Aktivní síťové prvky - co jsou a k čemu slouží

Tento článek vyšel v tzv. tématu týdne v CW 38/94, jako úvod k sérii článků věnovaných problematice aktivních síťových prvků

V dnešní době, plné lokálních počítačových sítí, se velmi často hovoří o aktivních síťových prvcích obecně, a o rozbočovačích, opakovačích, mostech a směrovačích konkrétně. Čtenář je doslova zaplavován nejrůznějšími testy a srovnávacími přehledy těchto produktů, ale mnohdy mu uniká to nejpodstatnější - o co vlastně jde, a k čemu by mohl nějaké aktivní síťové prvky potřebovat. Dnešní téma týdne také přináší několik srovnání rozbočovačů. Kromě toho se ale snaží čtenáře nejprve uvést do problematiky.

Pod pojem "aktivní síťové prvky" se v dnešní době zařazují všechna zařízení, která slouží potřebám vzájemného propojování v počítačových sítích (zejména pak těch lokálních), a přitom nejsou jen pasivními mechanickými záležitostmi (jakými jsou například kabely, konektory apod.). V prvním přiblížení si lze představit, že "aktivní síťový prvek" je všechno to, co nějakým způsobem aktivně působí na přenášené signály - regeneruje je, zesiluje, a různě modifikuje. Takovouto definicí bychom se ale omezili jen na "hloupá" zařízení typu opakovačů (repeaters), která přenášený signál nijak neinterpretují, a v důsledku toho ani nechápou jeho význam - natož pak aby mohly nějakým způsobem modifikovat svou činnost v závislosti na tom, jaká data skrz ně prochází. Mezi aktivní síťové prvky proto musíme zahrnout i taková zařízení, která pracují na vyšší úrovni, na které dokáží interpretovat přenášená data, a své chování tomu uzpůsobovat. Typickými představiteli takovýchto zařízení jsou tzv. mosty (bridges) a směrovače (routers).

Opakovače, mosty a směrovače, spolu s tzv. rozbočovači (hub-y), jsou ovšem jen pouhými nástroji, které lidé používají k dosažení určitého cíle. Tím je vzájemné propojování sítí a jejich částí (segmentů) do větších celků. Naše povídání proto začneme zamyšlením nad tím, proč lidé něco takového vůbec dělají, resp. rozborem důvodů, které ke vzájemnému propojování sítí vedou. V dalším článku se pak zastavíme poněkud obecněji u technik, které jsou pro vzájemné propojování sítí k dispozici - a to na jednotlivých úrovních vrstevnatých síťových modelů. Zde se tedy podrobněji seznámíme s tím, jak vlastně funguje opakovač, jak most a jak směrovač, a řekneme si i o některých žhavých novinkách, jakými jsou tzv. přepojování v Ethernetovských sítích a virtuální sítě LAN. V dalším článku se pak zastavíme u některých významnějších konstrukčních aspektů - řekneme si například, co je vlastně tzv. rozbočovač neboli hub, jaká jsou možná konstrukční provedení aktivních síťových prvků apod.