Za kolik je u nás Internet?

Obsah:

• Poskytovatelé s vlastní přípojkou a bez vlastní přípojky
• Kolik stojí připojení pevnou linkou
• Kolik stojí komutované připojení jednotlivých počítačů

Nabídka internetových služeb v naší zemi byla po dlouhou dobu omezována monopolem na veřejné poskytování služeb přenosu dat, který vlastnila firma EuroTel (jako původní provozovatel stejnojmenné veřejné datové sítě). Existence tohoto monopolu znamenala, že nikdo jiný nemohl získat oprávnění na skutečně veřejné poskytování služeb přenosu dat, mezi které patří i poskytování přístupu k Internetu. Jedinou možností bylo získat oprávnění na poskytování těchto služeb nějakým způsobem omezenému a limitovanému okruhu uživatelů. I za této situace se u nás etablovali dva poskytovatelé připojení: akademická síť CESNET, provozovaná Výpočetním centrem ČVUT Praha, a firma COnet (nedávno přejmenovaná na Internet CZ).

V polovině loňského roku, v souvislosti s odkoupením divize počítačových sítí firmy EuroTel a jejím přechodem pod SPT Telecom (pod názvem NexTel), došlo k zásadní změně - původní monopol, který měl skončit v listopadu 1995, totiž nepřešel na nového vlastníka a přestal platit. Díky tomu se pak náš trh poskytování internetových služeb plně otevřel, a dále se vyvíjel přirozeným a dosti dynamickým způsobem. Na scéně se objevila celá řada nových subjektů, které projevily zájem o poskytování služeb souvisejících s Internetem. Lze je přitom rozdělit do několika kategorií či skupin.

Poskytovatelé s vlastní přípojkou a bez vlastní přípojky

První skupinu tvoří takové subjekty, které mají či právě si zřizují vlastní přípojku do zahraničí, směrem do jádra Internetu (nebo alespoň již veřejně oznámily záměř takovouto přípojku vybudovat). Patří mezi ně oba původní poskytovatelé, tj. CESNET a Internet CZ, a dále firmy IBM, PVT, Datac, NexTel a italský Video on Line. Podrobnější údaje o jejich přípojkách uvádí následující tabulka:

Druhou skupinou pak tvoří firmy, které nemají vlastní přípojku do zahraničí, potřebnou konektivitu si samy kupují od některého z provozovatelů s vlastní přípojkou, přidávají k této konektivitě další služby a prodávají ji dále svým koncovým zákazníkům. Nejčastěji přitom jde o firmy, které se zaměřují na poskytování přístupu „v malém", tedy jednotlivým zákazníkům, po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě, a na poskytování souvisejících podpůrných služeb. Některé z těchto firem bez vlastní přípojky do zahraničí však také samy nabízí i připojování pevnou linkou. Příkladem firem z této skupiny mohou být firmy Autocont, AxonNet, Bajt, EvroCAD, GTS Czechcom, INEC, Infima, LAN projekt, LUKO, ProInfo a SPINET.

Kolik stojí připojení pevnou linkou

V cenách za jednotlivé druhy přípojek k Internetu došlo v souvislosti s pádem monopolu Eurotelu a s příchodem nových poskytovatelů k výraznému zlomu. Například ještě na loňském Invexu rozdávala firma Internet CZ (bývalý Conet) ceník, podle kterého si za přípojku pevnou linkou s přenosovou rychlostí 64 účtovala přesně 99 000,- korun měsíčně. Dnes již je možné pořídit přípojku s touto nominální přenosovou rychlostí za cca 44 000,- Kč (od firem jako CESNET, GTS, IBM ČR, INEC a dalších), či dokonce za necelých 39 tisíc (od firmy Datac), až za 36 000,- (od firmy LUKO). Pokud jste ochotni se spokojit s pevnou přípojkou jen o rychlosti 9,6 kbps, můžete ji pořídit již za necelých 12 000,- (od CESNETu), či dokonce za necelých 10 000,- (od firem Datac a LUKO). Konkrétní nabídky jednotlivých firem se samozřejmě mohou v čase různě měnit, i v důsledku konkurenčních tlaků - proto zde uvádíme pouze orientační cenové relace, a v případě konkrétního zájmu vřele doporučujeme informovat se na aktuální ceny přímo u jednotlivých poskytovatelů. Potřebné adresy a telefonická spojení na ně najdete v přiložené tabulce.

Kolik stojí komutované připojení jednotlivých počítačů

Ještě k většímu poklesu cen než u přípojek pevnou linkou došlo u přípojek komutovaných, určených pro připojování jednotlivých počítačů. Zde se obvykle zákazník setká s různými cenovými strategiemi: na jednom konci spektra stojí měsíční paušál, který pokrývá neomezenou dobu připojení. Takovouto službu lze pořídit například od CESNETu (za 3000,- Kč měsíčně), od firem Datac a EvroCAD (za 2850,-), či od firmy LUKO (za 2500,- Kč měsíčně). Doslova cenovou bombou je pak oznámení italského poskytovatele Video on Line, který počátkem loňského prosince vstoupil i na náš trh internetových služeb a ohlásil záměr poskytovat časově neomezený komutovaný přístup za měsíční paušál pouhých 495,- Kč.

Uprostřed spektra cenových strategií pak jsou takové měsíční paušály, které pokrývají jen určitou dobu připojení (například 10, 20, až 240 hodin měsíčně), a při jejím překročení se platí samostatně za každou další minutu, obvykle 1 korunu. Na druhém konci spektra pak jsou takové měsíční paušály, které nepokrývají žádnou dobu připojení, a zákazník pak platí samostatně za každou minutu strávenou v Internetu. Takovýto měsíční paušál pak lze pořídit již za 350,- Kč měsíčně (např. u firem Datac, EvroCAD či LUKO).

Pokud vás zajímají přesné ceny a další podmínky, opět doporučujeme kontaktovat přímo jednotlivé poskytovatele. Budete-li si vybírat právě tento druh připojení, nezapomeňte se ptát také na to, kde se nachází přístupové body do sítí jednotlivých poskytovatelů připojení, kolika modemy jsou osazeny (a jak rychlé tyto modemy jsou), a kolik uživatelů zde připadá na jeden modem.

Pokud jde o nabídku potřebného programového vybavení pro práci v Internetu, zde je nabídka relativně dosti široká. Praktický každý poskytovatel připojení k Internetu je schopen vám zajistit či alespoň zprostředkovat prodej někjterého vhodného produktu. Některé oblíbené internetové produkty a aplikace se ale distribuují poněkud jiným způsobem, než běžným „přespultovým prodejem" - lze si je volně „stáhnout" přímo z Internetu, po určitou dobu zkoušet, a pak za ně bu´d zaplatit nebo je přestat používat (tj. jde v zásadě o shareware). Zřejmě nejznámějším internetovým produktem, který je šířen nejvíce tímto způsobem, je browser Netscape Navigator firmy Netscape. Když jsme se tuzemských firem dotazovali, zda dokáží zaregistrovat (zlegalizovat) takovéto produkty obecně a browser Netscape Navigator konkrétně, odpověděly nám kladně tři firmy: AxonNet, Internet CZ a LAN Projekt.