První dojmy ze síťového CeBITu

Letošní CeBIT přinesl mnoho zajímavého v celé široké oblasti Internetu - kromě záplavy nových produktů a služeb to byly především celkové trendy, které se na letošním CeBITu začaly zřetelněji rýsovat. Navíc některé významné firmy využity CeBITu jako vhodné příležitosti pro významná oznámení a pro prezentování svých dlouhodobějších koncepcí a strategických záměrů.

Letošní CeBIT se zapsal do historie počítačového světa ještě dříve, než vůbec začal - již den před jeho oficiálním zahájením totiž proběhlo několik tiskových konferencí, na kterých se odehrály opravdu důležité věci. Například firmy Intel a Microsoft zde v předvečer CeBITu oznámily dostupnost specifikace své alternativy k tzv. síťovým počítačům, neboli své koncepce NetPC (kterou poprvé ohlásili v říjnu loňského roku). Podrobnější informace lze nalézt zde, samotný text pak na zde. Novou specifikaci ihned podpořily firmy Compaq, Dell a HP, které se na jejím vzniku spolupodílely.

Dokončení specifikace a očekávaná dostupnost prvních NetPC počítačů do 90 dnů (jak se uvádí v tiskové zprávě) bezesporu vytvoří konkurenční tlak na výrobce síťových počítačů, neboli počítačů NC. Těch se na letošním CeBITu prezentovala celá řada (od „klasických" počítačů NC typu JavaStation firmy Sun, až po NC počítače firem Oracle, IBM a dalších), ale stále ještě to byly spíše „veletržní exponáty" než vyzrálá a běžně dostupná obchodní komodita, kterou je možné si okamžitě koupit. Praktický rozjezd počítačů NC tedy stále ještě nenabral potřebné obrátky, a bude jistě velmi zajímavé sledovat, jak dopadne v konkurenci počítačů NetPC, za kterými bude stát mocná a výkonná marketingová mašinerie Microsoftu.

Známé osobnosti na CeBIT-u, aneb: velcí odkrývají některé své karty

Letošní CeBIT poctilo svou návštěvou hned několik významných osobností. Například od firmy Apple přijeli hned dva vysocí představitelé (výkonní viceprezidenti), paní Ellen Hancocková a pan George Scalise, a na dvou nezávislých tiskových konferencích seznamovali přítomné novináře s opatřeními, které firma hodlá provést ke svému „znovupostavení se na nohy".

Další významnou osobností, která navštívila letošní CeBIT, byl nejvyšší představitel (CEO) firmy Sun, pan Scott McNealy. Ten se ve svém vystoupení, proneseném zcela zpatra a ve velmi uvolněném duchu, soustředil na kritiku dosavadního výpočetního modelu, založeného na „silných" a komplikovaných koncových počítačích sítě. Své vystoupení uvedl tvrzením, že lidé by neměli dělat nic, co by „neběželo na všech počítačích na světě", a mínil tím skutečnost, že pouze jednoduché a univerzální věci mají šanci skutečně fungovat a být opravdu produktivními nástroji. Celé jeho vystoupení pak směřovalo k obhajobě nového výpočetního modelu, založeného na jednoduchosti a univerzálnosti, a na použití jazyka Java.

Jedním ze zajímavých momentů vystoupení pana McNealyho byla jeho slova o tom, že firma Sun nechce vnucovat Javu nějaké standardizační organizaci. O to více mne překvapilo, když jsem po návratu z CeBITu našel ve své poště zprávu o tom, že přesně následující den po tiskovce pana McNealyho firma SunSoft (odnož Sun-u, zabývající se vývojem Javy) odeslala organizacím ISO a IEC žádost o převzetí dalšího vývoje tohoto jazyka. Podrobnosti viz http://www.news.com/News/Item/0%2C4%2C8838%2C00.html?ndh.

Další velké jméno, které bylo na letošním CeBITu k vidění, byl pan Jim Clark, zakladatel firmy Silicon Graphics a posléze i firmy Netscape. Jeho velmi krátké vystoupení však bylo spíše jen úvodem k prezentaci budoucí strategie firmy Netscape, kterou pronesl další vysoký představitel firmy, pan Mike Horner. Základem této strategie, pojmenované „The Networked Entreprise", je snaha rozšířit výhody intranetů i směrem „ven", k zákazníkům, dodavatelům, dealerům a dalším spolupracujícím subjektům. Zásadní roli v této koncepci hraje tzv. crossware, jak jsou označovány programové celky, vycházející ze skutečně otevřených standardů, budované na komponentním principu a schopné běžet na libovolné platformě. Sympatické je, že plné znění této nové strategie bylo okamžitě zveřejněno, a lze jej najít na adrese http://www.netscape.com/comprod/at_work/white_paper/vision/intro.html

Technologie „information push"

Další důležité oznámení v předvečer CeBITu přišlo opět od firmy Intel, tentokráte ve spojení se sdružením SES (Societé Européenne des Satellites), které provozuje družicový systém Astra. Předmětem oznámení bylo založení společného podniku se jménem European Satellite Multimedia Services Company (ESM), zaměřeného na vybudování sítě ASTRA-NET poskytující vysokorychlostní konektivitu po celé Evropě. Ve své podstatě jde o využití možností družicového vysílání a nového standardu DVB (Digital Video Broadcast, využívaného hlavně pro digitální televizní vysílání) i pro datové přenosy - ať již pro nejrůznější přenosy dat z jednoho zdroje, tak i pro poskytování služeb typu „information push", a do budoucna zřejmě i pro poskytování přístupu k Internetu pro jednotlivé koncové počítače. Podrobnosti lze nalézt na adrese http://www.astra-net.com.

Firma Intel pak v průběhu CeBITu představila i další svou novinku - technologii Intercast (jde o spojení Internet-broadcast). Ve své podstatě jde o obdobu teletextu, která ale místo teletextových stránek přenáší WWW stránky. Ty se následně hromadí u uživatele (ve vyrovnávací paměti jeho počítače), a je možné se jimi podle vlastního uvážení brouzdat. Jde zřejmě o konkrétní mechanismus, který Intel hodlá využít v rámci sítě ASTRA-NET.

Technologie Intercast a síť ASTRA-Net velmi dobře zapadají do výrazného trendu, který se na letošním CeBITu začal zřetelně rýsovat. Jde o již zmíněné služby typu „information push", které mají za úkol dopravovat vybrané a předem utříděné a jinak vhodně předzpracované informace k velkému počtu „odběratelů", kteří si jejich příjem vyžádají, resp. předplatí. Průkopník celé této koncepce, firma Pointcast, sice na CeBITu zastoupena nebyla, ale svá řešení zde prezentovaly i další firmy - jak po stránce technologií vhodných pro šíření informací stylem „push", tak i pokud jde o poskytovatele vlastního informačního obsahu.

Například prostřednictvím družic Eutelsat je dnes kromě digitální televize DirecTV nabízena i služba DirecPC, umožňující distribuovat datový obsah k mnoha uživatelům současně. Na CeBITu ale byla představena i další technologie fungující na „platformě" Eutelsat-u (nebo i prostřednictvím kabelové televize), a nabízející možnost šíření informačního obsahu: jde o technologii Net On Air (obdobnou technologii Intercast, a šířící WWW stránky místo teletextu). Prezentoval se dokonce i první „internetový vysílač", který technologii Net On Air využívá k šíření vlastního informačního obsahu (či spíše „programu"?), s příznačným jménem „Net Channel One" (podrobnosti: medianet@flix.de).

Elektronický obchod, aneb: zájem o extranet

Jestliže loňský CeBIT se nesl ve znamení nástupu intranetu, pak ten letošní se již odehrával spíše ve znamení extranetu. Intranetová řešení byla stále ještě v kurzu a mnoho firem se s nimi prezentovalo, ale čím dál tím větší důraz se začíná klást i na využití internetových technologií směrem „ven", k uživatelům mimo vlastní organizaci. Souvisí to ostatně i s faktem, že zřejmě končí doba pouhého „objevování" Internetu, a na pořad dne přichází tvrdý „virtuální byznys". Od Internetu se dnes již očekává, že začne vydělávat, nebo že alespoň nepřímo podpoří obchodní aktivity svých uživatelů. Proto neutuchající zájem o intranet, který dokáže zefektivnit fungování vlastní organizace, ale čím dál tím větší zájem i o „externě namířené" aktivity typu elektronického obchodu, elektronického bankovnictví apod. Několik konkrétních řešení v oblasti elektronického obchodu již bylo na letošním CeBITu k vidění (například systém INTERSHOP firmy Intershop Communications, http://www.intershop.net, projekt Apollo firmy Oracle apod.), ale stále ještě jde o oblast, kde mnoho věcí není zcela dořešeno, resp. dostatečně standardizováno (například bezpečné elektronické transakce), a tak skutečný boom v této oblasti nastane asi až později.

Přístupové technologie

Velmi markantní trend se na letošním CeBITu začal rýsovat i v oblasti technologií, používaných koncovými uživateli pro přístup k Internetu. Využití běžné veřejné telefonní sítě dosáhlo svého maxima s modemy 56 kbps, a další zvyšování přenosové kapacity se již musí ubírat jinými cestami. Jednou z nich je technologie ISDN, která je „oficiálním" řešením z rukou telekomů, ale pro mnoho uživatelů nabízí příliš málo, za příliš mnoho peněz. Zajímavější alternativou jsou různé bezdrátové přípojky (WLL, Wireless Local Loop), které nevyžadují existenci žádného „hmotného" přenosového média, a dnes již dokáží nabídnout přenosové rychlosti v řádu megabitů za sekundu.

Doslova hitem letošního CeBITu však byly technologie, označované obecně jako xDSL (Digital Subscriber Line). Jde o technologie, které se snaží v maximální možné míře využít již existujících „drátů" mezi uživateli a telefonními ústřednami (přesněji: účastnických přípojek, subscriber line), a to i za cenu podstatných změn na zařízení na obou koncích vedení - tedy i na straně vstupního bodu do telefonní sítě. Díky tomu dokáží technologie xDSL doslova „vymačkat" z existujících metalických přípojek až neuvěřitelné přenosové rychlosti v řádu megabitů za sekundu - bohužel ale jen na omezenou vzdálenost (několika málo kilometrů, což ale většina přípojek nepřekračuje).

Jednak z variant xDSL, technologie ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line), například počítá s nesouměrností přenosových kanálů v obou směrech - propustnější kanál vytváří směrem k uživateli, kde se očekává přenos většího objemu dat, zatímco kanál směrem od uživatele je dimenzován jako pomalejší. Avizované parametry jsou 7 Mbps směrem k uživateli a 640 kbps směrem od uživatele, což ve srovnání s dnešními telefonními modemy vypadá jako pohádka z jiného světa - zvláště uvážíme-li, že jde vlastně o přenos po „těch samých drátech". Na letošním CeBIT-u již bylo k vidění několik různých modemů ADSL, a dokonce už i celých řešení přístupových serverů (hub-ů) s ADSL modemy (například systém FastInternet firmy Orckit, http://www.orckit.com), ale zatím jde stále ještě o proprietární řešení, kterým chybí jednotný standard. Do budoucna se ale jistě máme na co těšit.

Nové produkty pro Internet

Všeobecnému a velkému zájmu o Internet samozřejmě odpovídá i nabídka nejrůznějších produktů a služeb pro tuto oblast. Těch bylo na letošním CeBITu opravdu hodně, a tak se zmíním jen o některých zajímavějších novinkách, naznačujících určité trendy.

Poměrně novou kategorií internetových produktů jsou zařízení, označovaná obecně jako „Internet sharing devices" (doslova: zařízení pro sdílení Internetu). Jde o řešení, umožňující velmi malým skupinám uživatelů vystačit s jedinou přípojkou k Internetu, typicky komutovanou, a s jedinou IP adresou, jedinou adresou pro elektronickou poštu atd. Celkem pochopitelně jde o zařízení s minimálními nároky na instalaci a konfiguraci, tak aby je dokázal úspěšně uvést do provozu i méně zkušený uživatel. V důsledku toho pak jde o řešení kombinující HW a SW prvky - tj. jsou to „krabice", které většinou stačí zapojit, zapnout a používat.

V oblasti programů pro Internet se objevilo hned několik nových „osobních" vyhledávacích nástrojů. Ty zřejmě vychází vstříc tomu, že v dnešním Internetu je stále těžší něco konkrétního najít, a tak se snaží uživateli co možná nejvíce pomoci a usnadnit mu jeho vyhledávání. Z věcného hlediska jde nejčastěji o tzv. meta-vyhledávací služby, které na základě uživatelova dotazu ještě na jeho počítači sestaví vyhledávací plán (neboli rozhodnou, které vyhledávací služby bude nejrozumnější oslovit), a dotaz pak podle tohoto plánu také skutečně rozešlou do Internetu. Jakmile obdrží výsledky, sestaví je do jednoho výsledného celku, a předloží uživateli. Na loňském CeBITu byla k vidění první vlaštovka těchto produktů, program Compass firmy QuarterDeck. Letos se takovýchto programů objevilo hned několik.

Do zcela samostatné kategorie „internetových spotřebičů" (Internet appliances) se s postupem času vyprofilovaly i nejrůznější doplňky k běžným televizím, které mají svým uživatelům umožnit přístup do světa Internetu, za co možná nejmenší náklady a s co možná největší jednoduchostí instalace a používání. Na CeBITu byl k vidění například systém WebTV (http://www.webtv.net) firmy Philips, či systém SurfTV méně známé francouzské firmy COM One (http://www.com1.fr]. Původně se takováto zařízení (označovaná také jako „set-top boxes") považovala za síťové počítače (počítače NC), ale dnes již je zřejmé že jde skutečně o dvě různé věci, určené pro různá odbytiště - skutečné počítače NC do kanceláří, „internetové spotřebiče" do domácností.

internetová telefonie vzata na milost?

Zajímavou, užitečnou, ale poněkud kontroverzní službou dnešního Internetu je možnost telefonování po síti. Pro uživatele je tato služba nesmírně lákavá, a tomu odpovídá i množství produktů podporujících tuto službu - od samostatných „internetových telefonů" až po utility, zaintegrované do nejrůznějších WWW browserů.

Telekomunikační společnosti, provozující klasickou telefonii, však ještě donedávna vystupovaly aktivně proti internetovému telefonování. V USA se dokonce snažily tuto službu zakázat, nebo alespoň zatížit speciální daní. Ani jedno se naštěstí nepodařilo, a dnes se naopak zdá, že i velké telekomunikační společnosti vzaly internetovou telefonii na milost. Některé telekomunikační společnosti zareagovaly na fenomén internetové telefonie tak, že samy začaly poskytovat potřebnou internetovou konektivitu, resp. přístup k Internetu. Jiné šly ještě dále, a snaží se propojit klasické telefonní soustavy s internetovou telefonií, tak aby byl možný „přestup" hovorů z veřejné telefonní sítě do Internetu a naopak. Své záměry a strategie v tomto směru prezentoval na CeBITu například německý koncern Siemens.

Poslední CeBIT před deregulací

Letošní CeBIT byl vlastně posledním, který se konal ještě před deregulací telekomunikačních služeb, ke které má v Německu dojít na přelomu roku 1998 (zatímco u nás jsme se rozhodli chránit náš monopol nejméně do počátku roku 2001). Příznaky konce monopolu nebyly na jedné straně příliš patrné - například stánek německého telekomu byl doslova obrovský, a jeho součástí byly hned dvě dlouhé promenády. Na druhé straně se ale podobně impozantně prezentovala i jedna významná aliance jménem o.tel.o (založená firmami RWE a VEBA), usilující o vstup na deregulovaný německý telekomunikační trh. Na její tiskové konferenci si pak předseda představenstva firmy VEBA trpce postěžoval na složitost jednání s německým telekomem, který se stále chová velmi monopolně.

Nechme se tedy i my překvapit, zda první leden roku 1998 přinese skutečně významné změny, byť zatím jen za hranicemi naší vlasti, a zda úvahy oficiálních míst o nutnosti vstupu do globální informační společnosti a vytvoření skutečně konkurenčního prostředí zůstanou jen na úrovni líbivých frází, nebo zda se je podaří také naplnit skutky. Příští CeBIT bude první příležitostí k posouzení, jak to dopadlo a jaké to přineslo důsledky - byť pro nás to stále bude jen pozorováním z povzdálí.