FAQ
Počítačové sítě dnes nabízí více různých prostředků pro vzájemnou komunikaci v celých širších skupinách uživatelů. Z těch nejrozšířenějších a současně i nejoblíbenějších lze jmenovat elektronické konference, zprostředkovávané elektronickou poštou, a dále tzv. síťové news (netnews, network news, též: Usenet), se svými tematicky zaměřenými diskusními skupinami (newsgroups) - viz též seriál Toulky Internetem.
Ať už je ale konkrétní této forma diskuse jakákoli, pro jednotlivé diskutující je zřejmě nejvýznamnější právě její skupinový charakter. Neboli fakt, že když někdo napíše nějaký příspěvek do diskuse, dostane tento jeho příspěvek hned celý širší okruh lidí, u kterých lze právem předpokládat, že se zajímají o stejnou problematiku jako autor příspěvku (když se do příslušné skupiny diskutujících z vlastní iniciativy zařadili). Této skutečnosti lze velmi výhodně využít například tehdy, když se chcete podělit o své vlastní zkušenosti, když si chcete něco ujasnit, nebo se naopak dozvědět něco nového. Vznesete-li „do éteru" nějaký svůj dotaz, máte dost velkou šanci, že váš dotaz „uslyší" někdo, kdo na něj dokáže fundovaně odpovědět. Ale jak je to s ochotou odpovědět? Bude ten, kdo odpověď na váš dotaz zná, také ochoten věnovat jisté úsilí tomu, aby vám svou odpověď poskytl?
Problém zřejmě není v tom, že by si odpovědi znalý člověk chtěl své znalosti a vědomosti ponechat jen a jen pro sebe. I když samozřejmě vždy existují výjimky, dosavadní praxe je spíše taková, že do různých forem „sítěmi podporovaných diskusí" se lidé přihlašují právě proto, že se o své znalosti a zkušenosti chtějí s ostatními průběžně dělit.
Skutečný problém bývá někde úplně jinde. Zkuste si představit, že jste oním „odpovědi znalým" člověkem, a už nejméně po sté slyšíte ten samý dotaz, položený zbrusu novým účastníkem, který právě vstoupil do diskuse. Bude se vám chtít i po sté odpovídat, se stejným zanícením a stejně vyčerpávajícím způsobem jako poprvé či podruhé? Asi ne, že.
Takže nyní již snáze pochopíte, proč „staří harcovníci" nejrůznějších diskusních skupin čas od času zasednou, a sepíší odpovědi na nejčastěji pokládané otázky, které ve svých diskusních skupinách slýchají. To co vznikne, dostává obvykle příznačný název FAQ, což je zkratka od: Frequently Asked Questions (nejčastěji pokládané otázky). Nenechte se ale tímto názvem zmást, nejde pouze o souhrn otázek jako takových, ale především o odpovědi na tyto „nejčastěji kladené otázky". Navíc takové odpovědi, které většinou vychází nejen z vědomostí toho, kdo dokument FAQ zpracovává, ale které obvykle shrnují i průběh případné diskuse ke konkrétní otázce, pokud k ní někdy předtím došlo. Takže dokumenty FAQ jsou mnohdy i určitou kronikou diskusní skupiny, v rámci které vznikly, či „oficiálním" zápisem výsledků diskuse ke konkrétním otázkám.
Pro „nově příchozí" do určité diskusní skupiny je pak velmi vhodné, když si hned na začátku prostudují příslušný dokument FAQ. Jednak se tím dostanou vhodně „do obrazu" a upřesní si, o čem diskuse skutečně je, a dále zde nejspíše najdou předem připravené a fundované odpovědi na většinu běžných otázek. Díky tomu se pak mohou vyvarovat zbytečnému vznášení triviálních otázek, na které již bylo mnohokráte předtím odpovězeno, a tím ušetří čas sobě i ostatním.
Dokumenty FAQ vznikly v prostředí tzv. síťových news, v rámci jednotlivých diskusních skupin - většina z nich (ale zase ne každá) má svůj vlastní dokument FAQ. Časem se ale ukázalo, že jde o velmi užitečnou a všemi stranami žádanou konvenci, takže dokumenty stejného charakteru (a hlavně stejného označení: FAQ) začaly vznikat i mimo rámec síťových news. Dnes se s nimi můžeme setkat na mnoha různých místech, v mnoha různých „oficiálních" i „neoficiálních" podobách, mnohdy zaměřených i na konkrétní produkt či službu.
Proto hledáte-li dnes nějaké informace k určitému tématu, je vhodné se hned na počátku porozhlédnout se, zda k tomuto tématu již existuje vhodný dokument FAQ. Ovšem kde a jak ho hledat, to už by zase bylo na jiné povídání. Najdete jej v dalším dílu Toulek Internetem, v přístím CHIPweeku.