WWW, neboli World Wide Web / 3

Web jako služba pro zpřístupnění informací

     Jestliže World Wide Web původně vzniknul jako služba pro sdílení informací textové povahy, pak s postupem času se proměnil na obecnější zpřístupňující službu, která umožňuje „dát uživatelům přístup" k informacím v mnoha různých podobách, nejen v podobě textové (psané). Důležité je přitom uvědomit si roli jednotlivých WWW stránek - ty jsou jednak nositeli vlastní informace, zpřístupňované uživateli, a jednak jsou i nabídkami takovýchto informací. Rozdíl mezi „cílovými" informacemi a jejich nabídkami však díky hypertextu nemusí být prakticky žádný - například když určitý text výkladového charakteru obsahuje hypertextové odkazy na jiné stránky věnované podrobnějšímu rozboru určitých dílčích otázek, je současně „cílovou informací" i nabídkou.

     Možnost libovolně „prolnout" informace s nejrůznějšími nabídkami výrazně přispívá k celkově bohatým možnostem a výrazovým schopnostem World Wide Web-u jako služby pro zpřístupnění informací. Ty její schopnosti byly poměrně záhy umocněny možností vkládat do jednotlivých stránek také grafické obrázky, a to hned s dvojím možným významem: mohou to být pouhé pasivní ilustrace (například obrázky k odbornému článku) či ornamenty sloužící potřebám zvýšení estetické úrovně WWW stránky (například různá loga, grafické oddělovací prvky apod.). Druhou možností jsou „aktivní" obrázky - aktivní v tom smyslu, že i tyto obrázky mohou představovat odkazy vedoucí na jiná místa v téže stránce či na úplně jiné stránky. Jestliže tedy původně mohla být aktivním (hypertextovým) odkazem libovolná část textu (například slovo, věta, nebo i jediný znak apod.), pak nyní může být aktivním odkazem také grafický obrázek - například ikonka, symbol apod.

     Později se dokonce stalo možné i to, aby různé části jednoho a téhož obrázku představovaly různé odkazy, vedoucí na různá místa. Ne nadarmo se takovýmto obrázkům říká „klikovatelné" mapy (či „senzitivní mapy" apod.), protože velmi často mají skutečně povahu map znázorňujících určité geografické rozložení, například mapu poboček firmy - když si uživatel klikne na jím zvolenou část mapy, dostane se na stránky popisující podrobněji příslušnou pobočku.

Web vyhověl lidské slabosti pro hezký obal

     Možnost vkládat do jednotlivých WWW stránek grafické obrázky významně přispěla ke zvýšení jejich estetické úrovně, a tím i k jejich vyšší uživatelské atraktivnosti. Tvůrci WWW stránek dostali do rukou poměrně bohaté možnosti jak své stránky graficky ztvárnit, resp. jak „zabalit" své informace tak, aby pro uživatele byly dostatečně atraktivní. A to je právě jeden z velmi významných momentů, které přispěly k celkovému prosazení služby World Wide Web - její schopnost nabízet informace „v hezkém obalu", mnohem hezčím než v jakém je dokáže prezentovat například služba Gopher (srovnejte si sami obrázky s menu služby Gopher a s nabídkou WWW). Praxe totiž ukázala, a to nejen v Internetu, že lidé mají tendenci vybírat zboží ne ani tak podle jeho obsahu, jako spíše podle jeho obalu.

     Snaha o dosažení vysoké uživatelské atraktivnosti WWW stránek se ale nezastavila u pouhé možnosti vkládání (statických) grafických obrázků nejrůznějších velikostí. Pokračovala zdokonalováním výrazových schopností a možností jazyka HTML, ve kterém jsou jednotlivé WWW stránky zapisovány - především možností formátování textů, jako třeba zarovnávání písma na střed, zarovnávání doprava, vytváření tabulek apod.

     Dalším významným trendem, směřujícím ke zvýšení uživatelské atraktivnosti, byla podpora dalších datových formátů a možnost jejich vkládání do jednotlivých WWW stránek. Nejnázornějším příkladem může být možnost vkládat do WWW stránek všelijaké animace, zvuky či celé videosekvence. Později došlo i na možnost vkládání celých objektů, „patřících" různým aplikacím a v jejich původních (nativních) formátech - například o vkládání celých spreadsheetů, textových dokumentů vyprodukovaných textovými procesory (např. MS Word), prezentací (v PowerPointu), elektronických podob tištěných dokumentů apod. Tato možnost však již sleduje poněkud jiné cíle, než pouhé další zvýšení uživatelské atraktivnosti, a souvisí i s myšlenkou intranetů.

Web přišel v pravou chvíli

     Vysoká uživatelská atraktivnost služby WWW souvisí i s dalším momentem, který se stal velmi důležitý pro celkové prosazení Web-u.

     Před nástupem služby WWW, v době kdy Internet byl jen akademickou záležitostí, byla práce v něm relativně obtížná (alespoň podle dnešních měřítek), a vyžadovala nemalé znalosti a dovednosti. Na druhé straně tehdejšími uživateli Internetu byli především lidé z akademické sféry (studenti a jejich učitelé, vědečtí pracovníci atd.), a od nich bylo možné očekávat, že se příslušným dovednostem naučí.

     Když pak ale později převzala otěže Internetu do svých rukou komerční sféra, měla eminentní zájem co možná nejvíce rozšířit jeho uživatelskou základnu. K tomu ale potřebovala výrazně zjednodušit práci v Internetu, protože nyní již nebylo možné očekávat, že se uživatelé přizpůsobí Internetu - nyní se musel naopak Internet přizpůsobit svým uživatelům, jejich požadavkům a schopnostem. Z Internetu, který byl původně určen jen „pro odborníky", se náhle měl stát Internet „pro každého".

     No a právě tomuto požadavku dokázala služba World Wide Web velmi dobře vyhovět. Styl práce s touto službou, neboli „brouzdání", je poměrně intuitivní a pro člověka přirozený, a jeho snadnost a přirozenost i pro opravdového laika může být ještě umocněna šikovným návrhem jednotlivých WWW stránek a způsobem jejich provázání aktivními odkazy.

     Služba WWW tedy přišla v pravý okamžik, kdy komerční sféra potřebovala prosadit Internet jako běžnou obchodní komoditu, kterou by mohl používal skutečně každý. Později se ukázalo, že při vhodném rozšíření a dopracování je tatáž služba WWW schopna uspokojit i další požadavky, se kterými komerční sféra zákonitě přišla - s požadavky na přímou i nepřímou podporu obchodních aktivit.