Vyšlo v týdeníku CHIPweek č. 18/96, 30. dubna 1996
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a96/a618k130.php3

Cyberspace

Už jste se někdy zamysleli nad tím, kde se vlastně nachází peníze, které máte na svém účtě v bance? Rozhodně nečekejte, že u přepážky složené bankovky a mince odpočívají někde v dobře uzamčeném a hlídaném trezoru, kde na ně nikdo ani nesáhne! Aktuální stav vašeho konta je vyjádřen zápisem na nějakém papírovém dokumentu či hodnotou položky v databázi, ale to stále nedává odpověď na původní otázku: „kde doopravdy jsou vaše peníze"? Když ze svého účtu převedete nějakou částku na jiný účet, kde vlastně tato transakce probíhá? A jak to například vypadá s vašimi akciemi, které jste získali v kupónové privatizaci? Mohli jste si na ně někdy „sáhnout"? Nejspíše ne, když to jsou vlastně jen jakési záznamy ve středisku cenných papírů. Přesto ale s nimi můžete určitým způsobem manipulovat, například prodávat je. Vaše peníze i akcie tedy existují ve formě konvence, představy, uspořádání či jiné obdobné konstrukce, kterou shodně respektujete a pracujete s ní jak vy, tak i banky, střediska cenných papírů a podobné instituce.

Vaše peníze i vaše akcie tedy existují a „žijí" v uměle vytvořeném světě, jehož existence bývá podložena technickými i jinými (například organizačními) opatřeními. Lidé si v poslední době budují takovýchto umělých světů více, a nejde tedy o specialitu bankovního či burzovního světa. Jiným příkladem může být třeba telefonní síť - když někomu voláte, kde se vlastně uskutečňuje váš hovor? Asi ne ve vašem telefonním přístroji, v té plastové skříňce kterou máte před sebou. Nebo co když se připojíte k Internetu a začnete se jím brouzdat na vlnách služby WWW, čím se to vlastně brouzdáte? Jakým světem? Existuje vůbec? Nejspíše ano, když má své zákonitosti a pravidla, své zvyky i obyčeje, a na jeho existenci a interpretaci se shoduje více různých subjektů. Ale je to současně svět uměle vytvořený. Jak ho však pojmenovat, jak mu říkat?

V roce 1984 vyšel jeden velmi zajímavý a úspěšný román žánru sci-fi, z pera spisovatele Williama Gibsona. Jmenoval se Neuromancer, a přinášel vizi celosvětové sítě, ke které se jednotliví lidé připojovali přímo prostřednictvím „nervového rozhraní", a v rámci které se odehrávalo veškeré světové dění. Byla to vize uměle vytvořeného světa, založeného na technikách, postupech a metodách spadajících do širší oblasti kybernetiky. Proto jej také autor pojmenoval Cybespace (jako zkráceninu z: Cybernetic Space, neboli kybernetický prostor).

Autorova vize společnosti žijící a fungující především v „kybernetickém prostoru" byla opravdu přesvědčivá, a román Neuromancer sklidil velké ovace a četná uznání (např. ceny Nebula, Hugo a další). Termín Cyberspace, který zde byl poprvé použit, se pak již nesmazatelně zapsal do moderní terminologie světa plného informačních technologií (přestože samotný termín „kybernetika" se zdá být na ústupu). Jeho konkrétní interpretace se ale často různí - například někdy je jako „cyberspace" označováno to, co vznikne aplikací technik tzv. virtuální reality. Jindy právě a pouze to, co vytváří celosvětová pavučina služby World Wide Web, a jindy je zase pojem Cyberspace ztotožňován s Internetem jako takovým.

Nejčastěji je ale pojem „cyberspace" používán šířeji, jako obecné označení uměle vytvořených světů, kterých dnes existuje více a dokonce mohou být i zcela disjunktní - například svět ve kterém probíhají bankovní transakce, celosvětová telefonní síť, svět služby World Wide Web apod. Obecně svět, ve kterém hmotná podstata (tělo) ztrácí na významu, a prim naopak hraje podstata myšlenková, logická, věcná (duch). Zajímavým charakteristickým rysem takovýchto kybernetických prostorů je skutečnost, že to zdaleka nejsou pouhá pasivní skladiště objektů, byť abstraktní povahy (typu knihoven, archivů souborů, databází apod.). Jde o světy s vlastním životem, ve kterém probíhají určité aktivity - například převody z účtu na účet, dialogy mezi lidmi, či ještě jiné druhy transakcí a interakcí. Zajímavé je i to, že „kybernetickém prostory" mají obvykle odlišnou geometrii (či topologii) než náš reálný svět. Například ve světě WWW může být měřítkem vzdálenosti počet odkazů, přes které je třeba přejít k určitému zdroji resp. WWW stránce, ale naopak fyzické umístění této stránky může být zcela irrelevantní.