Vyšlo v Softwarových novinách č. 10/97, v říjnu 1997
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a710s200/a710s239.php3

Jak funguje Netcaster?

Firma Netscape již delší dobu avizovala, že do nové verze svého browseru zabuduje podporu pro technologie information push. Dlouhou dobu byl příslušný projekt označován pracovním jménem Constellation, ale nakonec bylo toto jméno nahrazeno jménem Netcaster, jak se dnes jmenuje příslušná komponenta nové verze browseru firmy Netscape (ten se stále jmenuje Navigator, ale ještě do nedávné doby byl dostupný pouze jako součást balíku jménem Communicator). Dnes je program Netcaster standardním doplňkem Navigatoru verze 4.0, a to jak ve verzi balíku Communicator, tak i v "samostatném balení", obsahujícím pouze Navigator a Netcaster.

Zajímavostí Netcasteru je skutečnost, že je celý napsán v Javě, a na rozdíl od podpory kanálů zabudované do Internet exploreru 4.0 nebude vázán na žádnou specifickou platformu. Jako doplněk Navigatoru by měl být dostupný i pro ostatní platformy, včetně Unixové. S tím pak souvisí i jeden další zásadní rozdíl oproti tomu, co nabízí firma Microsoft - ta v nové verzi Exploreru umožňuje "zakotvit" konkrétní informační kanály přímo na pracovní plochu (tzv. desktop) uživatelova počítače, na kterém běží MS Windows 95, a tam jsou mu průběžně doručovány aktuální informace. V případě Netcasteru však něco takového nepřipadá v úvahu, protože na různých platformách jsou desktopy dosti odlišné - proto firma Netscape přišla s koncepcí tzv. webtop-u (který si lze představit jako okno s maximálním zvětšením, pokrývající veškerou dostupnou plochu). Pro každý kanál je pak možné volit, zda má být zobrazován v rámci běžného okna s možností volit jeho velikost, nebo v rámci webtopu.

Pokud jde o samotnou technologii šíření kanálů, hlavní odlišnost je zde zejména v celkovém přístupu, který je diskutován již v hlavním článku - firma Netscape vychází z předpokladu, že nejsou zapotřebí žádné nové a specifické mechanismy, ale že k dosažení potřebného efektu postačují již dostupné prostředky, jako jazyk Java, JavaScript a samotný jazyk HTML. Koncepce firmy Netscape díky tomu umožňuje, aby poskytovatelem kanálu se mohl stát kdokoli, kdo je schopen zveřejnit své stránky v rámci běžného Web-u (v tom smyslu, že k tomu nepotřebuje nic navíc). To je skutečně pravda, protože kanál Netcasteru může být tvořen i jedinou "statickou" stránkou (a příslušnou definici takovéhoto kanálu si může udělat přímo sám uživatel, pomocí prostředků přímo zabudovaných do Netcasteru, viz první obrázek).

Pokud ale půjde o "propracovanější" kanál, tvořený více stránkami a s dalšími netriviálními vlastnostmi (například specifickými ovládacími prvky, specifickými požadavky na aktualizaci apod.), musí být tento kanál vhodně naprogramován, například v JavaScriptu (neboli: do zdrojového tvaru příslušné WWW stránky musí být umístěn kód v JavaScriptu, který zajistí potřebnou funkčnost). Stále přitom bude platit, že na straně serveru nebude třeba o nic víc, než co je potřeba pro zpřístupňování WWW stránek jako takových. Půjde-li však o "masovější" kanály, které jsou odebírány velkým počtem uživatelů, pak se doporučuje zpřístupnit je pomocí technologie Castanet, kterou firma Netscape převzala od firmy Marimba. Takovéto hodně frekventované kanály budou zpřístupněny pomocí Castanet-serverů (tzv. vysílačů, transmitter-ů), a přijímány pomocí Castanet-klientů (tzv. tunerů), které jsou přímo zabudovány v Netcasteru.

Uživatelské rozhraní Netcasteru je řešeno poněkud netradičně, formou záložky, která se (alespoň v prostředí Windows 95) vysouvá a zasouvá na pravou (event. levou) stranu desktopu, a lze ji kdykoli vysunout kliknutím na zvláštní "ouško" (viz druhý obrázek). Odlišně od Internet Exploreru je řešena i otázka nabídky existujících kanálů - ačkoli zde opět platí, že kanál si může vyrobit kdokoli, je zde počítáno s centrální evidencí dostupných kanálů. Tou je služba Channel Finder, která je přímo zabudována do Netcasteru, a která je "servírována" z centrálního serveru firmy Netscape. Jak naznačuje čtvrtý obrázek, Channel Finder nabízí existující kanály v mnoha oblastech, a dává uživateli možnost předběžně si prohlédnout každý kanál dříve, než si jej objedná (předplatí), viz pátý obrázek.

Obrázky:

předchozí část  |  první část  |  další část