Jak hledat v databázích?

Pro uživatele, kteří něco konkrétního hledají, je samozřejmě nejdůležitější to, jak konkrétně se vyhledávacích služeb databázového typu na něco ptát.

Pro začátek lze zadat jedno konkrétní klíčové slovo, a podívat se na výsledek - typická vyhledávací služba databázového typu vám vrátí jednak informaci o tom, kolik stránek celkem vyhovělo vašemu dotazu, a pak vám nabídne několik prvních stránek z těch, které byly takto nalezeny (například prvních deset, s tím že si uživatel může nechat postupně zobrazovat další).

Zastavme se nejprve u způsobu, jakým vyhledávací služba nabízí uživateli nalezené stránky. Jak naznačuje obrázek (viz níže), pro každou nalezenou stránku je zobrazen její tzv. titulek (page title - u většiny browserů zobrazovaný v levém horním rohu rámečku, na zmíněném obrázku jde o text "AltaVista: Simple Query ...."). Tento titulek bývá modrý a podtržený, což znamená že jde o aktivní odkaz, vedoucí na originál příslušné stránky - nezapomínejme, že vyhledávací služba databázového typu nemá k dispozici celou stránku jako takovou, a jako svůj výstup vrací pouze odkaz na originál stránky. Pod titulkem stránky bývá zobrazena úvodní část textu příslušné stránky (lze si představit, že vyhledávací služba si pamatuje právě a pouze tento začátek stránky, aby jej mohla uživateli nabídnout). Smyslem je dát uživateli, který si prohlíží výsledky svého vyhledávacího dotazu, šanci rozpoznat zda nalezená stránka je či není tím co hledá, a to aniž by se prostřednictvím příslušného odkazu ještě musel vydávat na příslušnou stránku jako takovou. V praxi to uživateli může, ale také nemusí postačovat pro jeho rozhodnutí.

Příklad odpovědi od služby AltaVista

Základním problémem vyhledávání pomocí vyhledávacích služeb databázového typu bývá četnost jejich odpovědí - co je uživateli platné, když jeho dotazu vyhoví několik desítek tisíc stránek! I když mu vyhledávací služba postupně nabídne jejich titulky a úvodní část jejich textu (ve výše popsaném smyslu), stejně nemá šanci je všechny posoudit a rozhodnout se, zda jsou tím co hledal či nikoli. Pak musí nastoupit postupné zpřesňování dotazů, které teprve dokáže snížit počet nalezených stránek na únosné minimum (které opět může být individuální, ale nejčastěji by mělo jít o několik málo desítek stránek). Takovéto zpřesňování ale vůbec není jednoduché a vyžaduje určitou zkušenost a cit. Obecně asi lze konstatovat, že čím "větší" je nějaká vyhledávací služba databázového typu (v počtu zmapovaných WWW stránek), tím těžší je se jí správně zeptat - tak, aby výsledek odpovídal představám tazatele. Při ještě větší nadsázce je možné přirovnat celý proces vyhledávání k alchymii - jsou k tomu zapotřebí určité znalosti, ale záleží také na předtuše, citu, zkušenostech i štěstí.