Situace v doméně .cz
Svým způsobem analogická situaci u generických domén je i situace s národními doménami - s tím rozdílem, že problémy zde mají jen národní rozsah, a nejsou tudíž tak viditelné navenek. Vezměme si proto jako příklad naši národní doménu. Také u nás samozřejmě existují stejné etické problémy, typu: kdo má větší právo zaregistrovat si doménu skoda.cz? Pan Škoda, pro svou osobní potřebu, nebo AutoŠkoda Mladá Boleslav, či Škoda Plzeň, nebo malé sklenářství "Škoda a synové"? Nebo: kdo má větší právo na doménu pepsi.cz? Tuzemské zastoupení firmy Pepsi Cola, nebo firma Globe, která se svou žádostí o registraci domény pepsi.cz přišla dříve než Pepsi Cola?
Začněme nejprve historickým vývojem: správcem české TLD domény (tehdy ještě československé, tj. domény .cs) se stalo Výpočetní centrum VŠCHT v Praze, a to proto, že se o tuto roli přihlásilo jako první. Později přešlo právo (a povinnost) správy naší národní domény na firmu COnet, později Internet CZ, později Eunet Czechia, kterou dřívější pracovníci VC VŠCHT založili a přešli do ní.
 |
Pravidla pro přidělování subdomén v doméně .cz, která stanovila firma Internet CZ (Eunet Czechia), byla poměrně přísná, a například pro zaregistrování domény se jménem firmy vyžadovala, aby tato firma byla uvedena v obchodním rejstříku. Objevovaly se i výjimky z pravidel - ta například zcela zakazovala dvoupísmenná jména domén druhé úrovně, ale přesto byla zaregistrována doména hp.com - ale celkově lze říci, že díky relativně přísným pravidlům nedošlo k významnějšímu "vyplenění" naší národní domény. Stížnosti a různé tlaky však zřejmě existovaly (například ostatním providerům se jistě nemohlo líbit, že přidělování jmen v české národní doméně je v rukou jejich přímého konkurenta), a jistě byly i různé spory, které se ani nemusely dostat na veřejnost - právě těmito tlaky si autor tohoto článku vykládá skutečnost, že k 1.11.1997 došlo k zásadnímu obratu, k úplnému uvolnění pravidel. Od zmíněného prvního listopadu loňského existují jen technické požadavky (dva fungující name servery a odlišnost názvu navrhované domény od jmen všech domén nejvyšší úrovně). Přípustné jsou nyní i domény pro osobní potřebu.
Zajímavé jsou i souvislosti, které změnu pravidel doprovází - předpokládají totiž, že správa naší národní domény přejde z dosavadní firmy Internet CZ (Eunet Czechia) na nový subjekt jménem CZ-NIC, který ale k datu psaní tohoto článku (leden 1998) neexistuje. Dále se předpokládá, že registrace domén druhé úrovně pod doménou .cz bude placená - již zveřejněná pravidla počítají s jednorázovým registračním poplatkem ve výši 1600,- Kč, a s průběžnými "udržovacími poplatky" (zde zřejmě ve výši 800,- Kč ročně). Důležitý je také mechanismus řešení případných konfliktů, předkládaný v rámci nových pravidel: nespokojené subjekty se mohou obrátit na blíže neurčené nezávislé odborníky, kteří vyjádří své stanovisko, a CZ NIC jej může akceptovat (ale nemusí, podle svého uvážení). Podle osobního názoru autora tohoto článku jde spíše o komplexní alibi pro budoucí CZ-NIC (či tzv. disclaimer), než o konstruktivní pravidla, která by mohla reálně fungovat a něco vyřešit. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že jde o problém, na který asi neexistuje jednoduché řešení. Laskavý čtenář nechť si udělá představu sám, plné znění nových pravidel lze najít na adrese http://www.nic.cz. Poplatky, stanovené za zřizování a provoz domén, se dosud nevybírají.
 |
Diskutabilní je ale celý statut nového řešení - kdo vlastně stojí za novými pravidly a chce po ostatních, aby je respektoval a dodržoval? Společnost CZ NIC, která ještě neexistuje (pod jejími WWW stránkami je prozatím podepsána firma Internet CZ), a její právní statut se teprve hledá? Podáním žádosti o registraci vlastní subdomény pod doménou .cz by žadatel měl již dnes vstoupit do smluvního vztahu se subjektem, který ale (dosud) vůbec neexistuje, a přijmout na sebe nemalé závazky, včetně finančních (plné znění smlouvy mezi žadatelem o registraci a CZ NIC-em, vyvěšené na http://www.nic.cz, je ukázkou velmi nesymetrického právního vztahu - CZ NIC nemusí nic, za nic neodpovídá a podle svého uvážení může důležité části smluvního vztahu kdykoli změnit, zatímco požadavky na žadatele jsou velmi přísné a kategorické). Jak obstojí takovéto řešení při prvním sporu, dotaženém až do stádia soudního projednávání?
Přitom k prvním náznakům problémů již došlo. Například hned v první den platnosti nových pravidel, 1. listopadu 1997, byla zaregistrována doména cd.cz, která je podle nových pravidel nepřípustná (protože její jméno koliduje s existujícím jménem jiné domény nejvyšší úrovně). Zde zřejmě ještě šlo o technický přehmat, když se někdo zapomněl podívat do seznamu existujících domén nejvyšší úrovně. Závažnějším signálem by mohlo být zaregistrování domény pepsi.cz firmou Globe jen několik dní předtím, než stejné přání projevila samotná firma Pepsi Cola. Další osud tohoto případu však nebyl v době psaní článku znám.
 |