Unix Salon, Computer Graphics, nebo Počítačové fórum?

S počítačovými výstavami v Praze je to v poslední době podobné, jako s pražskými tramvajemi: hodně dlouho nejede žádná, ale pak jich jede hned několik najednou.

Není to tak dávno, co někdo naplánoval pražský PC Salon přesně na dobu každoroční poutní cesty do evropské počítačové mekky, německého Hannoveru, za tamním veletrhem CeBIT. Asi se to setkalo s úspěchem, a tak se naše počítačová veřejnost brzy dočkala zajímavého repete - tentokráte sice čistě domácího, ale zato v ještě dokonalejším provedení. Prakticky současně totiž v Praze probíhaly hned tři počítačové výstavy. Abych ale nebyl k jejich organizátorům zase až tak přísný - dvě z nich nebyly tak úplně disjunktní, protože se konaly ve stejném čase, ve stejném místě v prostoru, a byly přístupné na jedinou vstupenku. Jejich návštěvník mnohdy ani nepoznal, zda se právě dívá na expozici v rámci již čtvrtého ročníku počítačové výstavy Computer Graphics, nebo na expozici prvního ročníku teprve začínající výstavy Počítačové fórum. Obě tyto výstavy totiž měly jednoho pořadatele, konaly se ve dnech 11. až 14. dubna na pražském Výstavišti, a kromě svých názvů prakticky splývaly.

Zato třetí výstava, Unix Salon, byla s oběma sourozenci zcela disjunktní. Byla o den kratší (trvala jen od 11. do 13. dubna), a konala se i na jiném místě: od Výstaviště coby kamenem dohodil a zbytek dojel metrem - v pražském Paláci kultury. Návštěvníci sice mohli bez větších problémů stihnout všechny tyto výstavy, a mimopražským to možná pomohlo minimalizovat jejich cestovní náklady, ale vystavujícím firmám to zřejmě způsobilo nemalé komplikace. Jako bych před sebou viděl ty nešťastné šéfovské dušičky, doslova drcené tíživým dilematem moderní doby - vystavovat na Unix Salonu, nebo na spojených výstavách Computer Graphics a Počítačové fórum? Naštěstí hamletovské „vystavovat či nevystavovat" většinu šéfovských dušiček asi moc netížilo, protože právě jejich firma vystavovat jednoduše musela - jinak by o ní kdejaký rádobyvtipný pisálek okamžitě napsal, že už zachází na úbytě. A co teprve lidské řeči, a nedej bože konkurence ...

Zajímavé bylo, jak se jednotlivé kategorie firem s tímto dilematem vyrovnaly. Největší světová jména, mj. IBM, DEC a HP, dala přednost Výstavišti a spojeným výstavám Computer Graphics a Počítačové fórum. Zřejmě jedinou výjimkou byla firma ICL, která dala přednost Paláci kultury a výstavě Unix Salon. Vesměs opačně pak volila významnější česká jména, která již odrostla dětským hrám s přespultovým prodejem pestrobarevných krabic, a vidí svou další perspektivu zejména v oblasti systémové integrace a poskytování komplexních služeb. Firmy jako PragoData, Deltax, Exprit a další bylo možné nalézt spíše na Unix Salonu, než na Výstavišti. Na obou místech pak pestrou skladbu vystavovatelů vcelku rovnoměrně doplňovaly další firmy, včetně menších i těch úplně nejmenších.

WEBforce firmy Silicon Graphics

Pokud jde o odborné zaměření jednotlivých výstav, zcela jednoznačné to bylo v případě čtvrtého ročníku Computer Graphics, kde se všechno skutečně točilo kolem grafiky, všelijakých mutací nástrojů CAD, systémů GIS a dalších grafických a s grafikou souvisejících náležitostí. Rozsáhlou expozici zde měla například firma Silicon Graphics, která se v poslední době do našeho trhu zakousává opravdu vehementně. Jde na to šikovně, a snaží se získávat významné pozice i v našem vysokém školství, kam za výhodné ceny dodává svou techniku, a stojí hned za několika akademickými projekty, zejména souvisejícími s využitím superpočítačů. Na výstavě Computer Graphics tato firma kromě obvyklého sortimentu vystavovala i svou nejnovější internetovou chloubu, systém WEBforce. Jde o komplexní řešení, určené k využití služby WWW (World Wide Web), ale zejména k vytváření, naplňování a udržování tzv. WWW serverů. Součástí je jak HW od firmy Silicon Graphics, tak i odpovídající SW, předinstalovaný na příslušných počítačích. Mezi tento SW patří především autorské nástroje (tzv. authoring tools) pro vytváření jednotlivých WWW stránek a správu celého WWW serveru, pracující ve WYSIWYG režimu. Klíčové komponenty softwarové části přitom pochází od firmy Netscape Communications.

Nechybělo ani ATM

K vidění byla i technologie ATM, kterou zde vystavovala firma Core Computers. Jednalo se o malou síť na bázi ATM ústředny od firmy Fore Systems, na kterou byly po optických vláknech připojeny čtyři uzly, a mohly vzájemně komunikovat rychlostí 155 Mbps. Šlo vesměs o stanice firmy Silicon Graphics, na kterých byly předváděny možnosti živých videokonferencí. Spojení s okolním světěm (a tím i s Internetem) však chybělo, jen kdesi v koutku se skromně krčil a tiše si pípal malý modem pro komutované linky. Ze zajímavějších síťových technologií to ale bylo prakticky všechno, alespoň pokud jsem měl možnost zaznamenat.

Zbývající část expozic na Výstavišti pak již tvořila obsahovou všehochuť, ve které nechyběly ani stánky většiny významnějších tuzemských počítačových časopisů, velkoobchodníků s hardwarem a softwarem, prodejců disket či obchodnícků s počítačovými hrami.

OS/2 Warp bude umět česky

Zajímavou, a pro mne zcela novou informaci jsem nalezl na stánku firmy IBM - zde se na jednom z reklamních poutačů skromně uvádělo, že již v dohledné době by operační systém OS/2 Warp měl umět plně česky. Zatím sice podporuje zobrazování českých znaků a používání české klávesnice, ale jinak se s vámi baví jen anglicky. Že by se tedy konečně i česká Velká modrá probudila, uvěřila vlastnímu produktu a začala mnohem výrazněji prosazovat OS/2 Warp i u nás? Na letošním CeBIT-u tento operační systém sklízel velký úspěch, byl středem zájmu, a počítačové časopisy ho byly plné. U nás se zatím novému OS/2 Warp příliš velké publicity nedostalo (alespoň ve srovnání s Německem), a tomu zřejmě odpovídá i víceméně vlažné přijetí uživatelskou veřejností. Proto mi zpráva o zamýšlené lokalizaci nedala, a šel jsem na stánek IBM vyzvídat.

Na dotaz o konkrétním termínu uvedení lokalizované verze na trh se mi dostalo diplomatické odpovědi o konci léta. Inu, jak jinak, vždyť v říjnu vyvrcholí letošní tuzemská počítačová sezóna dalším Invexem, a kde jinde prezentovat nově lokalizovaný produkt než právě tam. Možná to ale má ještě jeden zajímavý podtext. Pokud jsem dobře informován, firma IBM před časem přišla s nápadem poskytnout v rámci své tuzemské akademické iniciativy nový OS/2 Warp, standardně vybavený prostředky pro práci v Internetu, za výhodných podmínek také naším středním školám. Jistě to souvisí i s tím, že právě v letošním roce by mělo být zahájeno postupné připojování středních škol k Internetu, protřednictvím akademické páteřní sítě CESNET. No a pro střední školy by jistě byl mnohem užitečnější plně lokalizovaný produkt, nejlépe jako dárek k zahájení nového školního roku.

V souvislosti s operačním systémem OS/2 Warp jsem se na stánku IBM dozvěděl ještě další zajímavost. V mnoha zahraničních časopisech se před časem objevily jako zvláštní „pozornost" přibalené disky CD ROM s plně funkčním vzorkem Warp-u (ve verzi Warp for Windows, včetně tzv. Bonus packu, ale s omezenou dobou využitelnosti jen na 45 dní). No a nyní by se tyto CD ROM disky měly objevit i v našich počítačových časopisech, konkrétně v CHIP-u (měsíčníku) a v Softwarových novinách. Takže vlastně kdokoli, kdo má na svém počítači mechaniku CD ROM, si bude moci nezávazně vyzkoušet o čem je řeč, a pak si udělat vlastní obrázek.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak tato reklamní kampaň i očekávaná lokalizace plné verze (tzv. full pack, včetně IBM Works atd.) přispěje k prosazení OS/2 Warp u nás. Faktem je, že tento produkt má k razantnějšímu vstupu na náš trh dveře otevřené, a otevřel mu je paradoxně jeho největší konkurent, Windows 95 firmy Microsoft. Přitom čím déle bude Microsoft jen slibovat, a dychtivé čekatele na nové Windows vodit za nos, tím větší prostor bude mít OS/2 ke svému prosazení.

Pro Unix do salonu

Třetí ročník výstavy Unix Salon, který probíhal v prostorách pražského Paláce kultury, byl svým rozsahem mnohem skromnější, než spojené výstavy Computer Graphics a Počítačové fórum. Pokud jsem si ale mohl všimnout, scházelo se zde také mnohem vyhraněnější publikum. Vedle věčných sběračů prospektů a lidí, kteří přišli z čisté zvědavosti, zde byli zastoupeni především lidé, kterým leží problematika Unixu bytostně na srdci, a kteří se s Unixem zřejmě i každodenně potýkají. Bylo zajímavé pozorovat, jak se povědomí širší odborné veřejnosti o Unixu jako takovém mění, a jak se v souvislosti s tím přesouvá sféra zájmu návštěvníků. Už to zdaleka nebyly ony pionýrské údivy na tím, že něco jako Unix vůbec existuje, a v případě potřeby dokáže spolupracovat i s jinými platformami, například s počítači PC a jejich MS DOSem či MS Windows. Dnes již návštěvníky zajímají spíše takové otázky, jako je cena, konkrétní druh podporované češtiny, spolehlivost, nástroje pro systémovou správu, referenční instalace apod.

Zajímavým momentem, který se jako červená nit táhnul mnoha expozicemi, byla snaha vytvořit běžným uživatelům Unixových počítačů podobné pracovní prostředí, jaké mají na počítačích PC - ale se všemi současnými výhodami Unixu, včetně možnosti využití výkonných počítačů, víceuživatelského prostředí, zabezpečení atd. Začaly se objevovat takové produkty, které jsou sice psány jako Unixové, ale snaží se převzít funkční vlastnosti oblíbených aplikací pro počítače PC i obvyklý způsob práce s nimi. Například na stánku firmy Deltax byl k vidění balík ApplixWare stejnojmenné firmy, který je Unixovou obdobou kancelářského balíku MS Office firmy Microsoft. Nabízí podobné funkce jako MS Office (editor, spreadsheet, kreslící program, navíc i databázi), a také v podobně integrovaném provedení. Nejde přitom o žádnou doslovnou napodobeninu, která by jednoduše kopírovala veškerý „look and feel" MS Office (to by si asi firma Microsoft nenechala líbit), ale o produkt se stejnou filosofií, nabízející svému uživateli obdobný styl práce a obdobné pracovní prostředí, na jaké jsou zvyklí z prostředí MS Windows.

Dalším produktem, který byl na Unix Salonu k vidění a který vychází ze stejného trendu „přenosu práce" z prostředí PC na platformu Unixu, je databázový systém FoxPro pro Unix (k vidění byla verze 2.6). Lze-li věřit reklamním materiálům, měl by umožňovat bezproblémový přenos aplikací nad touto databází i do Unixového prostředí. Má to ovšem jeden podstatný háček - FoxPro pro Unix vám poběží jen pod SCO Unixem, nebo SCO Xenixem, a jeho „případné budoucí implementace na jiné Unixovské systémy nejsou pravděpodobné". Alespoň tak to ve svém časopise („Softwarový QUAS" č. 12, na str. 4) uvádí firma DAQUAS, která tento produkt na Unix Salonu vystavovala.

Pokud potřebujete přejít z platformy PC na platformu Unixu, ale svou aplikaci ani nic vhodně příbuzného pod Unixem nenajdete, máte stále ještě možnost využít emulaci MS DOSu a MS Windows v prostředí Unixu. Také takováto řešení byla na PC Salonu k vidění, ale jejich velkým problémem zřejmě vždy zůstane efektivnost - opravdu se vyplatí investovat nemalé prostředky do Unixového stroje, do samotného Unixu jako operačního systému a pak ještě do vhodného emulátoru, aby člověk dosáhl stejného výpočetního výkonu, jaký mu poskytne obyčejné „přespultové" PC-čko za řádově nižší cenu?

Zájmu o Unix vládne čeština

Dalším výrazným momentem, který jsem měl možnost postřehnout na Unix Salonu, byl zájem návštěvníků o problematiku češtiny v prostředí Unixu. Snad nejvíce se tento zájem soustředil na podporu češtiny v nejrůznějších emulátorech, umožňujících používat počítače PC v roli emulovaných terminálů Unixových strojů. Situace v této oblasti není dvakrát průhledná, a hodně lidí asi právem tápe ve změti stránek 852 či 1250, kódování PC Latin 2 a ISO Latin 2, nemluvě již o češtině Kamenických či historicky nejstarším kódování KOI-8cs.

Naproti tomu situace na trh emulátorů podporujících češtinu je kupodivu docela průhledná. Dominantní postavení zde má emulátor ArcTel firmy FBL (která mimochodem na Unix Salonu chyběla). ArcTel se jako původní český produkt tuzemské firmy dokázal se záludnostmi háčků a čárek úspěšně vyrovnat. A hlavně to udělal včas, takže si stihnul získat významnou pozici na trhu. Dnes již existuje celá řada dalších tuzemských emulátorů, které se také dokáží s češtinou bez problémů vyrovnat (a na Unix Salonu byly k vidění). Jenomže tyto emulátory přišly později, k již rozehrané hře s rozdanými kartami, a tak se prosazují mnohem obtížněji a pomaleji. Nepřipomíná vám to situaci s původními českými textovými editory? Ať je Text602 jakýkoli, byl první skutečně český, s dostatečně vyřešenou podporou češtiny, a stihnul si včas získat rozhodující postavení na trhu. Když se pak objevily propracovanější a pokročilejší české editory typu MAT či Klasik, zbyly na ně jen drobty z kdysi velkého koláče.