Invex – den druhý

Také druhý „novinářsko-odborný den“ letošního Invexu se nesl ve znamení tiskových konferencí a mnoha odborných akcí. A ještě více ve znamení deště a nevlídného počasí.

První tiskovou konferencí, kterou začal celodenní maratón druhého dne Invexu, byla tiskovka Expandia Banky. Den předtím měla tato banka jinou tiskovku, na které představila jednu ze svých dvou hlavních novinek, tzv. firemní účet. Co to je, to napovídá už sám název, podrobnosti si můžete přečíst přímo u zdroje, na http://www.ebanka.cz. V úterý se konala druhá tiskovka, na které byl představen tzv. osobní účet, určený fyzickým osobám. Tato nová služba je přístupná od 1.10. a nabízí klientům plný rozsah služeb první „nekamenné“ banky. Přesnější informace nechť si zájemci opět přečtou raději přímo u zdroje, já si zde dovolím ocitovat spíše několik zajímavých čísel, která představitelé Expandia Banky zveřejnili. Od květnového Fibexu, kdy Expandia Banka začala fakticky fungovat pro veřejnost, získala dle své tiskové zprávy cca 3200 zákazníků a tempo jejich přírůstku dnes dosahuje cca 50 nových klientů denně. K 31.8.1998 klienti banky provedli 101.228 bankovních transakcí, z nichž prý - a to je velmi zajímavé – bylo cca 60% zadáno prostřednictvím Internetu. Na vzestupu je prý i možnost práce s kontem prostřednictvím GSM telefonů.

Uživatelé českého Internetu jistě zaznamenali první obchodní domy, které díky přímé vazbě na Expandia Banku umožňují svým klientům platit on-line přímo z účtu u této banky. Počet on-line obchodů, které toto mají nabízet bude zřejmě dále růst, ale podle vyjádření představitelů Expandia Banky se vedle přímé vazby banka-prodejce, umožňující platit koncovým zákazníkům, hodlají zaměřit i na analogické vazby s resellery, dealery a dalšími subjekty, kterých se týkají obchody business-to-business, a z nich vyplývající obchodní transakce. Jmenován byl konkrétně tzv. TH’system, u kterého je přímá vazba na Expandia Banku již ve stadiu implementace, a další projekty jsou prý v přípravě.

CESNET se vrhá na internetovou telefonii

Jan Gruntorád přesvědčuje o přednostech internetové telefonie

Tiskovou konferenci na svém stánku v pavilonu Z uspořádal i CESNET z.s.p.o. Předmětem bylo oznámení, že se pouští i do podnikání na poli internetové telefonie typu „z PC na telefon“. CESNET navázal spolupráci s americkou společností IDT Corporation a nabízí zde její známou službu Net2Phone. Ta spočívá v tom, že zákazník volá „po Internetu“ (tj. vlastně odkudkoli, ale z počítače) přes Internet do USA, na bránu společnosti IDT, která jeho hovor předává do tamní telefonní sítě. Odtud pak za zdejší příznivé tarify hovor pokračuje prakticky kamkoli do světa, k uživateli klasického telefonního přístroje. Vše přitom funguje na principu předplatného. Uživatel si zakoupí „předplatní kartu“ v jedné z nabízených hodnot (25, 50 nebo 100 USD) a pak může telefonovat až jejího vyčerpání. Takovouto kartu lze nyní koupit od CESNETu za koruny. Podrobnosti na adrese http://phone.cesnet.cz.

Z tiskové konference na stánku CESNETu

Pro úplnost je vhodné dodat, že funkčně prakticky identickou službu (jen s jiným zahraničním partnerem, zde Delta Three Inc.) nabízí na našem tuzemském trhu také společnost Globe (podrobnosti na adrese http://phone.globe.cz). Pro srovnání, zde je cena jedné minuty hovoru do USA a Velké Británie z ČR, podle propagačních materiálů Globe a CESNETu (v ceně nejsou náklady na připojení k Internetu), včetně ceny za jinou formu internetové telefonie (Paegas Internet Call od RadioMobilu).

Potřebuje tato tabulka komentář? Raději ano – nižší cena může (ale nemusí) být na úkor kvality hovoru. Problém je v bytostné podstatě Internetu, který nedokáže garantovat včasné doručování jednotlivých částí zdigitalizovaného hovoru – vrátím se k tomu později v samostatném článku, kde bych se chtěl oběma službám věnovat podrobněji. V každém případě, počáteční investice nutné k vyzkoušení těchto služeb jsou v zásadě nulové (potřebný software si můžete stáhnout zdarma) a nejlacinější předplatné také není nijak horentní – takže kdo má vážnější zájem, udělá nejlépe, když si vše vyzkouší sám na vlastní kůži a ve svých individuálních podmínkách a pak se také sám rozhodne.

Službu Net2Phone bylo možné si vyzkoušet

Druhý den konference Invex Forum

V přestávce mezi dopoledními tiskovými konferencemi jsem na chvíli zavítal i do rotundy pavilonu A, do druhého dne konference Invex Forum. Její druhý den byl věnován spíše veřejné správě a samosprávě a atmosféra zde byla o poznání dělnější než den předtím (včetně zastoupení lidí, kteří mají k věci co říci). Byl jsem přítomen jen části jednání, takže nemohu soudit celý průběh, ale z toho, co jsem absolvoval, jsem měl silný pocit, že debata se odehrává stále v rovině ujasňování základních pojmů a zdůrazňování názoru, že „už by se s tím mělo něco dělat, jinak to bude ještě horší“. Asi nejpregnantněji to vyjádřil pan náměstek Mládek (náměstek místopředsedy Mertlíka, do jehož resortu dnes IT zřejmě spadá). Řekl, že vláda v oblasti IT něco chystá, ale že je ještě předčasné o tom hovořit, protože to nejdůležitější je dosud neujasněná otázka, jak bude k celému problému přistoupeno, a který politik se toho ujme a bude to prosazovat.

Druhý den Invex Fora uváděla televizní moderátorka Jana Bobošíková

Další řečníci pak tuto myšlenku rozvedli a konkretizovali v tom smyslu, že bychom potřebovali nějakého českého Al Gora, který by to dokázal vysvětlit politikům i celému národu a pak to také prosadit (a předtím ještě i vymyslet). Debata se pak chvíli točila kolem toho, jestli ho máme hledat nebo ne a jak dlouho (aby už nebylo pozdě). Obávám se, že to je typicky alibistický přístup, v našich zeměpisných šířkách bohužel dosti obvyklý – když je někde nějaký problém, do jehož řešení se nikomu nechce, hledá se někdo, komu by se to mohlo se vším všudy hodit na krk a tím se toho zbavit. Ne to vyřešit, ale hodit to někomu na krk.

Velmi mne v této souvislosti zaujala poznámka pana Marčana, ředitele odboru na MPO. Ten si všimnul faktu, že snad každá učebnice o budování informačních systémů začíná tím, že by měla být vypracována informační strategie, která by naplňovala celkovou strategii podniku (tedy, že strategie podniku jako takového je primární a informační strategie by od ní měla být odvozena). Stát je vlastně také takovým podnikem, ale jeho celková „podniková“ strategie neexistuje. Od čeho pak má být odvozena strategie informační, jaké cíle má naplňovat?

Tisková konference náměstka Mládka

Jan Mládek

Pan náměstek Mládek byl po dlouhé době první kompetentní a „výkonnou“ osobou ze státní správy, která přijela na Invex skutečně jednat o nesmírně důležitých věcech, které se týkají i celkového zaměření Invexu. Kromě vystoupení na konferenci Invex Forum uspořádal i setkání s vystavovateli a pak také samostatné setkání s novináři. Bohužel jsem na něj přišel pozdě (protože se poněkud protáhla jiná akce, o které se zmíním v dalším odstavci), a tak jsem stihnul jen diskusi. V ní například z úst pana náměstka zaznělo, že vláda se rozhodla dodržet závazky ke konsorciu TelSource (vyplývající z privatizace našeho Telekomu). Současně ale řekl, že by vláda uvítala předčasné ukončení monopolu který z těchto závazků vyplývá, ale pouze na základě dohody s TelSource, nikoli nějakým jednostranným rozhodnutím.

V této souvislosti je jistě zajímavá myšlenka, která zazněla ještě na samotném Foru: případné jednostranné porušení závazků vůči TelSource by zřejmě mělo i nějaké ekonomické dopady. Ale nejsou mnohem významnější a bolestnější ekonomické i jiné dopady toho, že díky zachování monopolu byl u nás na dlouhá léta zablokován vývoj v oblasti telekomunikací, zejména v oblasti ceny za službu?

Zpráva o stavu domény .cz

Jiří Orság

Akce, kvůli které jsem přišel pozdě na setkání s panem náměstkem, byla každoroční „zpráva o stavu unie“ – vlastně o stavu naší národní domény .cz a vývoji kolem ní. Přednesl ji, stejně jako v loňském roce, na jediné přednášce pan Jiří Orság, správce naší TLD .cz, dříve z firmy Internet CZ resp. Eunet Czechia, dnes zřejmě nezávislý konzultant.

Jeho přednáška začala tradičně údaji o vývoji počtu hostitelských počítačů v naší národní doméně: podle posledního měření (tzv. hostcount-u) by zde mělo být cca 88000 počítačů. Nejvíce „obydlenou“ doménou 2. úrovně je cvut.cz, ve které bylo napočítáno 6060 počítačů. Následuje doména cuni.cz (pražská Karlova univerzita) s 4719 uzly, cas.cz (Akademie věd) s 3190, a muni.cz (Masarykova univerzita Brno) s 2277 uzly. Tedy vesměs samé akademické uzly.

Pokud jde o počet domén druhé úrovně pod .cz, těch bylo k pondělku 17015. Z tohoto počtu je prý 33 procent bez jediného tzv. A záznamu, což pan Orság označil za spekulativní registrace domén.

Další zajímavé informace se týkaly dění kolem organizace CZ-NIC. Ta byla po dlouhém období příprav ustavena 29.5.1998, a to ve formě z.s.p.o (neboli zájmového sdružení právnických osob). Dne 7.7. se konala první valná hromada. Ve znamení snahy zvolit představenstvo a dozorčí radu. Podařilo se však zvolit pouze 3 členy představenstva, načež se narazilo na problém nevhodně stanovených limitů ve stanovách. Ty se podařilo změnit až na druhé valné hromadě konané 25.9., kde se také podařilo zvolit celou dozorčí radu a jednoho dalšího člena představenstva. Nyní prý zbývá zvolit již jen posledního člena představenstva. Hlavně ale byly na této druhé valné hromadě přijaty nové verze zásadních dokumentů, včetně pravidel pro zřizování domén druhé úrovně a příslušných smluv mezi zřizovatelem a vlastníkem domény. Nepodařilo se ale najít servisní organizaci, která by fakticky zajišťovala registrace a provoz národního name serveru – zde je zřejmě představa taková, že CZ-NIC bude rozhodovat a řídit, ale fakticky pracovat bude jiná organizace, která by měla být vybrána výběrovým řízením (a možná těch organizací bude více, přičemž jedna by se starala o národní name server a další by fakticky zajišťovaly registrace). Celá tato záležitost však zůstala i na druhé valné hromadě nedořešena, hlavně pokud jde o vztahy CZ-NICu a budoucí servisní organizace. Výběrové řízení ještě nebylo vypsáno a CZ-NIC si mezitím nechal zpracovat právní studii týkající se registrací a ekonomickou studii rentability registrací.

Další pokračování dějinného vývoje by mělo být na programu počátkem listopadu, kdy se koná další valná hromada.

Na otázku z pléna, kdy očekává faktické placení za zřízené domény druhé úrovně pod TLD .cz, pan Orság odpověděl že v nejlepším případě koncem roku (a mezi řádky spíše později). Takže stávající plenění našeho adresového prostoru zřejmě bude pokračovat – proč by se někdo nějak omezoval, když si může zaregistrovat (přímo u CZ-NICu zdarma) tolik domén, kolik se mu zlíbí?

Kulatý stůl APO

V podvečer se na Invexu konal zajímavý kulatý stůl Asociace poskytovatelů obsahu (rozuměj: na Internetu). Zajímavý již jen tím, že to byl pod dlouhé době první kulatý stůl, který se konal skutečně u kulatého stolu (jak dokládá obrázek). Sešli se na něm stávající představitelé APO (mezi kterými chybí např. zakládající člen APO pan Ondřej Neff) a jejich cílem bylo vést dialog s představiteli „neinternetových“ reklamních agentur. To jsem pochopil až poněkud později, protože větší část byla spíše vlastní prezentací přítomných členů APO a jejich pohledů pro Internet a reklamu na něm. Teprve později došlo na výměnu názorů i s představiteli klasických reklamních agentur. Z diskuse jsem pak poznal, že obě strany si ještě ne zcela rozumí a ne zcela doceňují potřeby a možnosti druhé strany. Zřejmě ještě budou muset ujít určitý kus cesty vstříc sobě navzájem, než dokáží optimálně spolupracovat ku prospěchu obou stran. I ku prospěchu Internetu, jehož mnohé služby mohou žít jen díky příjmům z reklamy.

Totéž ostatně platí i pro vztah provozovatelů reklamy na Internetu a provozovatelů Internetu jako takového, kde také nepanuje ideální soulad a pochopení podstaty věci a zájmů druhé strany. Příkladem byla nepříliš dávná přestřelka kolem vyrovnávacích cache pamětí v CESNETu, způsobená právě tím, že jedna strana nevěděla, jak to funguje a druhá netušila, co všechno může ovlivnit nastavením těchto vyrovnávacích pamětí.