Trendy vedou ke komplexnosti informačních služeb

Vyhledávací služby v Internetu dnes patří k poměrně dynamicky se rozvíjejícím službám, které se těší velké oblibě jak u uživatelů, tak třeba i u zadavatelů reklamy - což je jistě pochopitelném, vzhledem k jejich velké návštěvnosti. Současně s tím to umožňuje, aby vyhledávací služby "žily" plně z reklamy, a pro uživatele bylo jejich používání zcela zadarmo.

Oblíbenosti vyhledávacích služeb pak odpovídá i rychlý vývoj, ke kterému v této oblasti dochází. Vyhledávací služby, ať již databázového či katalogového typu, se rychle zdokonalují po technické stránce, a zlepšují i své kvantitativní parametry. Ještě markantnější jsou ale jejich snahy o zavedení nové kvality, které sledují jediný hlavní cíl - aby jejich návštěvník neodešel s nepořízenou.

Konkrétním projevem této snahy je například čím dál tím častější kombinace katalogu a vyhledávací služby databázového typu, a jejich postupné splývání - v tom smyslu, že "pod jednou střechou" je nabízeno jak vyhledávání prostřednictvím dotazů ve stylu databázových vyhledávačů, tak i soustava nabídkových stránek ve stylu klasického katalogu. Zřejmě se zde sleduje to, aby výsledný celek dokázal vyhovět jak tomu, kdo příliš neví co hledá (a raději se inspiruje brouzdáním nabídkovými stránkami), tak i tomu, kdo dokáže svůj požadavek formulovat precizněji (a zřejmě zkusí databázové vyhledávání).

Zajímavé je, že tento trend k integraci obou druhů vyhledávání se projevil snad u všech našich významnějších vyhledávacích služeb - například oblíbený katalog Seznam si jako doplněk pořídil vyhledávací službu databázového typu jménem Kompas (analogicky si služba U Zdroje pořídila službu Pavouk). Další česká vyhledávací služba jménem Atlas byla od začátku koncipována jako služba databázového typu se "zabudovaným" vlastním katalogem, a stejně tak služba Search CZ našeho Telecomu.

Část informačního obsahu kanálu Agent Seznam

Dalším, neméně markantním trendem, je poskytování dalších informačních služeb - vyhledávací služby již nezůstávají pouze u poskytování faktografických informací (typu: co je kde k nalezení), ale snaží se nabízet svým uživatelům také další druhy informací, o kterých předpokládají že by pro ně mohly být užitečné. Jde například o informace typu výběrů z tisku (řešené třeba jen jako odkazy na zajímavé články publikované jinde), nebo o zprávy o počasí, burzovní zprávy, sportovní aktuality, různé tipy a náměty apod. Cíl je opět vcelku zřejmý - stát se uceleným informačním zdrojem, ke kterému se uživatelé budou obracet se všemi svými informačními potřebami, a ne pouze tehdy, když něco specifického hledají.

Snaze nabízet uživatelům "předzpracované" informace pak vychází vstříc i celá nová třída technologií, obvykle označovaných jako "push technologie" (či: technologie pro tzv. information push). Konkrétními příklady jsou například informační kanály služby PointCast Network, nebo push kanály, zabudované do browserů Internet Explorer firmy Microsoft a Netscape Navigator firmy Netscape (přesněji jejího produktu NetCaster). Obě největší české vyhledávací služby - Seznam a Atlas - možnosti push technologií využívají, a svým uživatelům nabízí informační kanály jménem Agent (v případě Seznamu), resp. Můj Atlas. Příklad obsahu push kanálu Agent Seznam vidíte na obrázku.

---