Připojení k Internetu via ISDN

Po dlouhá desetiletí své existence fungovala veřejná telefonní síť analogovým způsobem, a to i uvnitř (tj. telefonní ústředny byly analogové, a analogové bylo i vzájemné propojení mezi ústřednami, viz výše). S postupem času ale přešly interní části telefonní sítě na digitální způsob fungování (ústředny se staly digitálními, a také mezi sebou byly propojeny digitálně). Časem se zrodila myšlenka "dotáhnout" tento digitální způsob fungování až ke koncovým telefonním účastníkům - tedy změnit původní analogový způsob fungování drátové místní smyčky na digitální. Výsledek byl posléze nazván sítí ISDN (Integrated Services Digital Network), protože autoři příslušné myšlenky si uvědomili, že na plně digitálně fungující přenosovou síť je možné "naložit" (či "zaintegrovat do ní") i další služby. Proto také označení "digitální síť s integrovanými službami", jak zní český překlad plného názvu ISDN).

Představa vývoje analogové telefonní sítě k plně digitální síti ISDN (větší obrázek)

Z pohledu připojení k Internetu je hlavní rozdíl mezi použitím sítě ISDN a běžné telefonní sítě v tom, že kanál který je na základě momentální potřeby zřízen mezi uživatelem a jeho providerem, má z pohledu obou komunikujících stran plně digitální charakter a garantovanou přenosovou rychlost (zatímco v telefonní síti má charakter analogový a garantovaná je šířka přenosového pásma měřená v jednotkách frekvence, nikoli přenosová rychlost měřená v počtu bitů přenesených za časovou jednotku).

Představa připojení k Internetu přes síť ISDN (větší obrázek)

Pro správné pochopení tohoto rozdílu lze vyjít z představy, že nezbytné modemy pro přenos dat po drátové místní smyčce jsou nyní záležitostí provozovatele sítě ISDN, a pro uživatele nejsou viditelné (uživatel si může myslet, že data jsou přenášena přímo digitálně). Uživatel tedy nepotřebuje běžný telefonní (tj. analogový) modem, ale pouze vhodnou kartu či adaptér pro připojení k ISDN rozhraní.

Z hlediska připojování k Internetu je důležité, že síť ISDN vytváří digitální přenosové kanály s přenosovou rychlostí 64 kbps (označované jako kanály B, od "bearer", doslova: nosné). Kromě kanálů B existují i další druhy kanálů, mj. i kanál D. Ten se používá pro tzv. signalizaci, neboli pro přenos informací služebního charakteru (například požadavků na navázání spojení, údajů o tarifikaci, údajů o přicházejícím volání atd.). Uživatelé ISDN si ale nemohou "namixovat" libovolnou kombinaci kanálů - mají k dispozici několik "předdefinovaných" kombinací, z nichž pro běžnou praxi připadají v úvahu dvě:

• přípojka BRI (Basic Rate Interface), určená pro domácnosti a velmi malé kanceláře. Tvoří ji 2 kanály B (každý o rychlosti 64 kbps), a jeden služební kanál D (o rychlosti 16 kbps). Důležité je, že tento druh přípojky je provozován po stejné drátové smyčce jako účastnické přípojky běžné telefonní sítě (samozřejmě po úpravách na obou koncích, na straně ústředny např. po odstranění umělého omezení šířky přenosového pásma). Tento druh přípojky umožňuje připojit celkem 8 zařízení, ale současně lze provozovat jen dvě z nich (po jednom skrz každý z kanálů B). Lze tedy například telefonovat po jednom z B kanálů, a po druhém B kanálu být připojeni k Internetu, rychlostí 64 kbps. Většina dnešních nabídek na připojení k Internetu přitom počítá s tím, že uživatelé se budou připojovat pouze jediným kanálem B (tj. na rychlosti 64 kbps). V zásadě je ale možné, například na základě momentální potřeby, zapojovat do přenosů i druhý B kanál, a tím zvyšovat rychlost na dvojnásobek.
• přípojka PRI (Primary Rate Interface), určená pro firmy, a v souvislosti s Internetem pro providery. Jde o takovou kombinaci B kanálů (a jednoho kanálu D), která je dimenzovaná podle standardní "průchodnosti" přenosových okruhů telefonního typu, které nabízí telekomunikační operátoři. V USA a Japonsku to jsou okruhy označované jako T1, o celkové přenosové rychlost cca 1,54 Mbps. Na takovýto spoj T1 je možné "naskládat" 23 kanálů B a jeden kanál typu D (o rychlosti 64 kbps). Proto ISDN přípojka v USA obsahuje 23 B kanálů, a 1 kanál D. V Evropě se místo okruhů T používají okruhy E, přičemž okruh E1 nabízí přenosovou rychlost 2,048 Mbps. Na něj se pak "vejde" 30 kanálů B a jeden 64-bitový kanál D - proto v Evropě, v rámci varianty označované jako EuroISDN, má přípojka PŘI celkem 30 kanálů B a jeden kanál D.

Jiné aspekty připojení k Internetu přes ISDN jsou principiálně shodné s tzv. komutovaným připojením - jde o připojení fungující na principu přepojování okruhů (circuit switching), má dočasný charakter (vzniká až na základě skutečné potřeby, "vytočením"), a je typicky tarifikováno v závislosti na délce své existence v čase (tj. časově závislým tarifem). Podrobněji viz článek "Jaká je nabídka připojení k Internetu".

Předností ISDN oproti běžnému komutovanému přístupu je jednak samotná rychlost kanálů B, a to 64 kbps, a pak hlavně garantovaný charakter této rychlosti - zatímco u běžného komutovaného spojení je skutečná přenosová rychlost závislá na kvalitě spojení (a leckdy nedosuje nominálních hodnot 56 kbps, resp. 33,6 či ještě nižších, podle použitých modemů), v případě ISDN jde o "skutečných" 64 kilobitů za sekundu.

Další předností ISDN je doba připojování - zatímco u komutovaného připojení trvá obvykle 20 až 30 sekund, než modemy na obou stranách naváží spojení a než proběhne přihlášení do sítě providera, tak aby uživatel získal faktický přístup k Internetu, v případě ISDN toto všechno trvá jednu až dvě sekundy. Takováto "hbitost" dovoluje, aby ISDN připojení k síti providera bylo zřizováno skutečně dynamicky (např. v okamžiku, kdy si uživatel klikne na nějaký odkaz na právě zobrazované stránce), a posléze zase ihned zrušeno. Je-li navázání spojení a přihlášení do sítě providera opravdu rychlé, brouzdající se uživatel nemusí postřehnout příliš velké zdržení. Naproti tomu u běžného komutovaného připojení by téměř půlminutová prodleva byla neúnosná.

Právě naznačenému způsobu využití ISDN pro přístup k Internetu však stojí v cestě způsob jeho tarifikace, alespoň v ČR. Za spojení skrz ISDN se totiž platí stejně jako za běžná komutovaná volání, a tedy podle započatých intervalů (a při použití speciálního tarifu Internet99 dokonce se sestavovacím poplatkem za každé navázání spojení).

Perspektiva AO/DI

Připojování k Internetu prostřednictvím sítě ISDN by do budoucna mohlo využít jednu zajímavou ISDN službu, která je označovaná jako AO/DI - což je zkratka od Always On / Dynamic ISDN. V zásadě jde o to, že kanály B fungují na komutovaném principu, a tedy jako dočasné (v tomto ohledu fungují jako běžná telefonní linka, spojení skrz ně je zřizováno až v momentě skutečné potřeby). Služba AO/DI však udržuje trvalé spojení v rámci D kanálu, a to pomocí přenosového protokolu X.25. Této možnosti pak lze využít například k tomu, aby uživatel měl skrze tento datový kanál AO/DI trvalé připojení do Internetu, a byl tudíž i trvale dosažitelný. V případě intenzivnější komunikace, na kterou by omezené přenosové schopnosti kanálu D nestačily, může být potřebná přenosová kapacita dynamicky zřízena pomocí kanálů B, a poté zase zrušena.

Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že využití kanálu D obvykle není zpoplatňováno.