Vyšlo v týdeníku CHIPweek č. 1/95, duben 1995
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a95/a501k130.php3

Home page

Jednou z nejatraktivnějších služeb dnešního Internetu je služba WWW, neboli World Wide Web (v doslovném překladu: „celosvětová pavučina"). Je službou, určenou pro prezentování nejrůznějších informací - nejčastěji textové povahy, ale dnes stále častěji i informací v grafické podobě, v podobě zvukových či obrazových záznamů apod. Za svou obrovskou popularitu tato služba vděčí především skutečnosti, že své informace dokáže prezentovat ve formě takové nabídky, která má podobu hypertextu - neboli textu, do kterého jsou vloženy nejrůznější „aktivní prvky", představující odkazy na jiné místa v témže textu, či dokonce i v jiných dokumentech. Prostřednictvím těchto odkazů mohou být jednotlivé části téhož dokumentu či různé dokumenty navzájem provázány, a uživatelé mohou navolením příslušného aktivního prvku vyvolat odpovídající přechod - dostat se na jiné místo téhož dokumentu, nebo například do zcela jiného dokumentu, který se může nacházet na zcela jiném počítači (WWW serveru) kdekoli v Internetu. Právě tímto způsobem mohou být dostupné informace v rámci služby WWW vzájemně provázány do jedné obrovské pavučiny, pokrývající celý svět - už tušíte, čemu služba World Wide Web vděčí za své jméno?

Základní jednotkou informace, kterou poskytuje služba WWW, je tedy hypertextový dokument. Mnohem častěji se mu však říká stránka (angl.: page). Bylo by ale chybou představovat si pod takovouto WWW stránkou jen „suchý" text - jeho součástí mohou být například i nejrůznější ilustrační obrázky. Dokonce je možné i to, aby grafické obrázky byly výše zmíněnými aktivními prvky hypertextového dokumentu - neboli tím, co aktivuje určitý přechod. Nabídka informací, kterou určitá stránka obsahuje, proto může mít i grafickou podobu, a jednotlivé možnosti (volby) mohou být reprezentovány vhodnými obrázky. Například nejroztodivnějšími knoflíky, tlačítky, ikonami, či hned celými fotografiemi - fantazii ani uměleckému ztvárnění se žádné významnější meze nekladou. Stejně tak se nekladou žádná významnější omezení na „hustotu" vzájemného provázání jednotlivých WWW stránek celosvětové „pavučiny" World Wide Web - zde opět záleží jen na schopnosti a fantazii tvůrců WWW stránek, jakým způsobem své stránky vzájemně prováží, a uživatelům ulehčí či naopak znesnadní procházení celou „pavučinou".

Někde se ale začít musí - nějakým způsobem se uživatelé musí dostávat do samotné „pavučiny". Samozřejmě mohou znát přesné odkazy na konkrétní stránky které je zajímají, a „jít" přímo na tyto stránky. V mnoha situacích to ale není dost dobře možné, či alespoň vhodné. Mnohdy je pro provozovatele WWW serverů výhodnější, aby uživatelé „vstupovali" do jejich serverů jedním definovaným vstupním bodem, kde budou náležitě uvítáni, kde jim budou nenápadně vnuceny základní informace o provozovateli daného WWW serveru, a kde jim také bude poskytnuta základní nabídka toho, co mohou na daném serveru nalézt, získat, vidět, udělat apod. Věci se dokonce dají zařídit tak, aby při přístupu k danému WWW serveru nemusel uživatel specifikovat žádnou konkrétní stránku, a přesto se automaticky dostal právě na tuto „vstupní" stránku. Po technické stránce to znamená nastavit příslušný konfigurační parametr WWW serveru tak, aby ukazoval na zmíněnou „vstupní" stránku. Tato stránka má samozřejmě formu souboru, a ten je podle obvykle konvence nejčastěji pojmenován home.html. No a právě tato konvence dala vzniknout novému termínu: home page, neboli domovská stránka.

Domovská stránka je tedy především vstupním bodem, zcela záměrně a úmyslně zřízeným. Je ale dobré jej chápat jako vstupní bod k určitému okruhu informací, a nikoli jako vstupní bod ke konkrétnímu počítači, vystupujícímu v roli WWW serveru. O domovských stránkách se dnes nejčastěji hovoří v souvislosti s konkrétními organizacemi či jinými subjekty, které mohou mít své informace „rozesety" po více fyzických WWW serverech, ale poskytují k nim jeden společný vstupní bod - skrz jednu domovskou stránku. V tomto smyslu se například hovoří o „domovské stránce firmy Microsoft", „domovské stránce Playboye", „domovské stránce firmy Coca Cola" apod.