Efektivnost připojení k Internetu se zvyšuje
Prosazují se nová, alternativní řešení
Významným rysem současného českého Internetu je všeobecné hledání vyšší efektivnosti, neboli snahy dosáhnout stejného efektu s menšími náklady, rychleji, pohodlněji, a třeba také spolehlivěji. Konkrétních projevů je mnoho, a týkají se i způsobů připojování uživatelů k internetu.Snaha po vyšší efektivnosti v oblasti využití internetu zřejmě není izolovaným jevem, ale zapadá do celkové mozaiky, kterou vytváří zhoršená ekonomická situace. Nejrůznější subjekty, od velkých firemních po individuální koncové uživatele, jsou vedeny k úspornosti, k větší návratnosti vynakládaných prostředků a k celkově větší efektivnosti.
Rozmanité tarifní programy
V oblasti připojení k internetu se tento trend projevuje tlakem na snižování nákladů na toto připojení. Tyto náklady ale mají dvě složky:- jednu, která jde do kapsy poskytovateli připojení (providerovi), a
- druhou, která jde do kapsy tomu, kdo zajišťuje fyzické propojení uživatelova počítače a sítě jeho providera.
Na letošním Invexu se objevila i analogie předplacených karet Go a Twist, známých z mobilních telefonů GSM: jde o kartu IPnet firmy Mopos, se kterou je spojen účet u příslušného providera, na který lze provolat patřičný počet minut (a poté jej lze znovu "nabít").
Jinou zajímavou alternativou je cenové zvýhodnění přístupu do internetu pouze přes cache server, které nabízí firma InWay v rámci své služby City.Way. Uživatel je tím omezen pouze v tom, že může použít službu WWW a nic jiného (například ne ICQ), ale na druhé straně jeho povinné brouzdání skrz cache server efektivně spoří přenosovou kapacitu providera, takže ten si může dovolit výraznější cenové zvýhodnění této služby. Stejně tak došlo v poslední době i k výraznému pádu cen za připojení přes ISDN (u SPT Telecom na 1189 korun měsíčně za 1 B-kanál bez časového omezení), a to vše v důsledku silné konkurence.
Za telefon pořád stejně
Poněkud odlišná je situace s druhou složkou nákladů na připojení k internetu. Zde velmi záleží na tom, zda jde o připojení "malého" uživatele (typicky s jediným počítačem), pro kterého zatím připadá v úvahu jen připojení přes veřejnou telefonní síť, nebo zda jde o připojení "většího" uživatele (typicky provozovatele celé lokální sítě), kterému se vyplatí pořídit si trvalé připojení.V prvním případě je uživatel odkázán na použití veřejné telefonní sítě s dosud monopolním provozovatelem, který konkurenci nemá a není tedy nucen snižovat své tarify - zde naopak hrozí spíše zvyšování cen, resp. růst nákladů s tím, jak SPT Telecom zamýšlí další zdražování místního hovorného v důsledku odstranění křížového financování (dosud prý jsou ztrátové místní hovory dotovány z rentabilnějších meziměstských a mezistátních). Ve druhém případě již konkurence existuje, protože poskytování datových přenosových okruhů je u nás již plně liberalizováno. Ačkoli faktická konkurence ještě není příliš velká, již se stačila kladně projevit na poklesu cen za pronájmy těchto datových okruhů.
Na obzoru bezdrátové technologie
Vzhledem k situaci kolem veřejné telefonie, která stále ještě není liberalizována, se již dnes projevuje velký zájem o bezdrátové technologie - až dojde ke skutečné liberalizaci, málokterý nový operátor bude zřejmě mít dostatek prostředků, schopností i času na to, aby rozkopával zem a kladl do ní nové kabely. Proto se budoucnost "poslední míle" (poslední části kabelu od telefonní ústředny až ke koncovému účastníkovi) zřejmě ponese ve znamení bezdrátových technologií z kategorie tzv. bezdrátové místní smyčky (WLL, Wireless Local Loop). Již dnes tuto technickou alternativu používá například Aliatel, když potřebuje dovést svůj datový okruh až do prostor zákazníka.Objevují se však i první pokusy využít bezdrátové technologie k zajištění přístupu k internetu pro uživatele s jedním nebo několika málo počítači jako náhrada využití klasické telefonní sítě. Příkladem může být již citovaná služba City.Way firmy InWay, nebo síť Eridan ostravské společnosti SNISNET.CZ. Obě jsou založeny na buňkovém principu, neboli na existenci základnových stanic, kolem kterých mohou být rozmístěny jednotlivé koncové stanice, připojující jednotlivé koncové uživatele. Na rozdíl například od buňkového principu mobilních telefonů GSM se zde však příliš nepočítá s mobilitou uživatelů, a hlavně veškerá komunikace v buňce se neodehrává po samostatných kanálech, ale sdíleným způsobem.
To v praxi znamená, že celková přenosová kapacita sítě připadající na celou buňku jako takovou je všemi účastníky dané buňky sdílena. Pokud se pak tato kapacita pohybuje například v řádu 1,5 Mbps, je vlastně každý účastník připojen rychlostí, která může teoreticky dosáhnout až této špičkové hodnoty. Ve skutečnosti je ale reálná rychlost vždy taková, jaká odpovídá momentálním možnostem a momentálnímu vytížení kapacity buňky všemi současně komunikujícími uživateli. To pak ale má i závažné důsledky na způsob zpoplatňování uživatelů, protože není možné jednoduše stanovit rychlost, jakou jsou k internetu připojeni. Proto u takových způsobů připojení se bude zřejmě platit za objem dat, přenesených jednotlivými uživateli.
Sdílení přístupu k internetu
Velmi výrazným trendem, který také úzce souvisí s připojováním uživatelů a jejich počítačů k internetu, je tendence realizovat tento přístup přes "úzká přístupová místa", umožňující i určitou míru ochrany proti neoprávněnému přístupu. V případě uživatelů s jedním nebo několika málo počítači tento trend spočívá ve sdílení jediné komutované (telefonické) přípojky, a to buď prostřednictvím technického zařízení specificky konstruovaného k tomuto účelu, nebo pomocí čistě softwarového řešení (pomocí programu, běžícím na jednom počítači, který pak funguje coby "výhybka" pro další počítače).|
Počet počítačů (IP adres) připojených k internetu | |
| Česká republika | 72 807 |
| Finsko | 456 596 |
| Maďarsko | 89 469 |
| Německo | 1 422 689 |
| Polsko | 118 698 |
| Rakousko | 155 995 |
| Slovensko | 20 270 |
| Velká Británie | 1 407 176 |
| Zdroj: RIPE - k 6. 10. 1998 | |
Připojování přes firewally
U větších až hodně velkých uživatelů, kteří provozují své vlastní počítačové sítě a chtějí je celé připojit k internetu, se jednoznačně prosazuje trend k připojování prostřednictvím firewallů. Ty mohou být řešeny různými způsoby, například na principu tzv. demilitarizované zóny, nebo jediným počítačem, který plní všechny obvyklé funkce požadované od firewallu. Výsledný efekt je ale vždy takový, že okolnímu světu (resp. okolnímu internetu) se celá připojená síť třeba i se stovkami počítačů uvnitř jeví jako jeden jediný počítač.Když se pak vyhodnocují různé statistiky o počtu uzlů připojovaných k internetu, nutně se to musí projevit poklesem výsledných cifer. Právě tímto lze vysvětlit skutečnost, která by jinak byla zřejmě dosti alarmující: že v ČR poklesl meziroční nárůst nově připojených uzlů z předloňských více než 100 procent a loňských 46 procent na letošních zhruba 24 procent (měřeno k říjnu).
Tyto údaje současně naznačují i jeden další, dosti významný trend českého internetu - k jeho největšímu růstu zřejmě dochází právě v oblasti velkých uživatelů z řad firem a nejrůznějších institucí s celými vlastními sítěmi LAN a relativně velkými počty uživatelů. V oblasti malých uživatelů s jedním nebo několika málo počítači jsou přírůstky zřejmě dosti skromné, zejména kvůli vysokým a neklesajícím nákladům na telefonické připojení.