×
![samostatný obrázek]()
Vyšlo v týdeníku Computerworld č. ,
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a94/a429c204.php3
Odborná náplň konference
Tento článek vyšel v počítačových novinách Computerworld č. 29/94, v rámci tzv. tématu týdne, jako součást série článků věnovaných konferencím INET/JENC.
Odborný program konference INET'95/JENC5 byl rozdělen do šesti paralelních sekcí, které byly dále rozděleny do šesti částí (časových úseků). Tyto se již konaly postupně, v délce jedné a půl hodiny, a v každé z nich byly předneseny většinou tři příspěvky. Kromě kromě toho ale byly do programu konference průběžně zařazovány i některé další aktuální příspěvky. Následující řádky se snaží shrnout skladbu jednotlivých příspěvků a jejich zaměření (nikoli jejich věcný obsah) - proto, aby si čtenář mohl udělat lepší představu o tom, čím se konference vlastně zabývala. Podrobné znění jednotlivých příspěvků je samozřejmě nutné hledat ve sborníku konference. Naštěstí ale i ten, kdo jej nevlastní, má určitou možnost tyto příspěvky získat: má-li přístup k Internetu, může většinu z nich nalézt ve formě Postscriptových souborů na serveru INFO.ISOC.ORG (jak pomocí anonymního FTP, tak prostřednictvím služby GOPHER, ev. dalšími způsoby). Pořadatelé z Internet Society dokonce slíbili, že sem umístí také kopie prezentací (tzv. slidů) jednotlivých příspěvků (neboli toho, co jednotliví přednášející promítali na zpětném projektoru během svého vystoupení). Opět by se mělo jednat o souboru ve tvaru Postscriptu. Číslování sekcí a částí v tomto článku odpovídá číslování jednotlivých příspěvků na serveru INFO.ISOC.ORG (například první příspěvek ze druhé části sekce tři má číslo 321).
Sekce č. 1 - Podpora a výchova uživatelů
Tato sekce byla rozdělena do následujících šesti částí:
T1-1: Výchova uživatelů sítí
Příspěvky, přednesené v této části, se zabývaly dvěma právě probíhajícími projekty, které mají za cíl vytvořit výukové materiály pro samostatnou výuku jednotlivých uživatelů v oblasti volby a používání nejrůznějších nástrojů pro vyhledávání informací v rozlehlých počítačových sítích (projekt EDUCATE, kterého se účastní šest západoevropských univerzit, a dále projekt britské University of Necastle upon Tyne). Třetí příspěvek pak popisoval situaci v oblasti vzdělávání uživatelů na Havajských ostrovech, specifických svými geografickými podmínkami.T1-2: Informace v sítích: nástroje a přístup
První dva příspěvky této části se věnovaly problematice služeb Mosaic, WWW, a to jak z pohledu jejich uživatele, tak i především z pohledu jejich poskytovatele. Třetí příspěvek byl spíše přehledový, a zamýšlel se obecněji nad možnostmi interakce člověka a dat.T1-3: Elektronické dokumenty
Příspěvky v této části se zabývaly konkrétními projekty z oblasti zpracování a distribuce spisových materiálů v elektronické formě. Popisovány byly výsledky pracovní skupiny GEDI, a dále projekty EDIL, SURFDOC, ELDORADOC a RED Sage.T1-4: Vytváření elektronických komunit a jejich podpora (Building and supporting Electronic Communities)
Do této části byly soustředěny příspěvky, shrnující zkušenosti s připojováním celých společenství (komunit) uživatelů na Internet. První příspěvek se zabýval konkrétním stavem projektu CICNet, druhý zaváděním elektronické komunikace v rámci Evropského sdružení studentů právnických fakult (ELSA). Třetí příspěvek pak shrnoval zkušenosti s využíváním Internetu na školách v USA pro potřeby výuky.T1-5: "Všechna moc uživatelům! Jak umožnit uživatelům, aby si dokázali pomoci sami"
Tato část byla panelovou diskusí, která se zamýšlela nad problematikou podpory stále rostoucího počtu uživatelů.T1-6: Problematika budování virtuálních knihoven
Tato část se zabývala otázkami kolem využití Internetu v roli jedné obrovské, virtuální knihovny. První příspěvek se zabýval problematikou sestavování přehledů o nejrůznějších zdrojích v Internetu, druhý problematikou komerčních služeb v rámci tzv. Informačních superdálnic, a třetí problematikou vydávání časopisů a novin v elektronické formě.Sekce č. 2 - Distribuované aplikace
T2-1: Multimédia (první část)
V této části byl podrobněji popisován současný stav v oblasti interaktivních multimediálních aplikací v prostředí počítačových sítí. První příspěvek se zabýval myšlenkou vytvoření společného rámce pro zpřístupnění různých služeb (systémem FOCS), druhý příspěvek se věnoval problematice služby WWW a jazyka HTML, a třetí se zabýval modulárním rozšíření jazyka HTML (jazykem HTML+).T2-2: Komutovaný přístup k Internetu
Zde byly popisovány současné možnosti a aplikace, určené speciálně pro potřeby přístupu k Internetu po linkách s velmi malou propustností. Do této sekce bylo mimořádně zařazeno celkem pět příspěvků (a třetí část byla zrušena): první příspěvek popisoval akademickou síť CUNet Karibských států, která je z větší části vybudována právě na komutovaných linkách. Druhý příspěvek se zabýval metodami a technikami, vhodnými pro přístup k Internetu s využitím velmi pomalých přípojek. Třetí příspěvek shrnoval zkušenosti s využíváním IP sítí ve firmě Chrysler, čtvrtý problematiku komutovaného přístupu k Internetu v Indii, a konečně pátý příspěvek se zabýval otázkami komutovaného přístupu k elektronické poště na bázi standardu X.400.T2-4: Simulace a virtuální realita v sítích
První příspěvek této části se zabýval požadavky na přenosové vlastnosti sítí pro potřeby distribuovaných simulací v reálném čase. Druhý příspěvek se věnoval možnostem rozšíření služby WWW tak, aby podporovala práci s tzv. virtuální realitou, nezávisle na konkrétní platformě. Třetí příspěvek se pak zabýval problemtikou distribuovaných virtuálních simulací.T2-5: Multimédia (druhá část)
První příspěvek této části byl věnován zhodnocení zkušeností z projektu MICE, konkrétně z pořádání "vzdálených" seminářů prostřednictvím multimediálních videokonferencí. Druhý příspěvek se věnoval zkušenostem z pořádání rozsáhlých videokonferencí v rámci sítě XUNET II. Třetí pak zkušenostem japonské NTT z využitím vysokorychlostních sítí pro multimediální komunikace.T2-6: Adresářové služby
První dva příspěvky se zabývaly problematikou adresářových služeb na bázi standardu X.500 a zkušenostmi z pilotních projektů. Třetí příspěvek se pak věnoval protocolu SOLO pro adresářové služby, který je v současné době zpracováván v rámci IETF.Sekce č. 3: Politické otázky
T3-1: Národní a regionální politické otázky
Do této části byly zařazeny celkem čtyři příspěvky, které popisovaly strategii podpory počítačových sítí ze strany Evropského společenství, problematiku téhož z pohledu zemí Pacifické oblasti, aktuální strategii vlády USA k problematice sítí, a konečně pohled provozovatelů Internetu na politické otázky.T3-2: Mezinárodní koordinace standardů Internetu
Tato část měla formu panelové diskuse k otázkám dalšího vývoje protokolů ISO a TCP/IP v kontextu mezinárodních aktivit.T3-3: Mezinárodní aktivity CERT
Tato část se podrobněji zabývala otázkami kolem bezpečnosti počítačových sítí a mechanismů reakce na nejrůznější nenadálé události - zejména pak činností orgánů CERT (Computer Emergency Response Team), které byly za tímto účelem založeny nejprve v USA, a později i v dalších částech světa. První příspěvek shrnoval zkušenosti s CERT-em v Německu (v rámci akademické sítě DFN), druhý příspěvek se zabýval koordinací v celoevropském měřítku. Třetí příspěvek pak byl věnován problematice aktivit CERT a sdružení FIRST v USA.T3-4: Ekonomické otázky provozu a budování počítačových sítí
Tato část byla věnována problematice financování provozu a dalšího rozvoje počítačových sítí. První příspěvek popisoval situaci v případě švýcarské národní sítě SWITCH, druhý se věnoval otázkám financování sítí na Cornellově univerzitě v USA, a třetí se věnoval této problematice z pohledu americké sítě NSFNET.T3-5: Problematika utajení a ochrany soukromí
Do této části byly zařazeny jen dva příspěvky, které se týkají velmi důležité problematiky utajování a ochrany soukromí v prostředí počítačových sítí. První příspěvek shrnul legislativní aspekty této problematiky v USA, druhý byl apelem na rychlé a konkrétní řešení této problematiky i v prostředí Internetu.T3-6: Internet a sdělovací prostředky
Tato část měla formu panelové diskuse nad možnostmi, které Internet přináší sdělovacím prostředkům, a nad vlivem, který to na obě zúčastněné strany má.Sekce č. 4: Regionální otázky
T4-1: Počítačové sítě jako podpora společenské stability
Tato část byla věnována zkušenostem z vlivu Internetu na určitou konkrétní oblast: první příspěvek popisoval ruské zkušenosti se vzděláváním na dálku prostřednictvím Internetu, druhý zkušenosti s přístupem vědeckovýzkumné základny průmyslové sféry k Internetu v Izraeli.T4-2: Vývoj v regionech I. - východní Evropa a SNS
V této části byl prezentován vývoj národních a regionálních sítí v Rumunsku (v oblasti CLUJ-Napoca), satelitní spoj Moskva-Maribor, a stav sítí pro potřeby vědy a výzkumu v Bělorusku.T4-3: Vývoj v regionech II. - oblast Pacifiku a Latinské Ameriky
V této části bylo zařazeno celkem pět příspěvků: první popisoval budování počítačové sítě pro potřeby základních škol v Chile, druhý vývoj v Australii, a třetí situaci kolem akademických sítí v Číně. Čtvrtý příspěvek popisoval projekt připojení 100 000 uživatelů na Internet v Thajsku, a konečně pátý příspěvek se zabýval situací v oblasti Pacifiku.T4-4: Internacionalizace síťových aplikací
Tři příspěvky v této části se zabývaly problematikou přizpůsobování síťových aplikací specifickým národním konvencím. V prvním příspěvku byl popisován projekt C3 (financovaný organizací RARE), ve druhé pak projekt budování knihoven s ekologickou problematikou ve východní a střední Evropě, a konečně třetí příspěvek se věnoval možnosti používání národních abeced v rámci standardu X.400.T4-5: Vývoj v regionech III. - Afrika a Střední východ
V této části se sešly dva příspěvky, které popisovaly po řadě situaci kolem počítačových sítí pro potřeby vědy a výzkumu v Tunisu, a dále v rámci celé Afriky.T4-6: Národní sítě pro vědu a výzkum, telefonní společnosti a spojové organizace
Tato část byla panelovou diskusí, zaměřenou na vztahy mezi telefonními společnostmi a spojovými organizacemi na straně jedné, a národními regionálními počítačovýcmi sítěmi pro vědeckovýzkumnou sféru na straně druhé.Sekce č. 5: Technické otázky sítí
T5-1: Směrování a adresace
V této části se sešly příspěvky, zaměřené na problematiku směrování a adresace v IP sítích, a reagující na aktuální vývoj v této oblasti. Zde se totiž velmi rychle zaplňuje existující adresový prostor, a nastávají problémy s praktickou realizací směrování, neboť velikost tzv. směrovacích tabulek začíná vzrůstat nad únosnou mez. Situace si časem vynutí zavedení nového protokolu IP, označovaného jako IPng (od: "new generation"). První příspěvek se zabýval otázkou, zda pro nový způsob adresace bude výhodnější přidělovat adresy na základě geografických kritérií, nebo na základě způsobu připojení (neboli na základě tzv. poskytovatele připojení). Druhý příspěvek se zabýval problematikou registrace CLNS sítí, a konečně třetí příspěvek se zabýval možnostmi redukce objemu směrovacích tabulek při použití tzv. CDIR směrování, navrhovaného pro IPng.T5-2: Výkonnostní analýzy
Tři příspěvky v této části se zabývaly analýzou výkonnostních charakteristik současného Internetu. První příspěvek se týkal problematiky optimalizace FTP provozu v Internetu, druhý výsledky dlouhodobého měření odezvy a celkové dostupnosti vybraného vzorku domén po celém světě, a konečně třetí příspěvek byl věnován diagnostice propustnosti Internetu na úrovni síťové vrstvy, v souvislosti s jeho ohromným růstem.T5-3: Heterogenní sítě
V této části se sešly jen dva příspěvky, které se po řadě zabývaly dlouhodobými zkušenostmi z provozu multiprotokolové sítě v Německu, v rámci projektu GeNeRIC, a dále italskými zkušenostmi z provozu distribuované poštovní brány mezi SMTP poštou a poštou na bázi standardu X.400.T5-4: Videokonference s EEMA
Tato část byla ve skutečností živou videokonferencí mezi Prahou a Stockholmem, kde se právě konala výroční kjonference organizace EEMA (European Electronic Messaging Association). Podrobněji viz hlavní článek.T5-5: Řízení kvality
První příspěvek této sekce se zabýval problematikou kvality poskytovaných služeb z pohledu poskytovatele připojení k Internetu. Druhý se pak týkal problematiky placení za přístup k Internetu z celoevropského pohledu.T5-6: Správa sítí
V této sekci se sešly tři příspěvky, týkající se nástrojů pro správu sítí a problematiky udržování bezporuchového provozu. První příspěvek se týkal vývoje prostředků pro správu sítí na vyšším stupni abstrakce, než na kterém pracují obvykle používané protokoly SNMP a CMIP. Druhý příspěvek se týkal možností správy FTP na bázi protokolu SNMP, a třetí se zabýval "průzkumným" způsobem správy, který je v USA aplikován v síti NSFNET.Sekce č. 6: Síťové technologie