Mail OnNet (II)

V předchozím čísle CHIPweeku jsme se poprvé podrobněji seznámili s poštovním klientem Mail OnNet, který je součástí programového balíku OnNet verze 1.2 firmy FTP Software. Minule nás přitom zajímal spíše pohled systémový - v jakém prostředí Mail OnNet pracuje, s jakými aplikacemi se dokáže dorozumět, a s jakými poštovními servery dokáže spolupracovat. Dnes se na tento produkt podíváme spíše z uživatelského pohledu.

Jednou za zajímavých vlastností poštovního klienta Mail OnNet je značná „roztroušenost" jeho různých konfiguračních a nastavovacích prvků - některé věci si může nastavit sám uživatel přímo ve vlastním programu, zatímco jiné věci se nastavují prostřednictvím zvláštní utility (která se při instalaci OnNetu nainstaluje do tzv. Ovládacího panelu MS Windows), zatímco ještě jiné věci se nastavují přímo v konfiguračních souborech v adresářích Mail OnNetu a v systémových adresářích MS Windows. Na první pohled to sice působí dosti krkolomným dojmem, ale na druhé straně to má svou logiku - běžný uživatel je totiž připuštěn pouze k tomu, co je skutečně určeno pro něj, zatímco ostatní věci (především systémového charakteru), jsou před ním skryty. Takže například nastavení transportních mechanismů (přenosových protokolů pro práci s poštovními servery, jejich adres apod., viz minule) se řeší mimo samotný program, a běžnému uživateli záměrně není poskytován prostor k takovému experimentování, při kterém by mohl „sám sobě ublížit".

Adresář je jen jeden

Práce s adresářem při sestavování nové zprávy

Uživatel však samozřejmě stále ještě má celou řadu možností, jak si poštovního klienta Mail OnNet uzpůsobit svým vlastním představám a potřebám. Například vedení adresářů (seznamů adres pro elektronickou poštu) je plně v jeho moci. Na druhé straně je v tomto ohledu odkázán dokonce výhradně sám na sebe, protože v Mail OnNetu neexistuje možnost sdílet celé adresáře či alespoň jejich části s jinými uživateli, nebo využívat systémové adresáře, připravené a udržované správcem sítě. Každý uživatel má k dispozici vlastně jen jeden jediný adresář (označovaný jako Address Book), který je navíc striktně lineární - jde o jediný seznam, který není možné jakkoli dále členit či přehledně organizovat, a všechny adresy jsou v něm tedy „na jedné hromadě". Na druhé straně práce s tímto jediným adresářem je velmi jednoduchá, a naznačuje ji první dnešní obrázek - při sestavování nového dopisu stačí kliknout na tlačítko „Address", načež se vám otevře právě zmíněný adresář (Address Book) se seznamem adres. Zde pak můžete vybírat sami nebo s využitím vyhledávací funkce, a když hledanou adresu v seznamu najdete, musíte ještě zadat, jakým způsobem má být použita - zda má být v nově sestavované zprávě zanesena do políčka To: (tj. zda má být adresou příjemce zprávy), či do políčka Cc: (tj. zda má být adresou příjemce kopie). Zadávání adres příjemců tzv. slepých kopií (Bcc:) je řešeno jiným způsobem (přes volbu Options při sestavování zprávy). Zcela přitom chybí jakákoli podpora tzv. distribučních seznamů, neboli možnost předem si připravit seznam více uživatelů, kterým bude rozesílána stejná zpráva, a pak takovýto seznam opakovaně používat.

Přílohy - podporován je standard MIME

Příklad již sestavené zprávy, připravené k odeslání

Velmi intuitivní je v poště Mail OnNet práce s tzv. přílohami (anglicky: attachments), neboli se soubory prakticky libovolného typu, které se dají posílat jako přílohy jednotlivých zpráv. Uživatel si v podstatě pouze vybere, který soubor chce připojit jako přílohu (nebo které soubory, protože příloh může být více), a o další se již nemusí starat. Není například vůbec zatěžován tím, jak má být jím zadaný soubor upraven pro potřeby přenosu - o to se naopak musí předem postarat správce sítě. Ten totiž musí v konfiguračních souborech Mail OnNetu stanovit, jakým způsobem mají být konvertovány různé druhy souborů, které mají být přenášeny jako přílohy čistě textových zpráv.

Poštovní klient Mail OnNet řeší přenos binárních (netextových) příloh způsobem, který je obvyklý v sítích na bázi TCP/IP (jak ostatně odpovídá celé jeho koncepci). Konkrétně to znamená, že ke zmíněnému účelu používá standard MIME ( Multipurpose Internet Mail Extensions), podle kterého kóduje binární přílohy pro potřeby jejich přenosu. Sám je ovšem dostává (od uživatele, resp. od jiných aplikací prostřednictvím rozhraní MAPI) v takovém formátu, jaký je charakteristický pro prostředí MS DOSu, resp. MS Windows (a který přebírá definice rozhraní MAPI). Takže to, co konkrétně musí udělat správce sítě, je stanovit v konfiguračních souborech OnNetu, jak mají být konvertovány soubory mezi formáty MIME a MAPI.

Podpisy, šablony a citování originálů

Nabídka připravených podpisů

Poštovní klient Mail OnNet je vybaven celou řadou funkcí, které zvyšují celkový uživatelský komfort, a zefektivňují práci s elektronickou poštou. Tak jako většina ostatních poštovních klientů, je i Mail OnNet schopen automaticky připojit k odesílané zprávě i vás podpis - tedy krátký text, obvykle obsahující údaje o odesilateli (např. údaj o zaměstnavateli, adresu pro listovní poštu, telefon a fax apod.). Na rozdíl od většiny ostatních klientů, kteří pracují s jediným standardním podpisem, vám Mail OnNet dá vybrat z tolika alternativ, kolik si jich předem připravíte (viz třetí obrázek).

Užitečnou vlastností, která také nebývá často k vidění, je schopnost práce se šablonami - neboli možnost předem si připravit text, předmět i adresy častěji se opakujících zpráv, a ty pak jen vhodně doplňovat při konkrétním odesílání. Také takovýchto šablon si můžete v OnNetu vytvořit prakticky libovolně mnoho, a pak si mezi nimi vybírat.

Nastavení voleb pro automaticky připravované odpovědi

Samozřejmostí snad všech poštovních programů je schopnost automaticky vygenerovat základ odpovědi na zadanou zprávu - předvyplnit adresu příjemce a odesilatele, sestavit předmět zprávy (obvykle prefixováním původního předmětu výstižným Re:), a na přání uživatele také ocitovat původního textu, ke kterémy odpovídající pak jen připíše své vlastní reakce. Mail OnNet toto všechno umí, ale navíc vám dovoluje předepsat si znak či celý textový řetězec, kterým má být v textu odpovědi uvozen text originální zprávy. Kromě toho Mail OnNet umožňuje i nastavit řetězec, kterým je takovýto vložený text původní zprávy uvozen a zakončen. Příslušné okénko pro nastavení těchto možností vidíte na čtvrtém obrázku - v zadávaných textech je dokonce možné se odkazovat i na datum odeslání původní zprávy, na jejího odesilatele, i na předmět zprávy. Jak potom v praxi takováto automaticky předpřipravená odpověď může vypadat, vidíte na dnešním pátém obrázku.

Foldery

Příklad odpovědi s citací originálu

Další typickou funkcí snad úplně všech poštovních programů je schopnost práce s tzv. foldery. Ty je nejlépe si představit jako „škatulky" či „pořadače", do kterých si uživatel může třídit došlé i již odeslané zprávy, podle takového systému, jaký sám uzná za vhodné. Mail OnNet podporuje hierarchické foldery, neboli možnost vytvářet foldery, vnořené do jiných folderů - jak ostatně naznačuje poslední, šestý obrázek.

Příklad hierarchického uspořádání folderů

Co mne ovšem poněkud zklamalo, je možnost přidělovat jednotlivým folderům nejvýše osmiznaková jména, navíc bez mezer a různých speciálních znaků. Důvod je jasný - Mail OnNet si podle jména folderu pojmenovává DOS-ový adresář, ve kterém si obsah folderu uchovává. Jiné poštovní programy (například volně šiřitelný Pegasus Mail) však tento problém nemají, a dovolují uživateli pojmenovávat foldery prakticky libovolně (včetně národních znaků).

Další užitečnou schopnost, kterou jsem u programu Mail OnNet postrádal, je schopnost filtrování zpráv a jejich automatického přesouvání do jednotlivých folderů - tak, aby se vám všechny došlé zprávy neskladovaly na jedné velké „hromadě", ale aby se např. veškeré dopisy od vašeho nadřízeného automaticky ukládaly do zadaného folderu, příspěvky z elektronické konference XY do jiného folderu atd.

Co přinese verze 2.0

V době psaní tohoto článku se již začaly objevovat první zprávy o tom, že firma FTP hodlá v blízké době uvést na trh novou verzi balíku OnNet, konkrétně verzi 2.0, ve které poštovní klient Mail OnNet nejspíše nebude chybět. Uvidíme tedy, co nového přinese. Jakmile jej dostanu do ruky, rád se s vámi podělím o své dojmy.