Vyšlo v Softwarových novinách č. 10/99, v říjnu 1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a910s200/a910s240.php3

Komutované připojení k Internetu

Zřejmě nejširší a nejbohatší je na našem internetovém trhu nabídka v oblasti komutovaného připojení (tedy připojení jednoho počítače přes veřejnou telefonní síť, s využitím nezbytných modemů). Zde je hned na začátku nutné zdůraznit, že náklady koncového uživatele na komutované připojení mají dvě složky:

  • telefonní poplatky, placené provozovateli telefonní sítě (tj. náklady na propojeni se sítí providera, realizované skrze veřejnou telefonní síť),
  • poplatky za přístup k Internetu, placené providerovi (tj. poplatky za to, že se uživatel může připojit k síti providera a skrze ni získat přístup i do ostatních částí Internetu).

Důležité je, že pestrost a bohatost nabídky se týká pouze druhé z uvedených složek, a to především díky tomu, že mezi providery existuje konkurence. Zde si uživatel může vybrat z různých "tarifních programů" a všelijak optimalizovaných nabídek, kterými se provideři snaží vyjít vstříc svým zákazníkům. Pokud jde o první složku nákladů na komutované připojení, odpovídající poplatkům za použití veřejné telefonní sítě, zde je situace přesně opačná - zde až na kosmetické výjimky existuje monopol SPT Telecom, který tudíž nemusí bojovat s konkurencí a vycházet vstříc svým zákazníkům. Fakticky se to projevuje tím, že náklady odpovídající první složce mají tendenci růst, zatímco náklady na druhou složku mají tendenci klesat.

Velmi významná je skutečnost, že díky konkurenci poviderů si jejich zákazníci mohou vybírat mezi různými "tarifními programy", které vyhovují jejich způsobu práce s Internetem (konkrétně viz dále). Pokud například používají Internet častěji, mohou volit paušální poplatky, a pokud se připojují jen zřídka, mohou volit poplatky závislé na době skutečného připojení. To se ale týká jen druhé z obou složek nákladů na komutované připojení k Internetu. U první složky takovýto výběr není, zde uživatel musí akceptovat časově závislý tarif, který mu vnucuje provozovatel veřejné telefonní sítě. Přesně z tohoto důvodu (kvůli neexistenci paušálního způsobu zpoplatnění telefonních hovorů) pak dochází k paradoxnímu jevu, který naznačuje následující obrázek: při zvyšující se intenzitě využívání Internetu (častějším a delším připojování) se druhá složka nákladů již nezvyšuje (uživatel zde volí paušální tarif, nezávislý na době připojení). Naproti tomu první složka stále roste, protože zde možnost paušálního zpoplatnění neexistuje. Proto čím intenzivněji někdo pracuje s Internetem (a to prostřednictvím komutovaného připojení), tím více peněz za to platí - ale hlavně z těchto peněz jde čím dál tím větší část do kapsy provozovatele veřejné telefonní sítě, který striktně vzato nemá s Internetem nic společného, na jeho rozvoji spíše parazituje (tím, že mu vzniká větší poptávka po telefonních hovorech), a výnosy získané díky Internetu používá k účelům, které s Internetem nemají moc společného. Pro mnoho uživatelů Internetu není neobvyklé, když měsíčně za své připojení zaplatí cca 500,- Kč svému providerovi (paušálně, za časově neomezený přístup), a několik tisíc korun SPT Telecomu za protelefonované impulsy.

Představa závislosti obou nákladových složek komutovaného připojení na intenzitě využívání Internetu

Celková cenová hladina komutovaného připojení je v ČR relativně vysoká - svědčí o tom i výsledky studie Communications Outlook 99, kterou provedla organizace OECD. Sledovala průměrné náklady na připojení k Internetu v délce 20 hodin v době slabého provozu, a vyšlo jí že náklady na tento způsob připojení jsou v ČR relativně nejvyšší ze všech zemí OECD (vztaženo na paritu kupní síly). Údaje přitom vycházely z tarifů platných pro rok 1998.

Srovnání nákladů na komutovaný přístup k Internetu mezi zeměmi OECD (větší obrázek)