Celoevropské protesty, aneb: jak je to v zahraničí?

Protesty naší internetové veřejnosti proti cenovým praktikám SPT Telecom nejsou v Evropě žádnou raritou. Zajímavé je, že obdobný vývoj jako u nás se odehrává v mnoha dalších zemích Evropy.

Začněme nejprve konstatováním, že Evropa má v oblasti veřejné telefonie jednu významnou odlišnost vůči Severní Americe: téměř v celé evropě je místní hovorné tarifikováno v závislosti na čase, neboli podle provolaných minut a sekund, zatímco v Severní Americe (či v Austrálii a na Novém Zélandě) je obvykle tarifikováno paušálním způsobem (takže uživatel volá místně tak často a tak dlouho jak chce, za stejné peníze). Navíc je právě v Severní Americe ono paušální hovorné poměrně nízké (25 USD nebo ještě méně), a také tento faktor zřejmě přispívá ke skutečnosti, že právě Severní Amerika je ve využívání Internetu před Evropou - korelace mezi rozvojem Internetu na straně jedné a nízkým paušálním způsobem tarifikování telefonních hovorů zcela jistě existuje.

Ve většině zemí Evropy je ale tradicí tarifikování telefonních hovorů v závislosti na jejich délce - a to z historických důvodů, kdy telefonní ústředny ještě nebyly dostatečně dimenzovány, a tak bylo nutné nějak uměle omezit dobu trvání jednotlivých hovorů. Celková cenová úroveň časově závislého hovorného je přitom obecně vyšší, než je v zámoří hovorné paušální - samozřejmě to závisí na intenzitě telefonování, ale zcela jistě to platí pro telefonické hovory sloužící potřebám komutovaného připojení k Internetu.

Velmi významným trendem, který se v současné době projevuje u většiny evropských telekomunikačních společností, je jejich snaha zvyšovat místní hovorné, a současně zlevňovat hovorné "dálkové" (meziměstské a mezistátní). Není to tedy jen specifika našeho SPT Telecom, protože podobně se koncem minulého roku zachovalo i mnoho dalších telekomů po celé Evropě. Také reakce na jejich snahy byla v mnoha zemích podobná - skoro všude došlo ke vzbouření uživatelů Internetu, kteří jsou takovýmto drastickým zvyšováním tarifů poškozováni nejvíce, a k nějaké formě jejich protestu. Forma těchto protestů nebyla všude stejná - někde stačilo všeobecné mediální pozdvižení, jinde proběhla abstinenční stávka, a ještě jinde (například u nás) byla takováto virtuální stávka doprovázena i "fyzickou" demonstrací. Odlišný samozřejmě byl i výsledný efekt protestních akcí: někde došlo ke skutečné nápravě, zatímco jinde se vše vyznělo do ztracena. Ještě jinde pak došlo k takovému vývoji, který nelze jednoznačně hodnotit pomocí jediného kritéria - je kombinací nápravy a ještě dalšího zhoršení. To je zřejmě případ naší české republiky.

Ve Španělsku to dopadlo dobře

První v řadě stávek proti zdražování místního hovorného v zemích Evropy se odehrála 3. září ve Španělsku. Do "abstinenčního protestu" (spočívajícího v jednodenním nepoužívání Internetu) se zapojilo přes 1,7 milionu uživatelů, a to vedlo k rozhýbání veřejného mínění a vytvoření tlaku na místní telekom (Telefonica) i na místní ministerstvo telekomunikací (Fomento). Telefonica odpověděla téměř okamžitě zavedením určitého zvýhodnění delších hovorů mimo špičku, a příslibem dalšího snižování místních tarifů. Před koncem roku oznámila Telefonica snížení tarifů mimo špičku o 52 procent, avšak nadále odmítal splnit hlavní požadavek protestujících uživatelů Internetu - zavedení časově neomezeného paušálního tarifu. K zajímavému vývoji došlo poté, co se do věci vložily místní vládní kruhy, kterým rozvoj Internetu ve vlastní zemi nezůstal lhostejný, a rozhodli se vstoupit do sporu mezi uživateli Internetu a místním telekomem. Dne 16.12., na jednání zástupců protestují uživatelské veřejnosti (Asociación de Internautas) a Ministerstva hospodářství (Ministerio de Fomento), pod které spadá oblast telekomunikací, přislíbili představitelé vlády zavést paušální (časově neomezený) telefonní tarif tarif pro přístup k Internetu v prvních měsících roku 1999. Samo ministerstvo pak formulovalo svůj záměr tak, že usiluje o dosažení předního místa v celém Evropském společenství, pokud jde o rozvoj Internetu. Dalším zajímavým momentem je i to, že v oficiálním komuniké bylo zástupcům protestující veřejnosti nabídnuto zastoupení v místním telekomunikačním úřadu, který spadá pod ministerstvo.

V Itálii se podařilo zabránit

V Itálii se vzedmula hned celá série "internetových stávek" po předběžném oznámení v polovině září, že místní telekom chce zvýšit tarify za místní hovorné o cca 20 procent a snížit dálkové tarify o 15 (takže jde vlastně o podobné rebalancování tarifů jako u nás). Výsledkem bylo zformování celého hnutí s názvem NO-TUT (kde TUT znamená Tariffa Urbana a Tempo, volně "městský časově závislý tarif"). První protestní akce proběhla 20. října, a spočívala v "dobrovolné abstinenci" - nepoužíváním Internetu, nepřipojováním se k němu, a "stávkou" WWW stránek (jejich nahrazením zprávami o příčině protestu). Další kroky následovaly, a nebyly to jen ryze abstinenční stávky - například 28. října došlo k "soustředěné náveštěvě" na WWW serveru místního telekomu (Telecom Italia), který samozřejmě neunesl nápor tolika návštěvníků a přestal "stíhat".

Protesty italské uživatelské veřejnosti vzbudily mnho sympatizujících postojů na místní politické scéně, ale dlouho se zdálo, že zůstanou zcela bez efektu. Až 22. prosince, tedy skoro jako vánoční dárek, přišla z nejvyšších míst zpráva že zdražení místního hovorného se nebude konat (a dojde pouze k poměrně malému navýšení měsíčního paušálu za existenci telefonní stanice). Pikantní na celé záležitosti je, že v ministátě San Marino tentýž Telecom Italia dokáže bez problémů nabízet paušální místní hovorné, kterému se jinak v samotné Itálii dosud brání.

Přesto Italové ve svých protestech pokračují, a jsou hlavními iniciátory celoevropské stávky dne 31. ledna 1999.

Také v Irsku to vzala za své vláda

K významným změnám v tarifní politice místního telekomu, stále ještě v majoritním vlastnictví státu, došlo v Irsku. Zdejší Telecom Éireann (dnes Eircom) byl prvním v Evropě, který významně snížil své mezinárodní tarify. Později, pod tlakem státních orgánů, snížil i místní hovorné - o 33 procent ve špičce, a o 50 procent mimo špičku.

V Německu zvítězila konkurence

V Německu byl tamní telekomunikační trh liberalizován k 1.1. 1998, avšak dominantní Deutsche Telekom to v oblasti tarifů dlouho nebral na vědomí. Mezitím mu začala růst konkurence, která zejména u dálkových hovorů nabízela podstatně nižší tarify. Uživatelům Internetu samozřejmě stále vadily velmi vysoké ceny za místní hovorné (od 1,10 do 2,90 USD za hodinu hovoru), a jejich nespokojenost vyvrcholila v neděli 1. Listopadu celostátní abstinenční "internetovou stávkou". Tu zorganizoval teprve 20-letý student Thomas von Treichel, kterému se podařilo získat opravdu velkou podporu uživatelské veřejnosti (tu mu vyjádřilo asi 6000 WWW serverů, a asi 12 000 uživatelů). Požadavkem stávkujících bylo omezení tarifu za místní hovorné na 1 marku za hodinu, a také "strop" na celkový měsíční telefonní účet, který by neměl přesáhnout 100 DM za měsíc.

Bezprostřední reakce Deutsche Telekom na stávku byla velmi arogantní a sebevědomá - mluvčí DT Lammers prohlásil, že bojkot neměl naprosto žádný efekt, a že DT rozhodně nebude podnikat žádné cenové úpravy v důsledku této stávky. Později však Deutsche Telekom přeci jen oznámil významné snížení cen, a to až o 63 procent, avšak jen u "dálkových" hovorů.

Pokud jde o místní hovorné a přístup k Internetu, zde jednoznačně "zvítězil" jeden z konkurentů DT, společnost Mobilcon. Ta přišla, spolu s jedním providerem (Tomorrow) s nabídkou paušálního tarifu: za 77 DEM měsíčně (cca 1400,- Kč) mohou uživatelé surfovat bez omezení ve všední dny od 7 večer do 7 rána, a po celé weekendy (přičemž ve zmíněném paušálu jsou zahrnuty jak telefonní poplatky, tak i poplatky za vlastní přístup k Internetu). Mimo tuto dobu, neboli ve špičce, jsou hovory zpoplatňovány v závislosti na délce, od 8 do 19 feniků za minutu.

Vzhledem k této službě, která naplnila požadavky protestujících v Německu, bylo jejich protestní hnutí ukončeno.

Ve Francii jedna stávka nestačila

Také ve Francii je uživatelsiá veřejnost silně nespokojena s velmi vysokými účty za telefon, které jim přichází kvůli jejich přístupu k Internetu. První stávka se v zemi galského kohouta odehrála 13. prosince, a stávkující v ní požadovali paušál za místní hovorné ve výši 200 franků měsíčně. Monopolní France Telecom však nereagoval, a dva dny po skončení bojkotu pouze snížil ceny za připojení pevnou linkou o cca 20 procent.

Velmi zajímavé přitom je, že sami zástupci France Telecom hovoří o tom, že v prvním pololetí roku 1998 došlo k velkému nárůstu hovorůl "do Internetu", a tyto hovory se dostalu až na cca 20 procent objemu všech místních telefonních hovorů!

Počátkem roku France Telecom přeci jen přišel s určitými přísliby zlevnění (mluvilo se například o 5 francích za hodinu volání mimo špičku), ale to je méně než protestující veřejnost požaduje. Proto došlo na přípravy druhé velké národní stávky, která byla původně naplánována na 17 ledna. Později však byla přesunuta na 31. ledna, kdy je plánována stávka celoevropská.

V Maďarsku ke stávce ani nemuselo dojít

V Maďarsku místní monopolní telekom jménem Matáv (z 60% vlastněný konsorciem MagyarCom, ve kterém jsou zastoupeny Deutsche Telecom a Ameritech), oznámil plánované zvýšení místního hovorného o 29,5% (a snížení "dálkových" hovorů o 2,5%]. To vyvolalo velkou vlnu odporu, ale obešlo se bez stávky, byť virtuální. Počátkem ledna totiž proti avizovanému zvýšení vystoupila trojice známých osobností zdejšího Internetu, která se obrátila na Matáv s požadavkem na zlevnění "datových" hovorů alespoň v době mimo špičku.

Představitelé Matávu, ve snaze vyhnout se internetové stávce, na to zaregovali poskytnutím slevy všem telefonujícím, a tedy nejen komutovaným uživatelům Internetu. Od 18. hodiny do 7 hodiny ranní každý místní hovor stojí nejvýše 150 forintů (cca 23,- Kč)¨, a to bez ohledu na jeho délku! Toto opatření by přitom mělo být jen dočasné a trvat do konce března, a od dubna mají být zavedeny ještě výhodnější tarify.

Zajímavou informací je také to, že v Maďarsku již v březnu loňského roku vydali "Bílou knihu o Internetu" (zřejmě podobnou tomu, co slibují představitelé našeho hnutí Internet proti monopolu). Podle této studie je v Maďarsku 300 000 domácností vybaveno počítači, a od připojení k Internetu je odrazují především vysoké náklady na místní hovorné.