načíst do samostatného okna).

Nyní udělejme malou odbočku: po celou dobu, kdy jste on-line, pečlivě sledujte dobu po kterou jste připojeni (okénko se stavem komutovaného spojení, na kterém je průběžně zobrazována i délka spojení, si dejte třeba někam, do rohu obrazovky, aby jste na něj dobře viděli). Pak totiž můžete sami sledovat, kdy se blíží konce jednotlivých tarifních intervalů (dnes tří či šesti minut, podle denní doby), a sami si určit, kdy je výhodné zavěsit nebo naopak pokračovat. Pozor ale na jednu věc: údaj o délce spojení, který vám příslušné okénko zobrazuje, měří čas od okamžiku kdy jste získali plnou IP konektivitu - zatímco váš modem se musel dovolat o něco dříve, a pak se musel nějakou dobu domlouvat s terminálovým serverem vašeho providera, provádět potřebné přihlašovací procedury atd. SPT Telecom vás samozřejmě bude kasírovat za tuto delší dobu, a ne za tu kratší, po kterou máte skutečný přístup k Internetu. Konkrétní délku, kterou si musíte připočítat k zobrazovanému údaji, si můžete zjistit empiricky: přibližně od okamžiku, kdy si váš modem začne "pískat" s druhou stranou, až do okamžiku kdy vám váš počítač ohlásí připravenost ke komunikaci (a spustí počítání času od 0). Můj osobní odhad, který používám, je 30 sekund (ale je to závislé na mnoha faktorech, takže doporučuji raději změřit).

Vraťme se nyní k příkladu s rychlým načtením domovské stránky Novinek a těch článků, které vás zaujmou. Při jejich postupném načítání (které nejspíše bude probíhat souběžně) sledujte plynoucí čas - pokud například zjistíte, že jste připojeni 2 a čtvrt minuty (v době silného provozu) a články jsou načteny, je vhodná doba se odpojit a teprve pak začít články číst (protože s připočítáním úvodního cca půlminutového intervalu se ještě vejdete do intervalu, za který si vás Telecom zkasíruje jediným impulsem). Pokud na tikajících hodinkách vidíte, že se nebezpečně blížíte hranici přechodu mezi dvěma intervaly (například už uběhlo něco kolem tří minut), pokračujte dále. Například tím, že si ručně otevřete další okno browseru a do něj si načtete jinou stránku která vás může zajímat (a z ní pokračujete obdobným způsobem dál). Nebo "přebývající" čas využijte třeba ke stažení pošty (pokynem k vyzvednutí pošty z vaší poštovní schránky). Je to už jen na vás, jak efektivně a důsledně dokážete využít drahocenný čas, po který jste připojeni k Internetu a za který platíte reálnými penězi do kasičky provozovatele veřejné telefonní sítě.

Pokud vám moje rady z předchozích odstavců připadají naprosto zcestné, nesmyslné, nedůstojné či alespoň nevhodné pro rozvoj Internetu i váš osobní rozvoj, pak jistě sami přijdete na to, komu a čemu za to poděkovat. A jen malou odbočku: časově závislé telefonní tarify vznikly v době, kdy ještě veřejná telefonní síť byla analogová, a její propojovací kapacita byla výrazně menší než dnes. Proto bylo nutné nějak přimět uživatele, aby omezili příliš dlouhé hovory, například typu "Máš mě rád? A jak moc mne máš rád?" - protože by se mohlo snadno stát, že by se jiní dva účastníci nedovolali k sobě navzájem. Dnes už je situace jiná, protože propojovací kapacita soudobých telefonních ústředen je výrazně vyšší (nebo alespoň takovou může být). Možná ještě není absolutní, v tom smyslu že by alespoň teoreticky nemohla nastat situace kdy by se přepojovací kapacita nedostávala - je to ostatně dáno i principem fungování dnešní telefonní sítě. Proto stále ještě přetrvává určitá potřeba omezovat délky hovorů, aby se neprotahovaly zcela zbytečně, ad absurdum. To ovšem platí v době, kdy je celá telefonní síť hodně vytížená, tedy v době tzv. silného provozu, kdy jsou také tarifní intervaly kratší. Mimo tuto dobu, kterou lidé od spojů trefně nazývají "dobou slabého provozu", je celá síť využita výrazně méně, než na kolik musí být dimenzována aby mohla fungovat v době silného provozu. V době tohoto slabého provozu (nyní od sedmi večer do sedmi ráno, a po celé soboty, neděle a svátky) proto není třeba nutit uživatele k omezování délky jejich hovoru. Díky statistické četnosti hovorů v tuto dobu se dovolají všichni, a telefonní ústředně je v zásadě jedno, kolik hovorů skrz ni právě prochází - alespoň na nákladech na její provoz se to nijak významněji neprojeví, což ostatně platí i pro dobu silného provozu. Přitom uživatelé Internetu nejčastěji používají svou milovanou síť síti právě v době slabého provozu telefonní sítě - takže co vlastně brání provozovateli telefonní sítě, aby jim vyšel vstříc třeba tím, že pro místní hovory směřující k Internet providerům v době slabého provozu nabídne nějakou příznivější tarifní politiku? Odpověď je jednoduchá: kdo by dobrovolně zabíjel slepici snášející zlatá vejce?

Na závěr ještě několik dalších drobných zkušeností a rad. Některé browsery, například Internet Explorer od verze 4.0, vám umožňují tzv. off-line browsing. To znamená, že si sám pamatuje ve své vyrovnávací paměti plný obsah vámi navštívených WWW stránek, a pokud se přepnete do příslušného režimu, můžete se jimi brouzdat stejně, jako kdyby jste byli on-line a tyto stránky se vám "živě" stahovali. Má to ale dva háčky - tento mechanismus sám o sobě nijak nezkracuje dobu potřebnou pro prvotní načtení zmíněných stránek. Hlavně ale tento mechanismus nefunguje pro všechny WWW stránky (některé odmítá ukládat do své vyrovnávací paměti, i přesto že by měl). Důvody by si zasloužily samostatný článek, ale faktem je, že "odmítaných stránek" resp, celých serverů je na českém Internetu habaděj.

Samozřejmostí by také mělo být pořízení kvalitního a rychlého modemu - dnes již to nepředstavuje až tak velkou investici. Navíc jde o investici jednorázovou. Pokud tomu rozumíte, zkuste si svůj modem "vyladit" pro vaši telefonní linku - dnešním modemům lze totiž nastavit mnoho nejrůznějších parametrů, a toto nastavení může výrazně ovlivnit kvalitu spojení, a tím nepřímo i jeho délku. Chce to ale už dost velké zkušenosti, nebo známého který je má.

Osobně jsem v souvislosti s modemy udělal i jednu zajímavou zkušenost: často se mi vyplatilo nastavit modem tak, aby nepoužíval tu úplně nejvyšší přenosovou rychlost, které by měl být schopen (za předpokladu, že proti němu "jede" alespoň stejně schopný modem). V praxi může být výhodnější, když se oba modemy spojí na poněkud nižší rychlosti, na které ale komunikují lépe. Chytré modemy by něco takového měly udělat samy (když usoudí že linka je špatná, přejdou na nižší rychlost). Někdy je ale vhodnější jim trochu napomoci ….