Za české internetové domény se už skutečně platí

Povinnost platit za vlastnictví internetových domén zvedla v poslední době hladinu adrenalinu mnoha providerů i uživatelů českého Internetu - ne snad kvůli samotnému placení, jako spíše kvůli dětským nemocem, které doprovázely zavádění celého nového systému fakturace. Situace se ale postupně uklidňuje.

Začněme nejprve tím, o co vlastně jde: o vlastnictví jmen (přesněji tzv. domén) jako například pepsi.cz či peterka.cz, v rámci kterých je možné vytvářet adresy jako www.pepsi.cz pro WWW stránky společnosti Pepsi Cola, či jiri@peterka.cz pro elektronickou poštovní adresu autora tohoto článku apod. Jde o věci, které budou mít do budoucna čím dál tím větší důležitost a tudíž i hodnotu, protože lidé si budou tyto internetové adresy stále více spojovat s identitou příslušného subjektu. Například potenciální zákazníci firmy Pepsi Cola budou její nabídkové WWW stránky hledat nejspíše právě na adrese www.pepsi.cz. Pokud by zde našli stránky někoho jiného, budou zklamáni tím že nenašli to co očekávali, případně budou "odvedeni" jiným subjektem vlastnícím tyto adresy a stanou se jeho zákazníky.

Vlastnit svou vlastní doménu, nejlépe identickou s vlastním názvem, případně s názvem vlastní služby či produktu, se proto stává prestižní záležitostí, která již dnes začíná spolurozhodovat o komerční úspěšnosti či prestiži, a do budoucna může rozhodovat doslova o bytí a nebytí. Nelze se proto divit, že kolem registrace domén mohou vznikat i různé konflikty.

Jaká je situace v ČR?

Systém přidělování domén počítá s tím, že každý stát bude mít svou vlastní doménu nejvyšší úrovně, tzv. top-level doménu (TLD), se kterou si může hospodařit v zásadě tak jak chce. V případě ČR jde o doménu .cz, v rámci které jsou pak zřizovány další "dceřinné" domény (domény druhé úrovně) jako již zmiňované pepsi.cz či peterka.cz. Správa české národní domény .cz se z historických důvodů (v době akademické minulosti českého Internetu) připadla lidem z výpočetního střediska VŠCHT, kteří později založili firmu Conet, ze které se dnes stala firma Eunet Czechia.

Do listopadu roku 1997 platila poměrně přísná pravidla pro zřizování domén druhé úrovně v rámci domény .cz, vyhlášená právě firmou Eunet. Podle těchto pravidel měly právnické osoby možnost zaregistrovat si domény odpovídající jejich názvům, ale další možnosti byly velmi omezené (zejména pokud šlo o soukromé osoby a o registrování obecných jmen jako domén, např. noviny.cz, adresy.cz apod.). Zásadní obrat nastal počátkem listopadu 1997, kdy došlo k téměř úplnému volnění všech požadavků. Od té doby si kdokoli mohl zaregistrovat jakýkoli počet jakýchkoli domén druhé úrovně pod doménou .cz, a faktická omezení byla skutečně minimální a především technická (například nesmělo dojít ke kolizi jména domény druhé úrovně se jménem některé domény nejvyšší úrovně).

Změna vlastníka domény .cz

Současně s razantním uvolněním všech pravidel pro registrace domén druhé úrovně mělo dojít k zásadním změnám i ve správě celé národní domény - tu měl převzít od Eunetu nezávislý subjekt stojící nad všemi komerčními firmami, a registrace domén se měly začít zpoplatňovat. Přesněji: mělo se začít platit za administrativu a další činnosti spojené s existencí domény, nikoli za vlastnictví domény jako takové.

Skutečnost ale byla poněkud jiná. Nezávislý subjekt, který by správu národní domény převzal, v době uvolnění pravidel (v listopadu 1997) neexistoval. Tudíž ani nebyl kdo by vybíral za registrace nových domén. To, k čemu pak v praxi došlo, bylo asi vcelku zákonité - různé subjekty, které pochopily význam a budoucí hodnotu domén, si začaly zaregistrovávat velké počty nejrůznějších domén, pro případ aktuálního i potenciálního využití (a některé zřejmě i ze spíše spekulativních důvodů). V poměrně krátké době po zmíněném listopadu 1997 proto došlo k výraznému "vyplenění" jmenného prostoru naší národní domény .cz.

Nový subjekt, který by převzal od Eunetu správu naší národní domény, vzniknul až později, koncem května 1998, se jménem CZ.NIC a se statutem z.s.p.o (což znamená: zájmové sdružení právnických osob). Fakticky šlo o "prázdný" subjekt, ve kterém jsou sdruženy různé další subjekty zainteresované na hospodaření s doménami (zejména internetoví provideři), a který slouží potřebám naplňování "vlastnických práv" k národní doméně .cz. Nepočítalo se s tím, že by CZ.NIC také fakticky vykonával veškerou agendu, která je spojena s registracemi domén druhé úrovně pod národní doménou - což je záležitost náročná technicky, ale ještě více administrativně. Představa byla taková, že CZ.NIC si sám najme "servisní organizaci", která za něj bude fakticky realizovat správu národní domény.

Eunet jako servisní organizace

CZ.NIC jako nový vlastník národní domény proto vypsal na sklonku loňského roku výběrové řízení na svou "servisní organizaci", která by zajistila "vybudování a dlouhodobé zajištění provozu a správy systému registrace doménových jmen druhého stupně na internetu pod doménou nejvyššího stupně .cz". Jednou z důležitých podmínek výběrového řízení byla i nejméně 2-letá zkušenost s provozem obdobných systémů, a do soutěže se nakonec přihlásil jediný zájemce: dosavadní správce národní domény Eunet Czechia. Ten se také posléze stal vítězem výběrového řízení a v první polovině letošního roku postupně začal budovat nový systém fakturace a správy domén. Smlouva o provozování systému registrace domén *.cz mezi Eunetem a CZ.NICem byla podepsána až 13. srpna 1999.

Vlastníci domén však ještě nemuseli sáhnout do svých peněženek - první výzvy k zaplacení začaly přicházet až v měsíci září.

Kolik bude stát provoz domény?

Od listopadu roku 1997 byly dostupné pouze neoficiální informace o tom, kolik bude provoz domén stát: za zřízení nové domény se mělo jednorázově platit 1600,- Kč, a za každý rok dalšího provozu pak vždy 800,- Kč "udržovacího poplatku". První oficiální informace přinesla až tisková zpráva Eunetu, oznamující uzavření smlouvy s CZ.NICem o provozování celého systému registrace. Podle této tiskové zprávy byla cena stanovena tak, že majitelé domén zaregistrovaných před datem 1. září 1999 budou platit pouze roční udržovací poplatek ve výši 800,- CZK, a pouze vlastníci novějších domén (registrovaných po 1. 9.1999) budou muset platit také jednorázový poplatek ve výši 1600,- Kč (zahrnující jeden roční udržovací poplatek). To bylo vcelku v souladu s předchozími neoficiálními informacemi, a novým prvkem bylo pouze odpuštění jednorázového zřizovacího poplatku majitelům "starších" domén (i když předchozí rozhodnutí CZ.NIC-u počítalo se "zlomem" k 1.4.1999, došlo k němu k 1. září).

Kolik měsíců má rok?

I přes oficiální oznámení o cenách za registrace domén přeci jen zůstala jedna důležitá otázka nezodpovězená: za jaké období se bude roční udržovací poplatek účtovat, zejména u "starších" domén? Když začaly být později skutečně rozesílány výzvy k zaplacení, stal se právě tento bod zdrojem nepříjemné kontroverze - ukázalo se totiž, že udržovací poplatek byl splatný k určitému datu (podle výzvy k zaplacení), ale za začátek období které pokrývá bylo vzato datum registrace domény. V praxi pak docházelo k nepříjemným paradoxům: například majitel domény zaregistrované v únoru dostal výzvu k zaplacení koncem října, s tím že další roční poplatek by měl znovu platit již v únoru (kdy uplyne rok od zaregistrování domény). Důvod pro takovéto řešení byl z pohledu správce vcelku logický - na počátku sice dojde ke kumulaci faktur i příjmů, ale poté již bude fakturace i cash flow rovnoměrně rozložena v čase. Ovšem vlastníkům domén se právem nelíbilo, že mají platit zpětně za dobu, kdy provozování domén bylo bezplatné. Vyvolalo to i určité administrativní problémy s datem uskutečnitelného plnění, které nekorespondovalo s datem vystavení účetního dokladu. Naštěstí CZ.NIC coby vlastník domény počátkem listopadu rozhodnul, že tato praxe musí být opuštěna, a první roční poplatek skutečně bude odpovídat době 12 měsíců (neboli: další poplatek se bude platit až za 12 měsíců).

Nejvíce adrenalinu kvůli výzvám a upomínkám

To, co v počáteční fázi placení za domény zaskřípalo asi nejvíce a vyvolalo největší nevoli vlastníků domén i providerů, byly problémy s účtováním plateb a zasíláním upomínek. Hlavní příčinou zřejmě byl vztah mezi CZ.NICem a jeho servisní organizací, tedy Eunetem. Zatímco Eunet původně předpokládal, že on bude příjemcem plateb a ze svých příjmů bude část odvádět CZ.NICu, skutečnost dopadla opačně: vlastníci domén dostávají výzvy k zaplacení od CZ.NICu, upomínky od Eunetu, a fakticky platí na účet CZ.NICu. Ten pak odvádí část peněz Eunetu, včetně informací o tom, kdo a kdy skutečně zaplatil a kdo ne. Právě zde se ukázal být velký zdroj potenciálních problémů: v praxi totiž došlo k tomu, že vlastníci domén zaplatili požadované peníze na účet CZ.NICu, který ale nestihnul dát včas informaci o uskutečněné platbě Eunetu, který rozeslal automaticky vygenerované upomínky kvůli nezaplacení. V odborném tisku byl takto popisován příklad společnosti Bohemia Net, která 25. října zaplatila požadované poplatky za cca 90 domén svých zákazníků, kteří následně dostali upomínku hrozící zrušením jejich domén, datovanou 29. října. Teprve později jim dorazil výpis z rejstříku domén, podle kterého byl požadovaný poplatek zaplacen 27. října. O tom, že to způsobilo nemalé komplikace a zvedlo vlny vášně, snad netřeba mluvit.

Problém je v komunikaci

Váznoucí výměna informací mezi CZ.NICem a Eunetem však nebyla zdaleka jediným zdrojem problémů. Mezi další patří například rozdílné doby splatnosti požadovaných plateb. Zatímco pravidla, která veřejně vyhlásil CZ.NIC a zveřejnil na svém WWW serveru (na adrese http://www.nic.cz) říkají že splatnost poplatků je 1 měsíc, výzvy k zaplacení přichází s požadavkem na zaplacení do 14 dnů. V odborném tisku se objevila i řada stížností na to, že výzvy k placení, přicházející od CZ.NIC, nemají potřebnou formu (formu faktury, resp. proforma faktury), a zejména pak potřebné náležitosti, jako například přesné vymezení toho, za co se vlastně platí. Zde šlo mj. i o dobu, kterou udržovací poplatek pokrývá, resp. za kterou je vyměřován (viz výše).

Dalším problémem se ukázala být komunikace vlastníků domén se subjektem, který po nich požaduje placení určitých poplatků - CZ.NIC, od kterého výzvy k zaplacení přichází, je subjektem bez vlastního aparátu který by zajišťoval faktickou agendu spojenou s registracemi domén (to zajišťuje Eunet). Když pak vznikají konkrétní problémy a nejasnosti, které je třeba řešit - jako třeba když někdo pošle platbu která nebyla z nějakého důvodu správně identifikována - chtějí se dotčení vlastníci domén bavit a řešit problém s někým z CZ.NICu, ale tam žádní zaměstnanci zajišťující faktickou agendu kolem domén nejsou. Pokud se dotčený majitel obrátí na Eunet, zjistí že ten zase není schopen dohledávat platby které dorazily na účet CZ.NICu, ale informace o nich se nedostaly až k němu. V praxi pak opět dochází k nepříjemným situacím, které jistě nikoho netěší.

Na druhou stranu je ale třeba mít určité pochopení pro dětské nemoci systému, který pracuje s cca 40 000 doménami, a ke každé z nich přijímá platby, vystavuje účetní doklady atd. Bylo by asi zázrakem, kdyby zde nic nezaskřípalo - a v praxi to zaskřípalo pořádně. Nicméně některé nesrovnalosti již byly vyjasněny a odstraněny, např. doba za kterou se platí udržovací poplatek, a na odstranění dalších se již pracuje - například CZ.NIC již zprovoznil na svých WWW stránkách aplikaci, která umožňuje každému zjistit si, zda a kdy dorazila jeho platba na účet CZ.NICu.

Nechme tedy celému novému systému ještě určitý čas na zaběhnutí a odstranění jeho dětských nemocí a posuzujme jej podle toho, jak dobře a rychle se dokáže vyrovnat se svými počátečními nedostatky. Na druhé straně mějme na paměti i to, že nejde o žádný charitativní podnik, ale o záležitost ve které se točí poměrně velké částky - kolik asi vygeneruje cca 40 000 domén jen na udržovacích poplatcích 800,- Kč za rok?